Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
Matti Pellonpää, Kati Outinen, Sakari Kuosmanen, Esko Nikkari, Kylli Köngäs, Pekka Laiho, Jukka-Pekka Palo, Svante Korkiakoski, Safka Pekkonen (více)Obsahy(1)
Láska mezi odpadky a pokladnou v krásné finské romanci z nepřikrášleného světa. Milostný příběh popeláře Nikandera a pokladní Ilony zasazený do chladné a drsné obrazové kulisy zcela postrádá pro romantické a milostné filmy typickou vizuální krásu. Vykresluje malé každodenní radosti a starosti dvou zamilovaných lidí a je prvním (zdaleka ne však posledním) Kaurismäkiho filmem, ve kterém vystupuje herečka Kati Outinenová. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Únik před bezútěšnou samotou spojí životy dvou outsiderů, prodavačky Ilony a popeláře Nikandera. Jediné zbytečné slovo z jejich úst neuslyšíme. Stručné, úsečné dialogy jsou pro snímek charakteristické. Snad právě pro tu absenci "velkých" slov jsem byla filmem fascinována. Mluvit není třeba. Důležité je cítit a třeba se umět v pravý čas odhodlat k činu... ()
Pro tu esenci přicházejících 90ek, pro tu zvláštní paletu barev Kaurismäkiho obrazu, pro to, že už se takovéhle filmy netočí, pro to všechno má smysl Stíny v ráji vidět a užít si je v kině. Naivita a topornost scénáře, prkenné herectví všech zúčastněných, ale třeba i jistá těžkopádnost střihové skladby, to vše dává základ roztomilé a osobité atmosféře, skrze níž pozoruje svět vyjma Kaurismäkiho snad už jen Jim Jarmusch. 7/10 ()
Stejně jako v Dívce ze sirkárny či v Ariel se Aki Kaurismäki zaměřil na periferii. Hlavní hrdinové nejsou hvězdy se zářivými úsměvy, nedočkáme se žádných větších emocí, všechno se děje v duchu umírněnosti, převládá strohost a šeď. Přesto není příběh pouze depresivní, pod odpakdy a špínou se napovrch dostává naděje. ()
Lovestory z dvorku na popelnice. Nejlepší na Stínech v ráji je Kaurismäkiho kontinuální ironizování náležitostí žánru a absolutní rezignace na silné emoce. Jak Outinenová, tak Pellonpää mluví především očima. Humor je tu něco absolutně nenuceného, co se vlastně dá snadno přehlédnout, protože to vyplývá se souhry mnoha složek. V tom je Kaurismäki jedinečně rafinovaný - i když pracuje s jednoduchými prostředky, právě jejich souzvuk (a konfrontace s očekáváními) dá dohromady okouzlující směsici nadsázky, naivity, lakonického mračení, sociální kritiky a šestákové romantiky. Pozoruhodné je i to, jak sevřeně, "male" a útulně tenhle dvoreček působí, i když si pohrává se zcela archetypálními příběhy o nenaplněné lásce a útěku před existenční šedí. Láska prostě kvete všude, i v kontejneru. Kaurismäki objevil její vůni uprostřed zápachu hnijících odpadků. ()
filmy z ranné éry Kaurismäkiho mi přijdou hrozně syrové a jeho typický absurdní humor je teprve plenkách. I když věřím, že pro někoho je skvělé, jak jsou role zahrány apaticky a bez emocí - tak mně to u této "romance" vůbec nesedlo. Dávám jen slabé 3 hvězdičky a těším se spíš už jen na jeho filmy z devadesátých let. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Galerie (23)
Photo © Finnkino
Zajímavosti (5)
- Filmovalo se ve finských městech Helsinky, Tampere, Turku a Jyväskylä. (Cheeker)
- Film vyhrál v roce 1987 ocenění na Jussi Awards za nejlepší film. (ČSFD)
- V scéne ku koncu filmu, v ktorej sa spomína Nikanderov problémový kolega Mikkonen. Matti Pellonpää, ktorý tu hrá Nikandera, si neskôr zahrá Mikkonena vo filme Ariel (1988). (Bilkiz)
Reklama