Třpyt v trávě

V tomhle filmu se souloží v autech, ale nemluví se o tom veřejně. Nejlepší byla ta mumie na houpacím křesle při Deanině odjezdu ze sanatoria :-) Konečně snímek, ve kterém si uvědomili, že když někdo dostane pěstí do obličeje, tak to dost bolí. Film v podstatě dělí Deaniena duševní choroba na dvě části. Ta první je sladce romantická, sice hodně naivní, ale krásná. Atmosféru jen lehce kazí Budova (Warren Beatty) navrátivší se sestra Ginny (Barbara Loden). Sestřička je tak trochu vamp a do Stamperovic rodiny vůbec nezapadá. Na svou dobu se objevuje poměrně dost choulostivé téma - totiž okolnostmi a především konvencí vynucená sexuální abstinence mladých (tzv. před svatbou ne!), dokonce jsou více než patrné narážky na prostituci - to je to Warrenovo "another kind of a girl". Druhá část už ale není vůbec romantická, spíš trochu psychologická, taky dlouhá, a především - strašně moc smutná. Už mockrát jsme viděli ve filmu, jak veliká láska zbytečně uhasne, aby pak při rozfoukávání ještě víc vše udusila. V tomto případě byla Deanie Loomis (Natalie Wood) v sanatoriu příliš dlouho (a asi mi něco uteklo, ale nepostřehl jsem, proč ji vlastně Bud nechal), takže si pak jen mohla pochovat v náručí Buda juniora. I když nejsem zrovna na chlapečky, objektivně uznávám, že Warren byl asi největší fešák tehdejšího filmu, tedy v tom roce 1961, kdy v podstatě začínal točit. Konstatuji, že Natalie Wood je ještě hezčí než Bonnie Parker (Faye Dunaway), ale to platí jen pro tu první část filmu, pak už se mi zdaleka tolik nelíbila (patrně pod vlivem své šílené role). Mno na začátku jsem měl tendenci dát pět, ale zase ta druhá polovina (myšleno dějově) byla jen na dvě (jsem totiž nenapravitelný skrytý romantik a tak děj prožívám až možná příliš), takže to bylo tentokrát velké dilema. Každopádně skvělý pan herec Warren Beatty mě opět ani trochu nezklamal! Viděno pochopitelně v originále. EDIT 2016: Viděno i v původním dabingu ČT Praha 1971 - leccos se mi tím v ději vysvětlilo, nic to nemění na faktu, že Třpyt je hodně smutný film o tom, jak skrupule, mravokárnost a dogmatismus mohou zničit jednomu život. (30.06.2008)

Splendor in the grass nie je ani zďaleka tak priamočiary film, ako by sa mohlo napríklad podľa plagátu, alebo podľa očakávaní starej hollywoodskej romantiky čakať. Ono to totiž žiadna romantika nie je, je to úprimný film o dospievaní, o generačných rozdieloch, o zložitej dobe a o skvelo napísaných postavách. Je tu ťažké nájsť príčiny, prečo sa kto zachoval tak, ako sa zachoval, rovnako, ako je to ťažké zistiť u svojich blízkych v živote. Za naše trápenia v mladosti môže podľa rodičov zlý výber partnera, podľa mladých nepochopenie rodičov, ale je to nakoniec tá mladosť, ktorá nás formuje a trápi a do ktorej prežívania by nám mali asi naši najbližší kecať čo najmenej a začať brať svoje deti v ten správny čas ako osobnosti. Kazan natočil film z dvadsiatych rokov pre generáciu tých 60tych, ktorí museli pochopiť, že tieto problémy sú stále rovnaké a podobne by mal byť tento film účinný aj na dnešných mladých ľudí, ktorým ho touto cestou doporučujem. (20.08.2013)

Elia Kazan umí natočit dramatický příběh, skvěle vykreslit postavy a jejich vztahy, výběr herců má obvykle vynikající a Třpyt v trávě není výjimka. Wilma se musí vyrovnat se silným citem k Budovi, který jí pořádně otřese životem, ačkoliv on za takovou lásku vůbec nestojí, odpoutat se od dominantní matky, která to sice myslí dobře, ale napáchá jen samé škody a konečně se postavit na vlastní nohy a začít žít. Víc než jako romantický bych ten příběh označila za psychologický. (09.12.2006)

Fantázia. Je to možno trochu prepálené, ale o správaní teenageriek z Kansasu na prelome 20. a 30. rokov minulého storočia neviem nič, takže mi to môže byť jedno. Hlavné je, že to funguje ako prvotriedna dráma a súčasne netradičný film o dospievaní. Dospelý a občas krutý , s myšlienkou na ktorú sme museli na prahu dospelosti prísť všetci, chvalabohu menej drastickým spôsobom. Silný scenár, parádna réžia a dokonalí herci. Kvôli podobným filmom sa oplatí oprašovať filmové archívy. 10/10 (10.05.2016)

Nestáva sa často, aby som po opätovnom zhliadnutí päťdesiatročného filmu nesiahol na pôvodne udelené hviezdičky. Kazanovo Trblietanie v tráve v skúške časom obstálo. Niekomu môžu morálne postoje, dialógy i emotívne reakcie pripadať prehnané, ale to je skôr dôsledkom rýchle sa meniaceho sveta, než slabinou filmu. V tomto mnohovrstevnom filme sa moja obľúbená Natalie Wood trblietala ako jagavý klenot. Výborný scenár, Kazanova réžia i spoľahlivé výkony ostatných hercov dali vzniknúť filmu, ktorý má čo povedať aj súčasníkom. (25.11.2011)