On the Beach
On the Beach
On the Beach
Režie:
Stanley KramerScénář:
John PaxtonKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ernest GoldHrají:
Gregory Peck, Ava Gardner, Fred Astaire, Anthony Perkins, Guy Doleman, Donna Anderson, John Meillon, Gerry Duggan, Joe McCormick, Peter Williams, Grant Taylor (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku.
(Česká televize)
Recenze (68)
Zdejší komentáře mě připravily na nudu, patos, režijní bezradnost, ale já jsem asi sledovala jiný film, mě se Na břehu líbilo moc. Jestli někde na začátku katastrofy byla nějaká hysterie, film vplul už do klidných a vyrovnaných vod očekávání nevyhnutelného. Skupinka našich lidiček užívala své poslední měsíce jak chtěla, měla či mohla. Někdo se v pohodě s občasnými propady do melancholie a bilancování upíjel, jiný si plnil sen a zazávodil si v autě, další sháněl "lék", aby, až půjde do tuhého, jeho rodina netrpěla nemocí z ozáření, ale jen tiše usnula, našel se i prostor pro lásku a nejen tu romantickou. Čekání na smrt, srovnávání se s dosavadním žitím a budoucím prázdnem snad ani dynamické být nemělo nebo ano? Nevím, jestli by se mě to v tom případě tak hezky smutně dotklo. ()
Slovy Jána Poničana: "na brehu nestoj / na brehu spletených nití / i tvoj život je niťou / z ktorých je obraz života šitý // na brehu nestoj / nestojíš / života prúd ťa vlečie v diale / tisíce vlákien prebija vlákno tvoje / cez prúdy brodíš neustále // na brehu nestoj / klamú ťa brehy / pomníky valiacich sa vĺn / podmýva ich prúd: / před pádom / vyhotov si čln". ()
50tym rokom dominovali v žánri scifi jednoznačne mimozemské alegórie na studenú vojnu. Preto je chválihodné, že niekto sa rozhodol natočiť v tejto dobe jeden z prvých postapokalyptických filmov kinematografie. Kramer pojal tento žáner pomerne komorne a zameriava sa na vzťahy medzi postavami a ich psychológiou. Potešil záver filmu, čakal som iné, optimistickejšie vyústenie. ()
Z počátku zajímavý film, od kterého jsem čekal vyzrálejší pohled na apokalypsu, která by mohla nastat, ale dostal jsem spíše film o lásce, na jehož pozadí se "něco špatného stalo". Mrzí mě vnucení divákovi především romantické linie, která asi měla film prodávat, přičemž by určitě většinu spíše zajímal právě ten svět okolo lásky, v kterém je vzduch radioaktivní a poslední obyvateli země se stalo několik lidí v Austrálii. Byl tu prostor pro teorie, atmosféru, ale výsledkem byla zas a pouze romance s nevyužitými možnostmi. ()
Režijní styl Stanleye Kramera není příliš nápaditý a sází zejména na silné příběhy. V jiných jeho dramatech to zas až tak nevadí a jsou velmi dobré, ale tady se až příliš projevuje absence dramatických momentů, rozvláčné tempo a neúměrně dlouhá stopáž. Zatím nejslabší kramerův film, který jsem viděl. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (5)
- Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)
- Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
- Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
Reklama