Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Harry MacourekHrají:
Milan Kňažko, Alicja Jachiewicz, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Vladimír Menšík, Pavel Zedníček, Jiří Hálek, Marián Labuda st., Zdeněk Řehoř (více)Obsahy(1)
Autorskou dvojici – spisovatele a lékaře Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina – znají diváci z jejich společné komedie Jak svět přichází o básníky a z jejích čtyřech volných pokračování. Koncem osmdesátých let se oba autoři setkali i při realizaci příběhu z protialkoholní léčebny. Zde se sešla pestrá společnost – vzdělanec a topič Lexa, neúspěšný malíř Ament, profesor dějepisu Zlámal, farář Dorenda, číšník Čtvrtečka a herec Šmok. Ti všichni zápolí s démonem alkoholu, v separaci prožívají své malé radosti i trápení. Nesnášejí despotického vrchního ošetřovatele Masáka a jeho „experimentální“ léčebné metody. Jediný Lexa, rváč a bojovník za práva nejen svá, ale i ostatních, se mu dokáže postavit… Režisér Dušan Klein o filmu řekl: „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by sám měl přijít na to, jak žít.“ Předností filmu jsou vtipné dialogy a vynikající herecké výkony v čele s Rudolfem Hrušínským v roli ošetřovatele Masáka a Milanem Kňažkem jako topičem Lexou. Svou poslední filmovou roli – alkoholika Honzíčka – zde vytvořil Vladimír Menšík. (Česká televize)
(více)Recenze (280)
V roce 1988 u nás vznikly dva snímky z prostředí léčeben, "Sedm hladových" z odtučnování a "Dobří holubi se vracejí" z léčebny protialkoholní. Tento titul je o dost lepší. Drsný tragikomický příběh nám ukazuje bez příkras nejen zákulisí protialkoholických léčeben, ale také nitro člověka, léčeného ze závislosti na alkoholu a pozadí socialistického všedního dne (dary známým). Díky životní formě Milana Kňažka, nádherné Aliciji Jachiewiczové, sadistickému Rudolfu Hrušínskému, Miroslavu Macháčkovi v roli téměř sama sebe a Vladimíru Menšíkovi, který se zde s diváky navždy rozloučil si zaslouží 90%. ()
"Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít, líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít, pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát." Ponořit se do myšlenek notorických alkoholiků je jednou z nejtěžších disciplín, zvláště u těch, kteří tomuto mámení nikdy nepodlehli v tak intezivní míře, aby byli schopni důkladně interpretovat jejich pocity i pohnutky. U Ladislava Pecháčka bylo toto poznání o něco snazší díky jeho bývalé profesi; konfrontace se získaným materiálem tu měla nepochybně svůj úkol. Záměr umístit příběh do ponurého areálu barokního zámku, v němž je zřízena protialkoholní léčebna s "avantgardními" metodami, se vyplatil zejména v případě kamery, ale výborně zapadá i do představy bezvýchodného stavu jednotlivých pacientů. Jestliže režisér Dušan Klein hovoří v přiloženém bonusovém komentáři o seskupení tehdejší herecké elity, nelze k tomu dodávat cokoli bližšího. Vedle výborného Milana Kňažka v zajímavě podané roli přemýšlivého idealisty zaujme samozřejmě tyranizující ošetřovatel Rudolfa Hrušínského, ale nezanedbával bych ani pestré složení mužského kolektivu, neboť každý se v léčebně ocitl z různých důvodů. Naprosto výjimečný je výkon Zdeňka Řehoře, u Miroslava Macháčka lze předpokládat trpkou osobní zkušenost, stejně jako u tehdy již zesláblého a nemocí strhaného Vladimíra Menšíka. Nepředstíraná závažnost zvoleného tématu přímo vybízí k zamyšlení nad vlastním životem a tím, že se film neuchyluje k moralizování hledá východisko v názoru, že užívat bychom měli všeho s mírou. Alkoholu i knih. Záleží jen na nás, čemu nakonec propadneme. ()
Je vidět, že ještě nejspíš nedokážu posoudit kvalitu všech filmů. Tento film se mi opravdu nelíbil a jeho dokoukaní do konce si ode mě žádalo až nadlidský výkon. Je zde sice spousta výborných herců a např. Rudolf Hrušínský st. si svou roli nekompromisního lékaře náležitě vychutnával ale jako celek mě film prostě nezaujal a dost nudil. ()
„Říhnutí je neslušné. Neslušné je zakázané. Zakázané je tajemné. A tajemné je láska.“ Místy i vcelku zábavný, ale povětšinou vážný a místy vyloženě depresivní náhled do života obyvatel jednoho „avantgardního“ ústavu pro alkoholiky. K herecky výborně obsazeným svěřenců „léčebny“ jsem si dokázal rychle najít vztah, ačkoliv ke Kňažkově postavě jsem místy neměl úplně pochopení a jeho rebelující tendence mi občas přišly trochu zbytečné. Hrušínského despotický ošetřovatel sice působil téměř démonicky, ale jeho systém koleček v podstatě příliš neznamenal, neb to nebylo o boji s personálem, ale se sebou samým. Nejsilnější pasáží pro mě bylo „vykloktávání“, nejslabší pak Lexovo tendenční „prozření“ ke konci filmu. Celkově to vidím na solidní 4*. „A co budete dělat?“ - „Človek má dve možnosti. Buď usiluje o anti-inštitúcii, a stane sa kacírom, alebo je vo svojom odpore sám a stane sa z neho mučeník.“ - „A co vy?“ - „Ja? Ja sa ožením!“ - „To je třetí možnost?“ - „Ne, to je ta druhá. Bude z něj mučedník.“ ()
Film se odehrává v prostředí protialkoholní léčebny. Zachycuje tragické osudy alkoholiků v léčebně. Hlavní postavou je topič Lexa, který se ocitá v experimentální léčebně s avantgardními metodami. To není můj výmysl, takhle to tvrdil primář. Ale léčebně vládla jiná postava, vrchní ošetřovatel Masák, pěkný parchant, jehož metody často hraničily se šikanou. Masákův bodový systém mě neskutečně štval. ()
Galerie (17)
Photo © Filmové studio Barrandov / Vladimír Souček
Zajímavosti (25)
- Během čekání mezi záběry se Milan Kňažko rozhodl, že si soukromou videokamerou zvěční Vladimíra Menšíka, jak o přestávkách baví filmový štáb. Díky tomu Kňažko dodnes pečlivě opatruje ve svém domácím archivu čtyřicetiminutový amatérský záznam zákulisního Menšíkova vyprávění. Ten tehdy svolil, aby Kňažko natáčel – s podmínkou, že se záznam nezveřejní. (SONY_)
- Režisér Dušan Klein o filmu řekl: „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by sám měl přijít na to, jak žít.“ (SONY_)
- Ve filmu si společně zahráli životní partneři Jaroslava Brousková a Ladislav Potměšil. (M.B)
Reklama