Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Jak je možné, že staří režiséři si uměli vybírat tak báječné náměty pro své filmy. Nebo jejich umění spočívalo v propracovanosti dialogů nebo absolutních hereckých hvězd,které měl Hollywood tehdy požehnaně ? Atˇ už tomu je jakkoli STANLEY KRAMER byl zárukou úspěšných a kvalitních snímků, které ani po 50 letech se nemusí obávat nezájmu diváků. ()
Film ukecanější než moje kadeřnice, ovšem za každé slovo v něm bych udílel Oscara. Skvělá atmosféra šedesátek, bravurní scény u soudu a divácky vděčný námět. Nevím teda jak pro věřící, ale pro mě rozhodně. Výtky typu "dneska tohle už nikoho nemůže oslovit" neberu. Sesílání pekla na bezbožné, a tím pádem popírání smyslu víry, je i bezmála šedesát let od vzniku filmu nepříjemně aktuální sport. Nezbývá než věřit, že kdo seje vítr, sklidí bouři. ()
Nedokážu se rozhodnout v hodnocení. Začátek je tragický, ta odrhovačka spolehlivě odpudí nepřesvědčeného a uspí unaveného diváka. Vlažný rozjezd se ovšem nekoná, zákon klade paži na rameno a už jsme před soudem. Staví se na dialogu a nic než dialogu, a k tomu nám dopomáhej Studio pro úpravu zahraničních filmů. Bohuš Záhorský byl bezpochyby nejlepším, resp. nejpřesvědčivějším dabérem Spencera Tracyho a kdo by tomu nevěřil, nechť se sám přesvědčí. Sokem v bitvě jazyků se mu stal Martin Růžek. Konec je trochu natahovaný, ale to už divák rozdychtěný porcí mimořádného lingvistického zážitku v jazyce mateřském spokojeně klímá a těší se na zítřejší hlavní zpravodajskou relaci na Nově, ve které bude vyléčen. A o tom to není. Za dabing 6, za film 4. ()
Tenhle film je vlastně svého druhu relikt starého studiového Hollywoodu. Nasvědčuje tomu styl hraní, statická kamera i samotný fakt, že jde o černobílý film, což už je na počátku šedesátých let možno brát jako anachronismus. Nicméně atraktnívní podívanou z něj dělá silné téma a chytrými vtípky napěchované dialogy Spencera Tracyho a Gene Kellyho. ()
Úchvatná rozepře Bible vs. racionální smýšlení. Coby zarputilý ateista a pragmatik mám zcela jasno, na kterou stranu se přiklonit. Nicméně to neznamená, že Kramerovo veledílo ve mne nebudilo zvědavost, jak se tento významný soudní proces týkající se evolucionismu nakonec vyvrbí a kdo hrdě obsadí post vítěze. Navíc, když jsou soudní líčení podepřena fenomenálními dialogy a bravurními postavami. Démon Fredric March místy bohužel přehrává, ovšem i tak předvádí impozantní kreaci. Nejjasnější hvězdou je však samozřejmě velikán Spencer Tracy se svým o něco autentičtějším vystupováním a moudřejšími výroky. Inherit the Wind nepochybně disponuje chytrým zpracováním o zajímavém úseku v moderní historii, jistým myšlenkovým přesahem a také odolností vůči zubu času. 80% ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
Reklama