Calamari Union

První Kaurismäki, který mi nesedl. Jeho koncepce mi přišla nedokončená a nevyvážená a absurdní humor hodně syrový. Tento snímek prostě ovlivňuje anarchie ve všech podobách a jde podle mě o nahodilý sled zvláštních událostí bez příběhu. Takže dám přednost raději jeho vyzrálejším dílům. Slabší 2hvězdy. [ PŘÍBĚH: X /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.04.2013)

Totálna klubovina, úlet, bizár. Povesť Akiho najradikálnejšieho filmu je na mieste! 14-členný gang Frankov vyráža do ulíc Helsiniek za akýmsi vyslobodením s cieľom dostať sa na druhú stranu mesta, kde ich čaká vyargumentovane lepší život. Všetko je to tak absurdné a jedinečné zároveň. Je to obsahovo bordel, ale každý tvorca sa hľadá a Aki čoskoro svoj rukopis vycibril do polohy, v akej ho zbožňujeme. Tu máme rock´n´roll a odkazy na Taxikára, gangsterky či noirové osudové ženy.Pre mňa boli navyše okrem čb kamery skrášlením aj starostlivo vyberané lokácie s geniom loci. Za mňa spokojnosť! (23.02.2021)

Potká Frank Franka a ptá se ho: Neviděl jsi Franka? Kaurismäkiho černobílá směsice punkové revolty, surrealistických vybočení z normálu a pocty prokletým dekadentním duším. Parta chlapů jménem Frank opakuje stěhování národů v prostoru jednoho města. A narozdíl od dávných kmenů má mnohem nižší úspěšnost, protože město je plné nástrah a země zaslíbená dost možná ani neexistuje. Pod komediální krustou dříme celkem deziluzivní sociální výpověď o nemožnosti a směšnosti revolty a úniku z bezútěšného života na okraji. Jev tom cítit jistý diletantismus, který ale ladí s výpovědí. Takže jediným problémem je, že silných situací v tom filmu není na rozdávání. Aki se zastřeluje. (01.10.2011)

LFŠ 2011 | Hned druhý Kaurismäki je nadnesené, šíleně vtipné béčko o epické a symbolické cestě čtrnácti Franků za lepším životem. Režisér si střílí z Finska, společnosti, noirovek, gangsterek i Taxikáře. Z diskuze po projekci snímku: "Kde jste vzal nápad na tento film?" Kaurismäki: "Jaký nápad? Děkuji za hezký večer." (31.07.2011)

Patrně nejodvážnější, ale i nejodtažitější Kaurismäkiho snímek, jenž je holdem trojici francouzských básníků, absurditě, flanérství a uvolněné imaginaci, která s gangem neurvalých Franků vtrhla do centra černobílých Helsinek. Hravé i vážné, komické i tragické, svižné i unavené. Vymetači barů, bister a hotelových pokojů, rivalové i spojenci, Frankové jako jeden muž loupí, klábosí a obtěžují ostatní. Jeden muž a jeho zmnohonásobená šance uniknout diletantství vlastního života vzpourou plnou anarchie, která, jak už to bývá, končí nevalně za jejím prahem. (25.02.2009)