Režie:
Ali SoozandehScénář:
Ali SoozandehKamera:
Martin GschlachtHudba:
Ali N. AskinHrají:
Arash Marandi, Alireza Bayram, Siir Eloglu, Thomas Nash, Hasan Ali Mete, Klaus Ofczarek, Morteza Tavakoli, Payam Madjlessi, Roxana Rahnama, Elmira Rafizadeh (více)Obsahy(1)
Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ale v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla. Rockové koncerty v klubech, nemanželský sex, alkohol i drogy místní zákony zakazují a vytlačují do podzemí. Kdo má peníze a moc, pravidlům se snadno vzepře. Ostatním, kteří chtějí žít mimo úzce vymezené mantinely, hrozí tvrdé tresty. Při cestě za štěstím a svobodou tak hrdinové filmu musí bořit tabu a riskovat. Snímek je celovečerním debutem íránského režiséra žijícího v Německu Aliho Soozandeha. Natáčet přímo v Íránu nepřicházelo v úvahu, film proto vykresluje atmosféru teheránských ulic unikátní animační metodu rotoskopie. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (99)
Hrozně silný film, který stojí na výborně napsaných příbězích jednotlivých postav a na rotoskopické animaci, která dovoluje nic moc hercům působit skvěle a nerušivě a sama o sobě tvoří atmosféru, při které jsem si jako divák nebyl jistý, jestli mají být víc zašpiněné vedlejší uličky Teheránu, nebo postavy, které se v nich pohybují. Hrozně moc potěší, že většina postav projde zajímavým dramatickým obloukem a všechno do sebe hrozně fajn zapadne, což podporuje neokoukané prostředí Teheránu. Sama o sobě je unikátní atmosféra životního prostoru, kde se "obyčejný člověk" může cítit docela dobře, ale zároveň se v něm kriminalizují věci, které jsou až bolestně normální. Skvělej film. Howgh. ()
Nevím, proč si všichni berou na paškál jenom Írán, když o něm skoro nikdo nic neví. Děj filmu by se mi hodil spíše do prostředí Pákistánu nebo Afghánistánu. Ačkoli tam je teror a útisk žen ještě mnohem větší. Pořád jsem čekala, kdy dojde na kamenování nebo polití obličejů žen kyselinou. Ale žádné drastické scény ve filmu nejsou, vlastně ano, koťátka a kočka. Film hodnotím z důvodu přiblížení mentality muslimů jako velmi dobrý. ()
Dosť možno najodvážnejší iránsky (dobre, nie úplne iránsky, ale chápete...) film, rozhodne však najodvážnejší film o živote v Iráne, aký som kedy videl a nejaké už na konte mám. Premyslená mozaika osudov zopár postáv, nie je ich však príliš veľa, aby sa v tom dalo vyznať, v dnešnom Teheráne. Nebudem riešiť, či nemal byť film radšej hraný, pretože mi je to v konečnom dôsledku jedno, skutočne som vnímal iba ten dej a spôsob, akým sa všetky osudy začali do seba zaplietať a ako sa rozplietli, respektíve zauzlili takým spôsobom, až som mal sám pocit, že som škrtený. Podobne ako jedna nie príliš sympatická postava v príbehu. Možno plný počet nie je úplne najobjektívnejší, ale pocity sú silné a povedzte, kedy ste naposledy videli iránsky, dobre, tak radšej film o živote v Iráne, kde je ústrednou témou sex. ()
Snímek Teheránská tabu mi učaroval, nejen svou rotoskopií. Nádherná mozaika většinou smutných příběhů obyčejných lidí žijících v jednom z největších asijských velkoměst, často v přehlížené straně společnosti. K tomu uhrančivá íránská hudba a nezaměnistelná atmosféra včetně neoposlouchané perštiny. Ten, kdo by tenhle film chtěl náhodou zneužít pro nějakou islamofobní propagandu, tak si ve skutečnosti natluče čumák, jelikož Češi (a obecně rodilí Evropané) těžko mohou pochopit odlišnou mentalitu, i když v Teheránu žijí lidé se stejnými zájmy a nadějemi jako my. Spíš si o to více važme naší svobody a možností, které mnohdy bohužel opomíjíme. ()
Rozhodně dobrý film, velmi vyrovnaný ve všech směrech - stylisticky, z hlediska záměrně roztříštěného vyprávění směřujícího k celkem jasnému poselství. To je sice na jednu stranu celkem předvídatelné a přímočaře apelační, na druhou stranu ale působí autenticky a dokáže se vystříhat zbytečného patosu. ()
Galerie (27)
Photo © filmladen
Zajímavosti (5)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2017 na Cannes FF. (Varan)
- Ve scéně, kde Elias nastupuje do auta, které řídí Sára, nejsou vyobrazeny otevírající se dveře. (TheSompeque)
- Protože nebylo možné natočit film v Teheránu a jiná města nemají vlastnosti, které je činí vhodnými pro realistické zobrazení života v Íránu, použil režisér k natočení filmu rotoskopický proces, Ten kombinuje živou akci s animací – herci byli natočeni proti zelenému plátnu a k tomu byla přidána animace, která umožnila vložení detailů specifických pro Teherán. (Dr Lizal)
Reklama