Hello, Dolly!

Dopredu rikam, ze divadelni verze je povedenejsi a slusi pribehu daleko vic nez filmove platno, protoze Dolly (dobre obsazene a hlasove nenapodobitelna Barbra Streisand) dohazuje napadniky tak dlouho az si jednoho za vlastniho vezme. Hlasove nevyvazeny muzikal s peknymi kulisami a tanecni choreografii. Tod na zaver. 60% (09.08.2010)

S muzikály to mám tak, že některé nezřízeně uctívám, z některých je mi špatně. Tenhle kousek, kde hraje Walter Matthau zakyslého starého mládence, který se nechá zblbnout fikanou ženskou, patří k těm zbožňovaným. Za co? Takže: geniální hudba, choreografie, v které se nepočítá jen s kroky, ale i s předměty a kostýmy: krásné fialové šifonové šaty ve "1,2,3" scéně v kloboučnictví, zlaté šaty ve vrcholné scéně s Louisem Armostrongem, jejíž dojemná kýčovitost mě pokaždé rozerve (a rozeřve), nápaditá režie a v neposlední řadě herci v čele s Barbrou, která je nejlepší minulou i budoucí Dolly Levi na světě. (06.03.2005)

Vzhledem k tomu, že je Barbra Streisand nejen moje oblíbená zpěvačka, herečka, ale i vynikající režisérka musím vyzvednout tento muzikál, a proto si odemne zasloužil tolik hvězdiček. Dolly Lewiová (hraje jí Barbra Streisand) je vdova, a živí se jako dohazovačka (taková modernější KECALKA :o). Je velmi schopná, šarmantní a výmluvná, a svou inteligencí se snaží dávat dohromady lidi z nejrůznějších vrstev... (09.02.2007)

Môj vzťah k muzikálom je ambivalentný. Nepatrím k ich obdivovateľom, ale ich ani a priori neodmietam. Dva z nich (Vlasy a West Side Story) mám v prvej desiatke, ďalšie dva v Top 100. Bohužiaľ Hello, Dolly! sa mi nepáčil až do takej miery, že som ho nedopozeral. Z môjho hľadiska to bol muzikál postavený na tradične chatrnom deji, choreografii, ktorá ma neoslovuje, na hereckej dvojici, ktorú neznášam a jedinej zapamätateľnej piesni. Preto hodnotenie, ktorým sa odlišujem nielen od hodnotení mojich obľúbencov, ale aj od hodnotení väčšiny užívateľov. (21.07.2010)

Ve své životní filozofické pouti jsem narazil na jeden velký kámen. Člověk má být na jednu stranu upřímný - jak to říkal třeba Jan Hus, TGM nebo Jordan B. Peterson. Ale na druhou stranu podle Alana Wattse je život hra. A součástí hry může být i lež a přetvářka. Tento film tento konflikt dokonale vykresluje: mužský protagonista buduje své impérium na řádném základu, zatímco ženská protagonistka chodí světem, lže a vyvolává chaos. I když protiklady se přitahují, tak zde ten happy-end působí nepřirozeně a nuceně. Je zřejmé, že příběh hraje druhou roli a spíše slouží písním. Rád bych, aby to bylo naopak. (29.12.2021)