Třpyt v trávě

Svět se mění. V tomto případě až příliš rychle, přímo před našima očima. Směna konvencí, pojetí a vnímání mezilidských vztahů i citů a světa vůbec sem spadá v míře, kterou je obtížné si představit. Meziválečná léta byla nesporným vpádem konzumismu do tehdejších hodnotových orientací. Konzumismu ve společnosti, která i v nejbohatší zemi - před- i porooseveltovské Americe - měla jasnou převahu chudoby nad bohatstvím a určitým dolním minimem potřebným pro důstojně vedený život. Co zcela nezmizelo ani v komfortem dýšících dvacátých letech, to se naplno provalilo v následném desetiletí globální hospodářské, mnohdy až stagflační krize. Poprvé byly postiženy nejen dolní chudinské, ale i bohatší a méně početnější část středních vrstev. Hodnotový zlom se promítá i do zobrazovaného milostného vztahu doby rozkvětu rodokapsů a modré knihovny, uslzeného sentimentálního čtiva své doby, jež kolovalo nejvíc mezi tehdejšími mladými. Bouřlivý vztah jako výraz dvou obtížně spojitelných osobností nemohl neztroskotávat i za cenu těžkých obětí, které po obou milencích vyžadoval. Síla Kazanova pohledu je právě v jeho nesentimentálním sentimentu, ve schopnosti skutečně postihnout - bez zbytečného zatracování a mnohomluvných slovních exhibic - atmosféru doby, psychologii mladých své doby, do níž také sám patřil. I formy a dosah její prudérie jsou zachyceny přesně. Až mrazivě působí toto chování oscilující na hraně konvence a promiskuity, zištnosti a romantického idealismu stříbrného větru. Od těch dob jsme pokročili méně, než jsme ochotni a připraveni tušit. Změnila se délka sukní, z honáckého se stal společenský oděv, manželství ztratilo větší část svých předsevzetí a lidstvo Severu začíná postupně vymírat. V lepším případě nás to nutí k obezřetnosti a věcnosti, v tom horším - většinovém - k různým mírám a formám konformních přístupů a sériím kompromisů. To všechno cítíme z tohoto mistrovského Kazanova filmu, v němž si minulost podává ruku se současností i budoucností. Ruce, jejichž prostřednictvím se to děje, spoludotváří i tento stále živý a podnětný film. (23.04.2008)

Nakonec moc povedený film, i když se mi to námětem a začátkem nezdálo. On a ona se šíleně milují, ale jsou mladí a v cestě jim stojí rodiče. Námět jak z červené knihovny, ale Kazan šel docela na dřeň. Je konec dvacátých let, sex před svatbou je tabu a tak je vychovávána i dívka. Její rodiče, hlavně matka ji vidí jako holčičku, jak se ukáže v úžasném rozhovoru ke konci, jinak ji matka ani vychovávat neuměla. Mladík má zase bohatého otce, který by proti nim nic neměl, ale protože je trochu buran a jeho dcera je naprostou ostudou, tak chce pro syna školu a aby z něj něco bylo. A nevnímá, že syn chce ranč a svatbu. Šílená láska končí v blázinci a stejně jako ve skutečném životě nekončí happyendem. Fantastická Woodová a slušný začínající Beatty a povedený film je na světě. (05.07.2021)

Třpyt v trávě pro mě byl prvním filmem od režiséra Elia Kazana a po pravdě jsem čekal více. Jak už jsem několikrát psal, nejsem filmový teoretik a různé filmařské postupy moc řešit nechci. Pokud film funguje jako celek, je mi postup tvůrců vcelku jedno. Ale nechci psát, že Třpyt v trávě je špatný film, není. Jen pro mě není ničím výjimečný. Jde o jakýsi obraz doby a jedné konkrétní rodiny z konce dvacátých let v Americe. Rozdělení rolí je tradiční a jakékoli snahy o vymezení vůči nim jsou potlačovány. Mládí to nemá jednoduché, vztahy nejsou ideální a dospělí jsou stále více nervózní z přicházející krize. Není divu, že to není idylický život a ne vše je dle představ. Solidně zahráno - Natalie Woodová i Warren Beatty to zvládli velmi dobře. Nicméně film mě nedokázal naplno vtáhnout, a proto nechávám jen průměrné tři hvězdy. (19.02.2021)

Zpočátku trochu odvážnějšnější romantika mladistvých se postupně mění na vypjaté drama plné "velkých" emocí. Elia Kazan tímto filmem zasadil pruderní americké společnosti těžkou podpásovku. Mladiství hrdinové nejsou příliš ostýchaví (dívky se v podstatě dělí na „stydlivky“ a „prostopášnice“), ač je prohibice, alkohol teče proudem, církev je zevnitř rozežíranou institucí, která nevěří vlastním lžím, úplatky jsou zcela běžnou záležitostí (těch, kteří na ně mají), krach newyorské burzy pohřbí veškeré životní ideály některých zbohatlíků, atd. Ač se jedná primárně o romantický příběh, scénář postihnuje neobyčejné množství vedlejších témat vypovídajících o americké morálce, výsledkem čehož bylo zasloužené oskarové ocenění (ocenění v dalších kategoriích Akademie raději neriskovala). Třpyt v trávě je komplexním, provokujícím dramatem, které má i čtyřicet let od svého vzniku co říct, protože doba se mění, ale lidé zůstávají. Pozoruhodné jsou rovněž herecké výkony, poprvé zde zazářil Warren Beatty a pestrou (možná až příliš) pestrou paletu emocí předvedla Natalie Woodová. Právě ona dává v závěru pravý význam veršům romantického básníka Williama Wordswortha, které jsou ve filmu několikrát citovány. 85% (04.12.2006)

Kdysi ještě filmaři dokázali točit filmy s velkým F. Nechybí v něm láska, vášeň, neštěstí, nechybí ale ani rozumný konec. Pěkných, opravdu pěkných 120 minut. Sledovala jsem také blížící se hospodářskou krizi a její vliv na obyvatele Kansasu. Sice velmi nenápadně, ale přece ovlivňovala životy všech i celý filmový děj. (27.03.2018)