Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Tenhle film je vlastně svého druhu relikt starého studiového Hollywoodu. Nasvědčuje tomu styl hraní, statická kamera i samotný fakt, že jde o černobílý film, což už je na počátku šedesátých let možno brát jako anachronismus. Nicméně atraktnívní podívanou z něj dělá silné téma a chytrými vtípky napěchované dialogy Spencera Tracyho a Gene Kellyho. ()
Zaujímavá a silná dráma so skvelými hereckými výkonmi Spencera Tracyho a Fredrica Marcha. Ako som však sledoval, bolo zrejmé, že to bolo založené na hre a historická presnosť nebola taká dôležitá. Film znova a znova kladie dôraz na veľké momenty a monológy nad skutočným príbehom. Toto nie je až taká sťažnosť, skôr o štýle filmu. 8/10 ()
Klasická dráma o najväčšom novodobom súboji vedy a viery, víriaca v dobe vzniku hladinu americkej spoločenskej vrstvy, ktorá si už takmer nedokázala predstaviť niečo podobné, o súde, ktorý otriasol Amerikou 20. storočia. V hlavných úlohách zažiarili také hviezdy ako Dick York, Gene Kelly či Harry Morgan, a v neposlednej rade predstavitelia hlavných úloh, dvoch sebavedomých skúsených právnikov, sprevádzaných nadhľadom a ostrovtipom, nezabudnuteľne stvárnených Spencerom Tracym a Fredricom Marchom. Podľa môjho osobného názoru sa jedná o taký druh filmu a tému, akú dnes už z princípu nie je možné (a už vôbec nie tak kvalitne) natočiť. O to viac si treba ceniť nesmrteľného originálu. 100% ()
Ano, jsem si vědom, že je film podle skutečné události. A vlastní událost neznám. Téhle verzi ale zazlívám silnou zaujatost, s níž se vůbec netají. Do role ateistů obsadili jen sympatické postavy, věřícím nikoli. Scénky s ateisty byly empatické a vtlačili jim tam i lásku (kterou ti věřící chtějí jak jinak - rozbít) a do úst jim vložili "moudrá" slova. Zatímco z věřících od začátku dělali... Jak to říct slušně... Naprosto tupé, nenávistivé blby. Dívat se tedy na tento film, který je od začátku na jedné straně sporu, je pro věřícího spíše bolestné. Ač nepopírám, že tam padlo pár zajímavých myšlenek, tento film NEDOPORUČUJI. ()
„MYŠLENKA JE VZNEŠENĚJŠÍ POMNÍK NEŽ KATEDRÁLA. A ROZMACH LIDSKÉHO MYŠLENÍ JE VĚTŠÍ ZÁZRAK, NEŽ HOLE PROMĚNĚNÉ V HADY NEBO ROZESTOUPENÉ VODY…“ /// Válka proti Bohu v přímém přenosu! Sice jsou zde (trochu tendenčně?) sluhové fanatické víry vyobrazeni jako ďábelská stvoření, ale co s takovým státem, kde je Bůh nadevše. Perfektní slovní špičkování, uštěpačný poznámky a propagace víry ve vlastní rozum. Navíc bych řekl, že je to (až neuvěřitelně!) pořád aktuální obžaloba náboženskýho fanatismu. Baví mě divadelní herecký výkony i nápad, použít tzv. Opičí proces v boji proti McCarthismu. Stejně tak je zábavnej „zázrak prozření“. A pak že Boží spravedlnost neexistuje! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, která měla premiéru na Broadwayi v lednu 1955, neznám. 2.) Zajímal mě Opičí proces. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
- William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
Reklama