Tichá dohoda

Tohle musela být pro Kazana výzva. Uspokojivě převést téměř 600 románových stran (bez hluchých pasáží) do dvouhodinového filmu byl z mého pohledu nemožný úkol. Výsledek není úplně špatný, i když musím říct, že bez přečtení Kazanovy fantastické knihy bych si ani neškrtla (a připadá mi, že s ním při psaní scénáře snad i musel počítat), film je docela chaos. Na nekonečné a obšírné myšlenkové pochody, které papír bez problémů snese, filmový pás nepostačuje. Na to, že se film snaží pojmout vyprávění inovativně a není otrokem předlohy (což kvituju), ve výsledku působí překvapivě zastaralým dojmem. Závěrečný ortel je stejný jako v případě tolika filmových adaptací: kniha perfektní, čtivá, filmové zpracování nezáživné, nemastné, neslané, zbytečné...i když světlá místa to má. 50% (02.06.2013)

Podotýkám, volně předcházející část jsem neviděl. Příliš náročné, příliš vrstevnaté, příliš o ničem než o burnout syndromu a úniku ze stereotypu. Jedno z možná nejlépe zpracovaných témat amerického snu, protože kdo z nás by nechtěl žít v té úspěšnější části poválečné Ameriky... Jenomže možná jsem jednoduchý divák, možná to bylo jen příliš uřvané (viděno zčásti v originále, z části nadabované), ale ani unavená Deborah (jejímž jsem jinak velkým fandou, viz. má britská filmotéka), ani chlapácký Kirk (jediný Douglas, kterého uznávám), a dokonce ani Bonnie Faye Dunaway (jak mohla za dva roky takhle hrozně zestárnout?) ve mně nevyvolaly žádné dojmy. A zase ten záběr na víceúrovňové křížení velikosti poloviny dálniční sítě ČR... (26.10.2013)

Do prčic! Prvních 40 minut jsem byl skálopevně přesvědčen, že jsem našel svůj nový kultovní film - Elia Kazan se zde snažil srovnat krok s mladou generací, nešetří svěžími, experimentálními postupy, takže z toho vznikla vzrušující předpověď "Americké krásy" (Mendez se musel hodně inspirovat) a "Mad Men". Faye okouzluje, Douglas jede jako parní válec ... A pak to jde všechno do kytek. Děj se začíná větvit a táhnout, s každou odbočkou zpomaluje, až zpomalí na nulu. Poslední půlhodinu jsem doslova protrpěl. Obrovská škoda. (13.12.2013)

Knížka Tichá dohoda patří k mým nejoblíbenějším a tak jsem byl zvědaví, jak se s tím filmaři poperou. A musím uznat, že se na filmové plátno samozřejmě nemůže vejít celý do detailů vykreslený příběh, jak byl napsaný, ale i tak se přece jenom tu nadčasovost celého problému podařilo obstojně ztvárnit. Za mě spokojenost. (12.06.2023)

"Ševče, drž se svého kopyta" vravia Česi, a v tomto prípade majú úplnú pravdu. Autor knihy i režisér filmu sú jedna a tá istá osoba a výsledkom sú dve rozdielne kvality. Zatiaľ čo kniha patrí medzi moje obľúbené, film ostal na úrovni priemeru. Kirk Douglas spoľahlivo zahral úlohu úspešného muža postihnutého krízou stredného veku, Faye Dunaway sa mojej predstave Gwen priblížila iba občas. Ale najväčší problém som mal so samoúčelným premiešaním časovej postupnosti a reality s predstavami. Škoda. (30.09.2010)