Stíny a mlha

Kamera neni spatna, stejne tak ulicky v meste nahodily peknou atmosferu. Namet je take dobry a herecke vykony ve vedlejsich rolich take stoji za zminku. Tempo filmu i pres kratkou stopaz dost zadrhava. Nejvice mi vsak vadila postava samotneho Allena, malokdo je mi tak nesympaticky jako on, coz je asi jen muj problem. (20.08.2011)

Roztržitý střízlík vrací úder v tak trochu zastřeném viktoriánském hororu (expresionisticky nepřirozené svícení a kulisy), tak trochu absurdní černohumorné taškařici (Woodyho bloudění ulicemi se satirickými vzruchy) a tak trochu existencionalistickém dramatu (prvky filmu noir a pídění se po smyslu bytí ve formě kladených otázek a nacházených, nikoliv však směrodatných odpovědí), které zjevně přiznává inspiraci u Franze K. a jeho znepokojivých děl. Opět výborný, byť lehce metafyzicky neurčitý a symbolický počin směřující dovnitř, kde význam husté mlhy a spletitosti temného města, podtržené skvělou černobílou fotografií, nekončí v prvním plánu. 4,5* (25.01.2009)

Městem chodí vrah, domobrana beroucí spravedlnost do ruky a s heslem "kdo nejde s námi, jde proti nám" zabuší u vyklepaného úředníčka, který se, aby nebylo zle, pustí též do boje se "stíny a mlhou" a my sledujeme černobílou noc, která předčí jeho nejhorší noční můru, přičemž navštívíme i nevěstinec plný celebrit, cirkus s jeho bizarnostmi, kostel s odloženým miminem...... to vše v křivolakých uličkách, kde může číhat cokoli. Atmosférou i obsahem tohoto filmu se Woody tentokrát odklonil od intelektuálských konverzaček, ale i tady je to opět výborná zábava. (22.09.2005)

Na film jsem se v rámci filmového klubu na ČT velice těšila. V posledním půlroce jsem si k Woodymu našla cestu a on si u mě vybudoval docela silnou pozici, kterou teď asi máloco naruší. Ani nějaké šlápnutí vedle, za což trochu považuji i tento film, protože to není jeho typická komedie (jsou takové, u kterých se málem válím smíchem po zemi, jsou i také, u kterých se nezasměju a nezasměju) a není to ani jeho typické drama. Film má jakousi temnou atmosféru, ale nějak marně v něm hledám Woodyho typické prvky. Nacházím maximálně Miu Farrow a Woodyho coby herce. Prostě tenhle film mi moc nesedl, ač Woody je jinak skvělý tvůrce. Ale každopádně jsem ráda a nelituji, že jsem jej viděla, protože časem bych chtěla vidět jeho všechny filmy... (18.06.2013)

Kdyby Franz Kafka napsal humoristický román, vypadal by dost možná právě jako Stíny a mlha. Ten nápad s honem na škrtiče je prostě bezvadný. Stejně jako hlavní hrdina nevíme od začátku do konce vlastně nic, jen občas se dozvíme, že vrah někoho odpravil, jindy zase, že do frakcí se štěpící honci se co nevidět možná začnou mordovat mezi sebou... Víc nic. V celém tom ponurém absurdním světě jsou jen dva ostrůvky jakési normálnosti – cirkus a bordel. Woody Allen (respektive jedna z postav) v závěru tvrdí, že člověk potřebuje k životu iluze. A pod to se můžu podepsat. (03.02.2014)