Jak se neztratit v L.A.

Celkom sympaticky pocin natoceny snad s minusovym rozpoctom ktory vsak zvlastne meni polohu spolu s rozpolozenim hlavneho hrdinu: najprv sa od nas vyzaduje pristupit na hru o lahkosti bytia (zelene sny), potom vykyvy s obcasnym zableskom ozajstna (nieco z reality) a napokon vlazne podana strata dostojnosti zo stretu medzi realitou a nezrelostou. Cely sa vsak vedie v nekonfliktnom duchu a netvari sa ako Umenie a tak za prispendleny zaver nikto nikomu hlavu neutrhne. Mierne vtipne momenty: plagatova pantomima Johnnyho Deppa. (01.03.2008)

Film se nenásilně, pozitivně rozjede ve Skotsku v ospalém městečku, kde se zná každý s každým. Zde se na pohřbu seznámí flustrovaný Richard s americkou fotografující turistkou Barbarou a prožijí spolu velmi příjemný den. Richard se zamiluje a dá poklidnému životu vale a odjíždí do LA, hledat svoji krásnou neznámou a nový zajímavější život. A zde pro mě příběh končí. Jakoby se film v LA v záplavě všeho možného humbuku kolem ztratil. (Jediný, kdo je celou dobu v pohodě a v klídku je Vincent Gallo :-) ).... Barbara se chová jako mrcha a proto je záhadou z jakého důvodu o ní Richard neustále stojí. Na konci po téměř hoolywodské hodinové zápletce jsem byl rád, že se Richard vrací od ní a od všudypřítomného odosobnění do Skotska, leč nemá štěstí. Barbara si uvědomí, že se chovala jako kráva, mávnutím kouzelného proutku změní svůj charakter o 180 stupnů a vyhledá Richarda pro změnu ona. Richard je nadšen z její proměny a procitnutí... Nevím, zda z toho mít radost, co když za 14 dní... (05.04.2010)

Přestože jsem ten film našla díky Johnnymu, na Davida jsem se těšila. Znám ho už z Doctora Who a proto jsem věděla, že ten film bude dobrý. Trochu jsem se bála, že možná bude příliš depresivní ( viděla jsem pár filmů Akiho Kaurismäkiho, bratra Mikeho, a vždy mi přišly příliš drsné, jak tomu tak u severských filmů bývá), ale většinu času jsem se příjemně bavila. Jak naivní Skot do L.A. přišel. Jen ten konec mi přišel příliš hollywoodskej, ale tak asi to k tomu patří. (02.03.2012)

Ano, přiznávám, na film jsem se chtěla podívat jen kvůli Deppovi. Když už se objevil asi potřetí jako kluk z plakátu (Dead Man), říkala jsem si „To je asi všechno, co v tomhle filmu Johnny předvedl. Tak si ho viděla, vyprdni se na to a běž spát.“ Nakonec jsem to dokoukala do konce, Depp konečně vystoupil z plakátu, aby si zahrál ještě ve dvou scénách. Jinak mě tento film nějak obzvlášť nezaujal. Hvězdu přidávám za Leningrad Cowboys a teda taky za „Džoníka“ :-) (14.04.2010)

První dvě třetiny filmu jsou hodně uvolněné. Stejná lehkost, se kterou hodí hlavní hrdina za hlavu svoji kariéru pohřebáka a odjíždí za dívkou do L.A., se prolíná všemi jeho drobnými peripetiemi, když se snaží získat její srdce. Chvilkami je to i vtipné. Jenomže v momentě, kdy vykoukne démon žárlivosti, se najednou hrdinův charakter dost nechutně promění. Najednou to už není ten lehce stydlivý a nepraktický kluk odněkud z Anglie, stává se z něj vlastně nepříjemný a hlavně nebezpečný týpek. A téhle proměně jsem neuvěřila, stejně jako tomu, jak ji vcelku s klidem přijalo jeho okolí. Škoda toho zlomu, jinak by to byl pohodově romantický film. /28. 5. 13./ (28.05.2013)