Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

tranquill 

všechny recenze uživatele

"U mě si tajní podávají dveře tajně!" - "Pohlavní styk s vlastní ženou po pěti letech manželství, pánové, by měl být prohlášen za krvesmilstvi a trestán!" - "Nehrajte si na velmoce!" - "Vy člověka taky donutíte, aby kurva fix, šel něco dělat!" - "Aby bylo pohlazení, musí být napřed presdržka!" - "A víte, co je ze všeho tady nejhorší? 4x denně musíme pít mlíko... Armageddon!" Tohle předrevoluční Hrabalovské komediální drama mne jaksi minulo nebo jsem je prostě zazdil, přitom jde o parádní, především konverzační, poetickou záležitost ala Postřižiny či Slavnosti sněženek s důrazem na filosofické a zde docela útočné monology a dialogy vůči upadajícímu režimu. Skvěle napsáno, natočeno i zahráno. Zaslouženě plný počet. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Explosionalistická oslava imaginace ve skice podle kvalitního scénáře, rozkoše a muka obraznosti v dobách pětiletek v kulisách Libně a Žižkova. Sevřeně lineární zpracování mnoha jednotlivých příběhů (automat Svět, sběrna surovin, periferie, ulice, domácnost) s juniorskou kvalitou režie a hudby, nedotaženou stylizací, s mírně rozkolísanými hereckými výkony v jednotlivých scénách a s celku se přizpůsobující kamerou. Pozornosti hodný film, vzniklý na sklonku staré doby ()

Reklama

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Depresívna existenciálna freska s typicky hrabalovskou atmosférou a humorom, plná intelektuálnej frustrácie mladého výtvarníka Vladimíra, zakladateľa explozionizmu. a jeho priateľov Doktora a Egona. Všetko sa odohráva v kulisách reálneho socializmu so všetkým marazmom a uniformitou, s ktorou kontrastuje zbytočnosť a neužitočnosť ich snaženia. Ku*va fix. 70% ()

spawnxp 

všechny recenze uživatele

Doba vzniku je na filmu vidět - přehlídka herců hrajících i štěky (Hrušínský třeba), příběh opatrně "opepřenej" pár provokacema (scénky s policajtama).O rok pozdějc by film asi možná pravděpodobně (kdo ale ví?) vypadal jinak. Takhle celkově nuda - Polívka (Boudník) většinou přehrává, Goldflam hraje blbečka (ne Bondyho) a i ten Hrabal byl větší dobytek než předvádí Menzel. Nejlepší byla rozhodně Chýlková. Koliha (režiser) mě teda neoslovil. ()

kubilov 

všechny recenze uživatele

Menzelovy filmy na motivy Hrabalových povídek jsem vždycky absolutně miloval, což se bohužel nedalo říci o samotných Hrabalových prózách, kde mi v mladším věku vždy překážel onen Hrabalův typický styl psaní, což se však s postupem věku změnilo a v mnohém zlepšilo, a tak dnes vyhledávám Hrabala jak zfilmovaného, tak originálního. No a právě Něžný barbar je má nejoblíbenější Hrabalova kniha, kterou herecká trojice Polívka-Menzel-Goldflam dokázala velmi dobře přenést na plátno, i když nejlepší adaptace to není, jde o velmi zdařilý kousek. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)
  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)

Reklama

Reklama