Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrají:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
… aneb Kupředu, kupředu, Bohouši a Andělo... Padesátiletý Bohouš Fischer (M. Lasica) pracuje jako referent v podniku na výrobu záchodových mís a jiné zdravotnické keramiky. Úředničina ho nebaví, k nesmyslnému vykazování kdejakých zbytečností pociťuje stále větší odpor. Chtěl by se opravdově věnovat ženě, dětem a nějaké smysluplné práci. Jenže soukolí socialistického hospodářství jej "nemilosrdně" vynese na místo ekonomického náměstka, kde je muž nucen dělat ještě větší kompromisy než dosud. Účastní se zbytečných výjezdových zasedání, na které musí z titulu své funkce shánět peníze z podnikových fondů, nebo šalamounsky řeší "pracovní" úraz dvou zaměstnanců, kteří se místo práce věnovali milostným hrátkám. V jeho soukromí to ostatně není o moc lepší. Aby jeho dcery-dvojčata udělaly maturitu, pokusí se Bohouš vyspat s jejich ruštinářkou… Satirická komedie z roku 1989 je dílem osvědčené autorské dvojice - scenáristy a spisovatele Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina (připomeňme si jejich spolupráci na filmech o "básnících"). Film je naplněn svěžím situačním a slovním humorem a také otevřenými narážkami na absurditu reálného socialismu konce osmdesátých let. Název snímku je odvozen ze slov, jimiž se posmutnělý hrdina obrací k divákům, aby potvrdil navenek optimistickou, vpravdě však trpkou skutečnost, v níž se nachází. Premiéra filmu se konala v říjnu 1989. (Česká televize)
(více)Recenze (147)
Vážení přátelé,ano! Je to prostě kulturni zazitek pro náročné.. páni Satinsky a Lasica byli vzdy zarukou kvality. A tema neni jen komunisticke. Je totiz nadcasove. Ono to dnes nebezi o mnoho jinak,rektalni alpinismus je blby provozovan dal,jen uz je temer vse rozkradeno... a to i to,o cem se komousum ani nezdalo! 😀 a jeste jeden aspekt jsem jako ekonom/manazer na statni pozici po 45 silne pocitila,a to beznadej a zbytecnost prace, o ktere jsem driv mela vysoke mineni. Citim to stejne... nic za mnou neni,nic jsem nevytvorila a nestekne po mne ani pes. Klanim se remeslnikum,co jeste neco dokazi vyrobit nebo opravit. ()
Na prvý-krát ma tento film naozaj veľmi zaujal, ale s odstupom času (pár mesiacov) som v ňom hľadal tie povestné divácke vtiahnutia do atmosféry, zo začiatku "vážení priatelia, aj áno" – nachádzal som ich, ale časom to akosi vyprchalo. Po celý čas bola asi najzaujímavejšia myšlienka, že tento film vznikol ešte v čase komunizmu (hoc – už pomaly umierajúceho), ktorý začal byť už ale "šíleně down" :-D Prehnitosť, skorumpovanosť, chorosť a zvrátenosť vtedajšieho režimu sú v tomto filme demonštrované s tak neuveriteľne silným sarkazmom a výsmechom, až by človek s krátkou pamäťou (že komouši ?! :-P ), alebo medzerami v krátkodobých dejinách našej bývalej čs.vlasti bol schopný neuveriť, že to všetko bola – nie tak dávno – skutočná realita životov a vtedajšej doby. Čo sa týka Lasicu, tak on bol pre túto úlohu priam stvorený – až som si miestami myslel, či to náhodou nenapísal on. No a príjemnou spomienkou taktiež zostane snáď aj zakaždým vidieť stvárnenie akejkoľvek postavy Julom Satinským (hoc tu naproti Milanovi L. - nedostáva toľko priestoru). „člověk celej život čeká, že něco příde, nějakej zlom a vono nakonec nepříde nic. Jenom ten podělanej konec. Vážení přátele, ano!“ ()
Vynikajúca, trochu zabudnutá komédia, ktorá prezentuje absurdity socialistického systému. ()
Každý, Kdo zažil onu dobu předsametovou a není ještě dnes stále zarytým budovatelem lepších zitřků, musí Kleinovu komedii milovat nebo se u ní alespoň hezky od plic zasmát, a vlastně i zamyslet. Není to totiž jen to vítáni "papalášů", co se tady u nás v podstatě nezměnilo. Politické poměry se mění, lidé jsou ale pořád stejní. A abych nezapomněl, pro mě osobně nejlepší role Milana Lasici. A je nejvyšší čas na nějaké to "člověče, nezlob se". ()
Kam se hrabou všichni ti básníci. Tenhle film klepe na bránu sametové revoluce. Vítejte v Absurdistánu. ()
15% preceňovana porevolučna hlúposť ()
Viděl teď k památce pana Lasicy znovu asi po 20 letech, pořád skvělé. Jen mi najednou došlo, že asi aniž by to tušili, tvůrci natočili velmi nadčasový film. Dřív jsem v tom viděl kritiku marasmu konce reálného socialismu, dneska jen normální lidský příběh určité životní fáze. Protože až na kulisy se nezměnilo vůbec nic. Vyměňte náměstka za manažera, harmoniku za golfové hole, národní podnik za korporaci a stovacítky za oktávky a máte to tady pořád. Firemní opulentní povinné chlastačky, hlavouny, co se jim musí lézt do anusu, bizarní situace na pracovišti, řešení úplně nesmyslných nebo neřešitelných úkolů a pocit, že se z toho zblázníte. ()
Reklama