Roma

Nekonečné cosi o psích exkrementech a bez hudby. Bych chtěla vidět ty recenze, kdyby to natočil nějaký Pedro Del Toro z Pabellón de Arteaga... Mě tedy nadšení míjí. Já ignorant, který nelíbá zemi po níž Mexičan chodí, poplavu proti proudu, neboť mě Roma připomněla akorát tak dávné představení ostravského alternativního Bílého divadla, kdy se jeden z nahých aktérů, zřejmě rozjíven z pozornosti několika letitých přátel v publiku, na pódiu vykálel. To byla také věc, o které se sáhodlouze hovořilo ... Takže já osobně film nedoporučuji nikomu a jdu si spravit náladu Sedmou pečetí. Proti tomuhle martýriu, co mi tady už třetí hodinu otravuje život, je to junda jako blázen. Jedna za pěknou černobílou. (03.01.2019)

Roma. Prostě dobrý film. Yalitza Aparicio si jde pro Oscara, stejně jako režisér Cuarón. Jestliže Netflix někdy vyprodukoval opravdu velký film, pak je to Roma, kterou jen těžko v dohledné době něco překoná. Děkuji za uvedení v kinech, byť je neskutečná škoda, že se Roma na velkém plátně (kam jasně patří) promítá jen omezeně. Doufám, že Netflix bude v budoucnu v kino distribuci pokračovat; rozhodně na to má. Roma je upřímným příběhem z dětství, kde se hlavním východiskem stávají vzpomínky na Mexico City 70. let a vyrůstání v nepříliš funkční rodině. Cuarón své "autobiografické" vyprávění nazírá zejména pohledem jedné konkrétní postavy, služky Cleo, jež ho i jeho sourozence částečně vychovala. Skrze dívčin osud sleduje situaci rodinou, tak i tu politickou. Režisér přesto ani jedinkrát nesklouzne ke zbytečnému vysvětlování, natož k laciné efektnosti. Cuarón raději vypráví; kouzelně, přirozeně, výjimečně. Snímku vévodí úžasná černobílá kamera a také skvělý zvuk. Zajímavé je, že během celé 135 minut dlouhé stopáže film pracuje s téměř totální absencí hudby. Roma nemá přesně daný příběh, žádnou strukturu v ní nehledejte, je spíše nahlédnutím do života obyčejných lidí a jejich každodenních strastí i radostí. Přesto vás od začátku do konce naprosto pohltí. Alfonso Cuarón si tento film natočil především pro sebe (a své milované blízké). O to větší radost mám z jeho univerzálního dopadu a ohromné filmařské úrovně. Cuarón opět dokázal, že je jedním z nejlepších režisérů dneška. Vrcholná scéna na pláži je nesmírně působivým momentem, který Vás dožene k slzám. Mexická kinematografie vzkvétá, Roma, v čele s Cuarónem, je její současnou královnou. U mě 85%. Tři Oscary za nejlepší kameru, režii a zahraniční film. (21.03.2019)

ROMA není úplně láska na první pohled. Není to film, který by mě zaháčkoval hned v prvních minutách a "nepustil" až do konce. Ale s odstupem dvou, tří dnů, to vyrostlo. Cuarón tentokrát nabízí relativně nezúčastněný vhled do pár měsíců života jedné rozvrácené mexické rodiny a především do života její služebné Cleo. Děj se odehrává vlastně jen tak jakoby mimochodem, zatímco kamera sleduje relativní "neděj". Z jednotlivých střípků se skládá až překvapivě bohatá mozaika lidských osudů, takže divák na konci musí uznat, že se toho vlastně stalo docela dost. Vůbec ne mimo mísu jsou ta připodobnění k českým filmům, které na mikrokosmu jedné rodiny vypráví širší, univerzálě platný příběh. Zhlédnutí v kině má rozhodně význam, neboť kamera a především práce se zvukem jsou exkluzivní. Jeden z filmů roku. #svetozor (16.12.2018)

Ráno jsem vstal, nasnídal se, spláchnul ranní hygienu, poseděl si na záchodě, kouknul, jak čilí osmáci zase prokousali kus svého obydlí, a vrcholem dopoledne pak bylo vyvrtání dvou děr na pověšení obrazu. Nechce o tom někdo natočit celovečerní film? Název nechám na něm, ulici klidně prozradím. Opravdu nechci být zlý, chápu, že se mexický tvůrce Alfonso Cuarón vrací ke svému dětství, k rodnému jazyku, k meritu věci. Ovšem mě ta jeho cesta minula. Dokážu pochopit, že nosným tématem je úděl ženy a její síla, když se zrovna nedaří, jenže ke mně ty emoce nedoputovaly. A to jsem se na nejnovějšího Cuaróna díval s ženou, které rozhodně není dvacet, má děti a rozhodně neulítává na Avengerech. Jsme v Mexico City, Cuarón stejně jako jeho souputník Alejandro González Iñárritu v Amores Perros zachycuje jeho náladu a atmosféru, ač zdaleka není tak zemitý a drsný. Nikam nespěchá (asi jako služebná s úklidem), vše si pečlivě předchystává. Jenže počáteční nevlídnost pokračuje a pro mě osobně děj nijak nerozpohyboval. Sledovat denní úkony a rituály velké rodiny mi nevadí, pokud NĚCO. A to NĚCO rozhodně nepřišlo ani s partnerskými otřesy pánů domu, ani s nečekaným těhotenstvím hlavní hrdinky-služky. To, jak režisér (a zároveň kameraman) pracuje s obrazem a jeho hloubkou, je obdivuhodné. Stejně jako zvuková stopa. Zbytek je prázdný. A nestydím se za to, že si opravdu kromě několika silnějších momentů pamatuju jen dvůr posetý psími exkrementy. Filmy o obyčejných věcech mám rád, jenže tímhle si Netflix jen posiluje artovou prestiž a tvůrci volají po umělé pozornosti. A rozplývání se diváků úplně nerozumím. Asi jsem barbar. (02.01.2019)

No tak já teda nejsem žádnej filmovej expert, ale to, co působilo jako kouzlo v 60. let, je už dneska malinko přežité, ne? Ano, je to velký ALFONSO CUARÓN, ale i tak je to podle mě velice rozvleklý film o zhruba roce života jedné chudé služky, která je ve službě bohatých gringos v Mexiku 70. let. Jo, při veliké demonstraci, kdy se protrhne hráz (muhehe) a voda vyteče do ulic, je to silný film, líbil se mi i pobyt rodiny u moře, ale jinak... Jinak jsem u Romy poměrně dost trpěla. Nemyslím si, že je to špatný film nebo špatně udělaný, to ne. Jen mi zkrátka přijde přežitý a nerozumím té nominaci na Oscara/Oscary. Emocionálně se mě Roma zkrátka nedokázala dotknout, a to vidím při takové stopáži jako problém. Scény s neustálým mytím bobků mě zaujaly a asi doteď přemýšlím, proč ten pes kadil na dlažbě a ne na tý jejich zahrádce. (21.02.2019)