Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

roorybacky 

všechny recenze uživatele

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Myšlenkovvě silný a příběhově zábavný film o jednom soudním procesu podle všech pravidel, z nichž některá jdou mírně řečeno šejdrem. Je málo filmů, v nichž téměř každá věta je filozofická pravda, kterou by si každý měl opakovat před spaním, ale tento k nim určitě patří. Jen tak pro zajímavost uvádím několik replik (protože označení hláška by pro ně bylo degradací), který jsem si zapamatoval: Považovala jste mého manžela za světce a všechno co činil bylo správné. A nyní ho berete jako ďábla a tak je vše ďábelské. Jenže tak to nefunguje. Klamete sama sebe. Druhá: To je rádio. To bude hračka pro vás. Do toho stačí šeptat a už to řve z tlampačů na miliony lidí. A do třetice všeho dobrého i zlého: Vy nic neznamenáte. Vy se umíte jen smát a pošklebovat všemu, co lidé na světě milujou. Já vás lituji. Vy jste tak sám, tak osamělý. Až jednou umřete, nikdo nepřijde na váš pohřeb zaplakat ani vás proklít. a naposledy: Sedněte si Samsone, teď vám zastřihneme ofinu. (Nejsou stoprocentní citace, protože jsem je slyšel jen jednou.) Spencer Tracy jako by ani nehrál, z každého jeho pohledu je cítit, že tu věc bral za svou i ve skutečnosti. Jednou bych chtěl být právník jako ho on hrál. Oproti mnohým jiným soudním dramatům je zde i hodně často nějaká vtipná poznámka, která se však od dnešních hlášek liší tím, že má i nehumorný a povětšinou spíše závažný obsah. Ale jako herec neexceluje pouze Spencer, ale hodně mě zaujal i Fred March v roli šíleného žalobce plukovníka Bradyho. Ty jeho plamenné řeči o hoře Sinai a slova Nepřemýšlím o tom, o čem nepřemýšlím. jakož i mnoho dalších projevů, jeho výslech Bertovy snoubenky, poslední projev, nervózní a falešný smích vůči publiku když ztrácel půdu pod nohama a začaly mu docházet přesvědčivé argumenty, tenhle chlapík by se jako dogmatik uživil i ve skutečnosti. A potěšil mě i Harry Morgan, který sice v roli soudce měl spíše nevýraznou roličku, zato v něm však jde zahlédnout občasné výbuchy hněvu pozdějšího plukovníka Shermana Pottera (a tak mě napadá, jestli podobnost se jménem Harry Potter je jen čistě náhodná a neúmyslná). ()

Reklama

Khalesi 

všechny recenze uživatele

Myslite! Pochybujte a hľadajte! Pripustite, že nie všetko, čo je písané v knihách je doslova a do písmena nevyvrátiteľné. Najlepšia myšlienka filmu bola: "Boh nestvoril človeka, človek stvoril Boha!" Áno je to tak, Boh nie je nič iné, ako rozprávka a niektorí jej veria aj keď už dávno nie sú deťmi. Neviem, či to dokazuje viac ľudskú hlúposť a zaslepenosť, alebo strach. Samotný život nie je vždy ľahký. Kto by sa teda dobrovoľne vzdal tej krásnej ILÚZIE všemohúceho a dobrosrdečného stvoriteľa, ktorý nad nami bdie a odpustí nám naše hriechy, nech už sú akýchkoľvek rozmerov, veď sa stačí pomodliť a zas bude dobre. Nehovoriac o tom, že po smrti pôjdeme do raja, nie je to fajn? Koho by zaujímala nejaká evolúcia. Všemohúci tento cirkus zbúchal za šesť dní a ten siedmy mu dokonca zostal čas na šlofíka. Tak a teraz milé deti je rozprávky koniec- pomodliť, vycikať a spať :) ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Kto seje vietor, ten zožne.... Veľké divadlo, veľká argumentačná bitka rozumu a viery v súdnej sieni, navyše zahraná spôsobom, ktorý dokáže strhnúť davy, žiadna herecká naivita ako sa občas pri starších filmoch stáva. Zaujal ma hlavne Fredric March, ten jeho zápal a grimasy pri obhajobe jeho presvedčenia... no nádhera, to sa musí vidieť. 85/100 ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Matthew Harrison Brady (Fredric March) jako obhájce bigotní víry v Písmo svaté a Henry Drummond (Spencer Tracy) jako obhájce zdravého rozumu a práva na svobodné myšlení se střetli v bizarním, tzv. Opičím procesu, který byl veden v malém jižanském městě Hillsboro proti mladému středoškolskému profesorovi, který porušil absurdní zákon tím, že ve škole učil o vývoji druhů podle Darwina a nikoliv podle Bible. Mnohé z toho, co řekl u soudu Henry Drummond o fundamentalismu, bohužel platí i dnes a obávám se, že bude platit ještě dlouho. Zatímco Fredric March působí chvílemi jako nechtěně komická figura, Spencer Tracy je bezchybný. Skvělou vedlejší roli cynického novináře E. K. Hornbecka zahrál Gene Kelly. Velmi dobrý a stále aktuální film. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)

Reklama

Reklama