Konec básníků v Čechách

Pro mě je kapitalismu škoda. Konec básníku v Čechách je některými považovaný za film, který neměl vzniknout. Skrytá hrozba Kleinova Chlapectví. Vstup poety Štěpána Šafránka do divokého kapitalismu devadesátých let byl šok. Hrdina a s ním celá série sice nezapomněla rýmovat ani směřovat verše k pointě, jen jakoby se vytratilo to podstatné. S odstupem času lze příkré hodnocení považovat za trochu nespravedlivé - měřeno propastí dílu pátého dílu to šlo z kopce vlastně mírně. Nálada Konce navíc přesně, byť nezáměrně, ilustruje smutek toho, když poezie zmizí a básník zůstává. Světlými body ubývání jsou hudba Zdeňka Rytíře, evakuující melancholické kvality zvonivé kytarové hudby devadesátých let a Popelka Terezy Brodské - protože love is thought. (12.12.2021)

Nechápu to nízké hodnocení. Ale je pravda, že na to koukám s odstupem 27 let a proto mě to vede k hodnocení jaké dávám. Pan doktor Štěpán Šafránek, zbaven iluzí, překročil třicítku a jak už to s příchodem dospělosti občas bývá, padnul na držku a musí si všechno pěkně vyžrat ode dna. A k tomu je svědkem nástupu kapitalismu v Čechách. A to je téma velmi nosné. Nejvíc totiž oceňuju Kleinovu kritiku počátků českého kapitalismu. On totiž satiruje skoro vše, co je na kapitalismu (a nejenom českém) špatně. (A nemyslím tím jen přejmenovávání ulic podle doby), ale ty ostatní nešvary. Pryč je krásné přehledné náměstí, všude reklamní poutače, snaživí podnikatelé a neony. Chcete si zajít na pivo? Pryč je hospůdka se štamgasty, kde Filipovský vyhrával na harmoniku. Mísot ní zaplivaný pajzl plný pochybných existencí a k poslechu vám hrají výherní automaty. Zlodějíčci, podvodníčci a nýmandi bez know how mají pré, a slušní lidi aby lezli kanálama. A v tomto rozpoležení se musí Štěpánek probít existenciální nejistotou a hledáním té pravé. Naštěstí zůstane svůj, a musí to zvládnout sám, protože nepodlehne tomu šílenství a zachová si mravní integritu. Ač bych příběhově snesl, i kdyby se naučil splynout s davem a šel do podnikání v soukromé praxi. Mimochodem první díl, kde si moc nelíbila animace a už vůbec titulní písnička. (23.03.2020)

Nechápu, jak se tady všichni přední intelektuálové tváří, že po předchozích dílech tohle byla "neskutečná píčovina, která neměla vzniknout". Sic trochu slabší, ale i tak mi to přišlo celkem v pohodě, zase se mi nejvíc líbila scéna, jak se Kříž přichomýtne k natáčení reklamy a Kendy mu pak vnutí ty prachy =). (65%) (02.03.2012)

Porevoluční zmrtvých vstání Básníků mi moc nesedlo. Především atmosféra původních tří dílů zmizela a nahradila ji právě ta porevoluční. Možná to vcelku dobře vystihlo danou dobu, ale k Básníkům se mi to prostě nehodilo. Stejně jako se nehodila poezie do začátků devadesátých let. Postavy mi téměř všechny tentokrát přišly nesympatické a pár povedených scén a dialogů čtvrtý díl jako celek nezachránilo. K opakování se nechystám a doporučení je spíš - vyhněte se tomu. (23.07.2021)

Všichni tak nějak cítíme, že tohle už není ono. Mladej Štěpánek byl mladej Štěpánek a ten už neomládne. Zajímavá tendence, ale fakt u sebe sleduju, že čím je Pavel Kříž starší, tím míň ho nemůžu vystát. V tomto díle už toho moc vtipnyho není, jenom se to tam snaží vecpat postavy z předchozích dílů, a to často dost křečovitě. A když není Roden, vyměníme ho za Vašuta, že. Tereza Brodská s hřibkem místo hlavy zatím bezkonkurenčně nejškaredší Šafránek girl a její ušní trauma mě strašilo už od té doby, co jsem to viděl poprvé (strašilo mě to tím blbým nápadem, že je na to až tak moc vysazená). Holt, porevoluční doba se na tomto díle fakt hodně podepsala, takže takovy věci jako všude samej podnikatel, návštěva bordelu nebo ta klinika pro snoby, uplně kazí atmošku dílů předchozích. PS: ani ty počáteční hlášky u titulků nejsou moc dobry... (10.11.2014)