Kult hákového kříže

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Edward Norton byl za výkon v roli nácka a později odpadlíka od neonacistů nominován na Oscara. Téma filmu - nenávist k lidem jiné rasy - je opravdu citlivé a silné, a to zdaleka nejen v USA. Nenávist vede ke vzteku a vztek k násilí. Kult hákového kříže mne zneklidnil, otevřel bolavá místa, ale nevím, zda spíše nepřilil oleje do ohně místo nalézání řešení. Naštěstí u nás snad ještě nejsme až tak daleko... Oficiální trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=jXaZENPQrsw (23.07.2009)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

Neuvěřitelně drsné podání jednoho z největších problémů nejenom Ameriky, ale celého světa - rasismu a s tím souvisejícího nacismu. Edward Norton zde ztvárňuje muže, kterému když byl malý zabili otce v černošské ulici, když pomáhal hasit požár. Po tomto incedentu se z něj stane neonacista a začal nenávidět černochy. Když se dostane do vězení za zabití tří černochů, kteří se mu pokusí ukrást auto, tak až tam pochopí, že všichni černochové nejsou špatní. Po návratu ho, ale čeká nemilé překvapení, když zjistí, že jeho názory vyznává i jeho mladší bratr a bude se snažit s tím něco udělat...Jediné záporné na tomhle filmu je pro mě konec, který mohl být trochu delší a lépe propracovaný. Film, který ve mě zanechal velmi hořký pocit, o člověku, který se snažil o nápravu, ale nakonec mu bratra zabijou opět černoši......... (05.11.2007)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)

Film který se vám bez problému dostane hluboko pod kůži. Odvážné téma, násilné prostředí, zlost, nenávist – podaná jedním skvělým výkonem E.Nortona (jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů). Mladý „J.Connor“ E.Furlong hrál taky dobře, ale neměl takové charisma jako jeho starší bratr, na kterém šly hned poznat vůdčí schopnosti a agresivita, dokud se nedostavila změna v jeho chování a pohledu na rasismus. Film je surový, se sprostými slovy se nešetří, ale k tématu filmu to patří, stejně jako prostředí a celkové vyznění snímku. Na pár okamžiků z American History X rozhodně nezapomenu. (02.10.2008)