Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

"Kurvafix doktore, já se na to nemužu koukat." to síce našťastie neni, ale ani "Kurvafix, to je ale sukces.". Špatný film to nie je, ale že by nejak zvlášť vystihoval Hrabalovu poetiku, sa tiež nedá povedať. Otázkou je, čo to znamená - vystihnúť Hrabalovu poetiku. Nezvykli sme si už za tie roky tak strašne na Menzelov monopol na Hrabala, že jeho filmovú poetiku považujeme ha "hrabalovskú" a iná nám nevonia ? Paradoxom pritom je, že Menzela sa ani tentokrát nezbavíme - po celých tých rokoch, čo Hrabala točil, si ho tu dokonca zahral..! ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film natočený podle stejnojmenné novely B. Hrabala vyprávějící o životě grafika a malíře Vladimíra Boudníka (1924-1968). Pan Boudník byl zakladatel uměleckého směru explosionalismu, tvrdící, že umění lze nalézt v předmětech běžného života a ke své originální tvorbě používal originální techniky a strukturální grafiku. Tohoto pražského intelektuála, jenž se stal slavným až po své dosud nevysvětlené smrti krátce po sovětské okupaci, ztvárnil přesvědčivě B. Polívka. Ve filmu se objevují kromě hlavní postavy i jeho nejbližší přátelé, již zmiňovaný B. Hrabal v podání J. Menzela a básník E. Bondy, jehož s jistou výstředností ztvárnil A. Goldflam. Snímek P. Kolihy se odehrává v 50. a 60. letech, avšak je od politiky dostatečně izolován, středem zájmu je ústřední trio kamarádů a jejich zážitky, které se nesou v typickém hrabalovském poetickém duchu. Film se zabývá i osobním Boudníkovým životem, kdy s ním fatálně psychicky zacloumal rozchod s družkou (I. Chýlková) či intelektuální spory ve sdíleném bydlení s Hrabalem. V dalších postavách v menších rolích se objevila V. Kaplanová, J. Hanzlík či P. Zedníček a v závěru dokonce i mistr R. Hrušínský, který vyprávěl Menzelovi zábavnou historku. V roli servírky v oblíbené hospodě se objevila i půvabná E. Steimarová, Bolkova bývalá manželka. Něžný barbar vznikl v roce 1989, tedy v roce, kdy byla natočeno spousta vynikajících filmů, jež bohužel v důsledku společenských a politických změn upadly v zapomnění. Snímek mě zaujal, jednak hereckými výkony hlavního tria intelektuálů, ale také již zmíněnou nesnadno definovanou atmosférou, při konkrétním udělení ocenění se však přikláním k průměru. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Nejslaběji nafilmovaný Hrabal, co jsem zatím viděl. Mám pocit, že ho Nývlt s Kolihou chtěli přepsat doslovněji, s onou poetikou, která je nosnou částí Hrabalova díla v knize, ale tady se rozplývá v ubohé nesourodé filozofování, které nedává dohromady smysl a nepřináší žádnou myšlenku. Koliha sem začlenil protagonisty Divadla na provázku, jehož tvorba mě nikdy nebyla blízká. Zvlášť mi nesedl Arnošt Goldflam, ale ostatně ani Polívka, který rozhodně nebyl vybrán do role malíře nijak šťastně. Mimochodem, zdálo se mi to, že Vladimír na konci skutečně páchal sebevraždu? Nějak jsem to všechno dohromady vůbec nepochopil. Jen ty pěkné písničky z 50. let, ty mě chytly za srdce. Ale odehrávalo-li se to v 50. letech, tak je nesmyslem říkat, že byl Berlín rozdělen zdí... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pri opakovanej projekcii som si uvedomil, že pri čítaní Hrabalovej predlohy som mal úplne iný pocit, ako pri sledovaní tohto filmu. Pritom herectvo Bolka Polívku mám rád, ale Arnošt Goldflam ma svojím krikľúnstvom znervózňoval a Jiří Menzel mi pripadal, ako keby prišiel z nejakého iného filmu. A tak bez toho, aby som vymenoval nedostatky konštatujem, že film sa mi nepáčil, čo bolo najpravdepodobnejším dôvodom toho, že som ho nedopozeral. ()

quasar 

všechny recenze uživatele

Smál jsem se v kině snad jediný, když Evelyna Steimarová říká Bolkovi v bufetu: "Tedy vaší ženou bych být nechtěla". Moc dalších příležitostí k smíchu jsem neměl... Tragikomedie z Hrabalovy tvorby jsou už takové. Snad jsem jen neměl číst předlohu. Film má jiný konec a i v pár dalších detailech je odlišný. Člověka znalého Hrabalovi knihy to musí nutně dráždit. 1989 a dva nejlepší filmy z tohoto roku: Něžný barbar a Vážení přátelé ano. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)

Reklama

Reklama