האופה מברלין
The Cakemaker
Cukrár
Režie:
Ofir Raul GraizerScénář:
Ofir Raul GraizerKamera:
Omri AloniHudba:
Dominique CharpentierVOD (1)
Obsahy(1)
Služební cesty mohou přinést mnohá překvapení a není výjimkou, pokud mezi ně patří setkání, jež přeroste v milenecký vztah. Poměr Thomase, cukráře žijícího v Berlíně, a Orana, ženatého muže původem z Izraele, však po několika měsících utne tragická událost. Oran umírá při dopravní nehodě a Thomas nevidí jiné východisko, než vyhledat vdovu, jež teď sama vychovává Oranova syna. Přes počáteční nedůvěru, pramenící z Thomasovy německé národnosti, dává truchlící Anat mlčenlivému mladému muži práci ve své kavárně, netuší však, že nevyslovený smutek, který je spojuje, se váže k jednomu a tomu samému muži. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (77)
Přišlo mi, že většina dialogů neprobíhá bezprostředně a často se ani nedočkáme jejich zakončení. To samé platí i o jednotlivých scénách. Neznamená to však, že by snímek byl prázdný. Ke zvolenému tématu mi tato volba seděla a herci to odehráli suverénně. Jenom prostřední část zbytečně opakovala předchozí dění a větší míra explicitnosti taky nebyla nutná. Jinak se s tím ale pracovalo decentně a neobjevila se namyšlená snaha moralizovat. A soundtrack je krásný, ale příliš mi neseděl k momentům, které podkresloval. 3,5* (Brno, kino Scala) ()
3* Mám rád vztahová dramata, mám rád gay filmy, ale nemám rád takové, když nerozumím chování a pohnutkám hlavního hrdiny, což mě vždycky dost irituje. A tenhle film je tou pravou ukázkou - možná je chyba u mě, ale jak jinak hodnotit než subjektivně. Pokud však chtěl režisér jen upozornit jaké to má následky, tak potom to nějaký smysl má ... pro ostatní. Jinak komorní provedení filmu včetně hudby je kvalitní a umocňuje tak emocionální náladu filmu. Nedílnou součástí filmu je i silný vliv náboženství na chování postav, ale v Izraeli to ani jinak nejde. Tři hvězdičky neznamenají velké zklamání, ale ani chuť si někdy film zopakovat. Navíc jsem měl pocit, jako bych už něco podobného viděl. Své diváky si ale určitě najde. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Rosamunde Pilcher meets Ferzan Özpetek. Kto videl Le Fate Ignoranti, vie, o čom píšem. Až masochistické motivácie hlavnej postavy, ktorá jedná neracionálne, nelogicky, akokoľvek osamelo sa cíti...považujem sa za priemerne citlivého človeka, ale toto ma obišlo navždy a ďaleko. Už si len zahrať na klavíri a poplakať..PS: mnohé scény boli koncipované nepatrične až amatérsky...nie, nie, nie... ()
Paráda, bezvadnej smutnej film. Nemám výtek. Krásná klavírní hudba. Přesvědčiví herci. Film plný malých, ale úžasných intimních momentů. Za nejsilnšjší považuju scénu s maminkou a pokojem jejího syna (i když scéna dost významně připomíná Zkrocenou horu), trochu je mi líto, že se maminka neobjevila ve filmu víc, výraz v jejím obličeji, v jejích očích stál - to bylo to Herectví s velkým H. Nejděsivější mi na tom připadala situace, že vaší milované osobě se něco přihodilo a vy se o tom prostě nedozvíte, protože o vás vlastně nikdo neví, protože jste součást toho "druhého" života. ()
Naštěstí to nebyla taková ta klasická gayparade, kde by člověk musel furt sledovat, jak jsou si v jednom kuse přisátí čuňou na pyji. Na rozdíl od Pekaře (Jsem tvůj) je tohle taková pocitovka, ve který neni bohužel ani špetka humoru. Chybělo mi dovysvětlení tý matky a líbil se mi sad end. Jen ten desetiminutovej potlesk mi to trochu zprotivil =). Kabrousci jsou holt pořád ještě v kurzu. #kviff (70%) ()
Reklama