Ariel

Opět jeden z těch osobitých, absurdních snímků Akiho, kde vím, že bych ten film zařadila přesně do jeho šuplíku i bez informací, že je to jeho dílo. Přesto mi tady chybělo víc těch humorných situací, jako je třeba ve filmu Najal jsem si vraha. Ale kabriolet a soundtrack neměly chybu. A tak jak to bývá v divadle, trochu mně chybělo jeho stálé herecké/neherecké obsazení, ale byl tam alespoň jeden starý známý, Matti Pellonpää,. Holt, zvyk je železná košile. (29.11.2014)

Toto bol hádam výsmech všetkým tým nadupaným thrillerom o úteku z väzenia a o vykradnutí banky. Takto sa to robí vážení! Trošku menej beznádeje ako som u Akiho zvyknutá, lebo snáď všetko sa Taistovi ako-tak darilo, tým pádom koniec nemal až takú silu. Dialógy medzi Taistom a Irmeli nemali chybičku, takisto aj vyfešákovaný Matti. (09.04.2016)

Další Kaurismäkiho ztroskotanec.Tentokrát horník, který po uzavření dolů brázdí v darovaném (dárce se zastřelil) a věčně otevřeném kabrioletu studené Finsko aby našel práci. Jenže se nechá při první příležitosti okrást o všechny své úspory a padne na úplné dno. Je totiž odsouzen do vězení za napadení člověka ve kterém poznal zloděje svých peněz. Z vězení lehce uteče, aby se mohl oženil s tou, kterou náhodou potkal před zatčením a ve které poznal tu pravou na celý život. Pro mě obrovské zklamání! Herce/neherce jsem vždy dokázala odpustit a byla jsem nadšena příběhem, který dával naději. Tady mě příběh ani příslib naděje nějak nedokázal oslovit. (11.10.2005)

Teda, tak parádní Kaurismäki, fakt zážitek. Hrozně vtipný, zároveň napínavý, hrdinové k sežrání, ten suchej až černej humor, to je síla. Hodně mi to zvedlo náladu, kterou jsem měl už tak dobrou. Pro mě určitě jeden z nej Kaurismäkiho filmů, i když si čim dál víc uvědomuju, že u něj nejspíš hodně záleží na rozpoložení, ve kterým film sledujete, takže více shlídnutí každýho jeho filmu je doporučeníhodný. Času škoda nebude, protože je to opravdu génius. (15.03.2010)

Pokud máte rádi Skandinávii, podívejte se na Ariela. Dostane se vám přesně toho, co byste od finského filmu čekali - dlouhého mlčení, bizarních postav, studených exteriérů a humoru černého až do fialova. Není to pro každého, ale já jsem s podivnými Kaurismäkiho outsidery pokaždé nad míru spokojený... (04.08.2011)