Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Nedokážu se rozhodnout v hodnocení. Začátek je tragický, ta odrhovačka spolehlivě odpudí nepřesvědčeného a uspí unaveného diváka. Vlažný rozjezd se ovšem nekoná, zákon klade paži na rameno a už jsme před soudem. Staví se na dialogu a nic než dialogu, a k tomu nám dopomáhej Studio pro úpravu zahraničních filmů. Bohuš Záhorský byl bezpochyby nejlepším, resp. nejpřesvědčivějším dabérem Spencera Tracyho a kdo by tomu nevěřil, nechť se sám přesvědčí. Sokem v bitvě jazyků se mu stal Martin Růžek. Konec je trochu natahovaný, ale to už divák rozdychtěný porcí mimořádného lingvistického zážitku v jazyce mateřském spokojeně klímá a těší se na zítřejší hlavní zpravodajskou relaci na Nově, ve které bude vyléčen. A o tom to není. Za dabing 6, za film 4. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Kto seje vietor, ten zožne.... Veľké divadlo, veľká argumentačná bitka rozumu a viery v súdnej sieni, navyše zahraná spôsobom, ktorý dokáže strhnúť davy, žiadna herecká naivita ako sa občas pri starších filmoch stáva. Zaujal ma hlavne Fredric March, ten jeho zápal a grimasy pri obhajobe jeho presvedčenia... no nádhera, to sa musí vidieť. 85/100 ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na začiatku pri rozhovore v súdnej sieni, keď jedna postava je a vzápatí zahodí jablko, ako jeden zo symbolov rajskej záhrady, som si povedal, že Kto seje vietor bude zrejme rovnako geniálny, ako táto scéna. Nemýlil som sa. Film začne ako boj dvoch ideológií, z ktorých jedna musí bojovať o svoje miesto na zemi a o právo na slobodné myslenie, aby sa v druhej polovici začali riešiť aj iné témy, ako napríklad dôležitosť presvedčenia človeka vo vlastný názor, nech je akýkoľvek. Tým dostávajú jednotlivé postavy plastickejšie charaktery a jediný človek, ktorý bude svojim spôsobom odsúdený, je niekto úplne iný, ako by divák, navyknutý na didaktické rozprávanie, čakal. Množstvo sarkastických, vtipných a zároveň pravdivých myšlienok, ktorých interpretom je Tracey, sadne ako detská riť na šerbel. Kto seje vietor je jedna z najlepších a najlepšie zahraných súdnych drám, aké boli kedy natočené. Pokiaľ nesúhlasíte tak vedzte, že mám právo slobodne myslieť a vám ho tiež neberiem. V opačnom prípade sa môžme stretnúť v súdnej sieni. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Chcel by som byť zhovievavý, najmä kvôli roku výroby, no ten zahodený potenciál konfrontácie myšlienok evolúcie a myšlienok kreacionizmu mi nedá inak. Veľmi veľa otázok si žiadalo byť položených, veľmi veľa názorov si žiadalo byť uvedených, no namiesto toho z toho bola len hra emócií. Štýl je príznačný svojej dobe, svojím spôsobom sa vtedy podľa mňa viac dbalo na obsah a mám pocit, že dnes je to skôr o efektoch, kamere, proste atmosfére a obale. Najmä staršie filmy o súdnych sporoch majú svoje čaro. J.F.K., či 12 rozhnevaných mužov, či iné diela sú vrcholnými dielami svojej doby, dielami kde konfrontácia za niečo ozaj stála, preto ma mrzí, že toto dielo bolo skôr než faktické, zamerané na ľudskú hlúposť, predsudky, fanatizmus a podobne. ()

Cafú 

všechny recenze uživatele

Jasně, lidé mají vždy problém s přijímáním nových pohledů na věc. Mají rádi to své zaprděné a stokrát vyzkoušené teplíčko. (Nebudu tu psát, že jsou zde použity dávno již překonané argumenty, což v dnešní postmoderní době nikoho nepřekvapí, protože se dnes může zpochybnit uplně cokoli...) Tento trochu naivní film nás spíš než k tomu, abychom uvěřili darwinistickým teoriím, vede k tomu, abychom se zamysleli, jak hodně tolerantní lidé jsme vůči názorům zcela odlišným od těch našich. Je však darwinistický svět stejně tak tolerantní vůči světu věřících, jak od něj sám tak vehementně vyžaduje? ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno