Režie:
Dušan KleinScénář:
Ladislav PecháčekKamera:
Josef VanišHudba:
Zdeněk RytířHrají:
Pavel Kříž, David Matásek, Tereza Brodská, Míla Myslíková, Jana Hlaváčová, Josef Somr, Lenka Kořínková, Eva Vejmělková, Adriana Romanová-Tarábková (více)Obsahy(1)
Dospělý Štěpán Šafránek už ztratil mnohé ze svého mladistvého elánu. Už nerecituje dívkám básničky a jeho vzdor vůči nejrůznějším nepořádkům má příchuť hořké ironie. Když Kendy natáčí v nemocnici reportáž, sestříhá Štěpánovy odpovědi tak, že vyzní jako výsměch velmi ctižádostivému řediteli nemocnice. Samozřejmě se to neobejde bez následků. Štěpán je vyhozen z práce a vrací se do rodného Hradiště. Zatímco jeho přátelé, známí a bývalí spolužáci se úspěšně zabydlují ve světě podnikatelských aktivit, on jen s obtížemi hledá vhodné zaměstnání. Setkání s jeho bývalými láskami mu přináší řadu zklamání, jeho jedinou útěchou je sympatická lékárnice Ute. Poprvé ji potkal na slavnosti místního Sokola, kde asistoval jako lékař, podruhé v lékárně, kam přišel pro léky mamince. Odměřená žena si ho však nepouští příliš k tělu. Jeden z bývalých spolužáků mu sice dohodí skvěle placené místo na soukromé klinice, kde se léčí bohatí pacienti se sexuálními poruchami, Štěpánovi se však taková práce nelíbí a brzy odejde. Jediné peníze, které vydělá, jsou za nápady, kterými zásobuje reklamní agenturu svého bývalého soka v lásce, Emila Nádeníčka. Nakonec se zdá, že i on konečně najde, co hledá. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (269)
Pro mě je kapitalismu škoda. Konec básníku v Čechách je některými považovaný za film, který neměl vzniknout. Skrytá hrozba Kleinova Chlapectví. Vstup poety Štěpána Šafránka do divokého kapitalismu devadesátých let byl šok. Hrdina a s ním celá série sice nezapomněla rýmovat ani směřovat verše k pointě, jen jakoby se vytratilo to podstatné. S odstupem času lze příkré hodnocení považovat za trochu nespravedlivé - měřeno propastí dílu pátého dílu to šlo z kopce vlastně mírně. Nálada Konce navíc přesně, byť nezáměrně, ilustruje smutek toho, když poezie zmizí a básník zůstává. Světlými body ubývání jsou hudba Zdeňka Rytíře, evakuující melancholické kvality zvonivé kytarové hudby devadesátých let a Popelka Terezy Brodské - protože love is thought. ()
Nechápu to nízké hodnocení. Ale je pravda, že na to koukám s odstupem 27 let a proto mě to vede k hodnocení jaké dávám. Pan doktor Štěpán Šafránek, zbaven iluzí, překročil třicítku a jak už to s příchodem dospělosti občas bývá, padnul na držku a musí si všechno pěkně vyžrat ode dna. A k tomu je svědkem nástupu kapitalismu v Čechách. A to je téma velmi nosné. Nejvíc totiž oceňuju Kleinovu kritiku počátků českého kapitalismu. On totiž satiruje skoro vše, co je na kapitalismu (a nejenom českém) špatně. (A nemyslím tím jen přejmenovávání ulic podle doby), ale ty ostatní nešvary. Pryč je krásné přehledné náměstí, všude reklamní poutače, snaživí podnikatelé a neony. Chcete si zajít na pivo? Pryč je hospůdka se štamgasty, kde Filipovský vyhrával na harmoniku. Mísot ní zaplivaný pajzl plný pochybných existencí a k poslechu vám hrají výherní automaty. Zlodějíčci, podvodníčci a nýmandi bez know how mají pré, a slušní lidi aby lezli kanálama. A v tomto rozpoležení se musí Štěpánek probít existenciální nejistotou a hledáním té pravé. Naštěstí zůstane svůj, a musí to zvládnout sám, protože nepodlehne tomu šílenství a zachová si mravní integritu. Ač bych příběhově snesl, i kdyby se naučil splynout s davem a šel do podnikání v soukromé praxi. Mimochodem první díl, kde si moc nelíbila animace a už vůbec titulní písnička. ()
Nechápu, jak se tady všichni přední intelektuálové tváří, že po předchozích dílech tohle byla "neskutečná píčovina, která neměla vzniknout". Sic trochu slabší, ale i tak mi to přišlo celkem v pohodě, zase se mi nejvíc líbila scéna, jak se Kříž přichomýtne k natáčení reklamy a Kendy mu pak vnutí ty prachy =). (65%) ()
Porevoluční zmrtvých vstání Básníků mi moc nesedlo. Především atmosféra původních tří dílů zmizela a nahradila ji právě ta porevoluční. Možná to vcelku dobře vystihlo danou dobu, ale k Básníkům se mi to prostě nehodilo. Stejně jako se nehodila poezie do začátků devadesátých let. Postavy mi téměř všechny tentokrát přišly nesympatické a pár povedených scén a dialogů čtvrtý díl jako celek nezachránilo. K opakování se nechystám a doporučení je spíš - vyhněte se tomu. ()
Všichni tak nějak cítíme, že tohle už není ono. Mladej Štěpánek byl mladej Štěpánek a ten už neomládne. Zajímavá tendence, ale fakt u sebe sleduju, že čím je Pavel Kříž starší, tím míň ho nemůžu vystát. V tomto díle už toho moc vtipnyho není, jenom se to tam snaží vecpat postavy z předchozích dílů, a to často dost křečovitě. A když není Roden, vyměníme ho za Vašuta, že. Tereza Brodská s hřibkem místo hlavy zatím bezkonkurenčně nejškaredší Šafránek girl a její ušní trauma mě strašilo už od té doby, co jsem to viděl poprvé (strašilo mě to tím blbým nápadem, že je na to až tak moc vysazená). Holt, porevoluční doba se na tomto díle fakt hodně podepsala, takže takovy věci jako všude samej podnikatel, návštěva bordelu nebo ta klinika pro snoby, uplně kazí atmošku dílů předchozích. PS: ani ty počáteční hlášky u titulků nejsou moc dobry... ()
Galerie (12)
Zajímavosti (12)
- Natáčelo se v Praze, Mělníku, na nádraží v Příbrami, Kladně (v nemocnici) a ve Škvorci. [Zdroj: filmovamista.cz] (SONY_)
- Režisér Dušan Klein chcel do filmu obsadiť aj Štepánovu (Pavel Kříž) prvú lásku Borůvku (Miroslava Šafránková), ktorá mala mať už dve deti, ale herečka ponuku odmietla. (Raccoon.city)
- Pan Písařík (Pavel Zedníček) opakuje v léčitelském transu formuli: „Noli tangere circulos meos,“ což znamená: „Nedotýkej se mých kruhů.“ (rakovnik)
Reklama