Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Takmer dokonalú súdnu partiu rozohrali tvorcovia, keď pred seba postavili večne sporné, diskutabilné a hlavne pre mnohých (ako vidíme v diskusii) stále poburujúce otázky viery a vedy. Priaznivosť pre určitú z teórií, ktoré film rozvádza je, je pri hodnotení kvalít filmu, celkom irelevantná. Čo sa samotného filmu týka, ide o absolútnu špičku medzi filmami o súdnych procesoch. Zápletka a jej využitie je vyťažené do krajnosti. Dialógy a súdne súboje sú priam posvätne dokonalé a herecké výkony diabolský skvostné. Film stráca na tempe len v scénach mimo súdnu sieň, našťastie ich nebolo až tak veľa. 90%. ()
Tenhle film je vlastně svého druhu relikt starého studiového Hollywoodu. Nasvědčuje tomu styl hraní, statická kamera i samotný fakt, že jde o černobílý film, což už je na počátku šedesátých let možno brát jako anachronismus. Nicméně atraktnívní podívanou z něj dělá silné téma a chytrými vtípky napěchované dialogy Spencera Tracyho a Gene Kellyho. ()
Podle komentářů jsem čekal, že se bude jednat o "dialogově" minimálně stejně vypiplaný skvost jako v "Hádej, kdo přijde na večeři". Bohužel jsem se mýlil. Ne, že by film nebyl dostatečně dobrý. je to určitě skvost a jeden z kultovních amerických filmů. Ale něčím trošku jiným, než se nabízí. Ale to posuďte sami. Každopádně Spencer Tracy byl opravdu neuvěřitelný herec a asi si s ním seženu co nejvíc filmů to jde. ()
89%? Možná před padesáti či třiceti lety... V současné době mě nijak neoslovilo divadelně přemrštěné herectví, laciné kulisy, černobílost charakterů, fraškovitá muzikálnost a nakonec i to téma mi přišlo vcelku absurdní - náboženský fanatismus popírající vědecké poznatky je ve 20. století hodně hloupý a pro mě absolutně nepochopitelný. Vážně někdo může být tak bigótně zabedněný? Věřící přece nemusí nutně znamenat netolerantní a hloupý... Za první polovinu filmu by to byla jedna hvězdička, druhá půlka už více připomínala soudní drama, nadhodila pár (zastaralých) otázek, nabídla pár chytrých právnických fint, ale stejně tu třetí hvězdičku dávám jen proto, abych tady nebyla za úplného kreténa;-D. Tak promiňte, že vám kazím hodnocení, mě to na zadek opravdu neposadilo, v roce 2009 mi to nedalo nic nového. 51% ()
Myslite! Pochybujte a hľadajte! Pripustite, že nie všetko, čo je písané v knihách je doslova a do písmena nevyvrátiteľné. Najlepšia myšlienka filmu bola: "Boh nestvoril človeka, človek stvoril Boha!" Áno je to tak, Boh nie je nič iné, ako rozprávka a niektorí jej veria aj keď už dávno nie sú deťmi. Neviem, či to dokazuje viac ľudskú hlúposť a zaslepenosť, alebo strach. Samotný život nie je vždy ľahký. Kto by sa teda dobrovoľne vzdal tej krásnej ILÚZIE všemohúceho a dobrosrdečného stvoriteľa, ktorý nad nami bdie a odpustí nám naše hriechy, nech už sú akýchkoľvek rozmerov, veď sa stačí pomodliť a zas bude dobre. Nehovoriac o tom, že po smrti pôjdeme do raja, nie je to fajn? Koho by zaujímala nejaká evolúcia. Všemohúci tento cirkus zbúchal za šesť dní a ten siedmy mu dokonca zostal čas na šlofíka. Tak a teraz milé deti je rozprávky koniec- pomodliť, vycikať a spať :) ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
Reklama