Divine Ema
VOD (3)
Obsahy(1)
Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Bezesporu Krejčíkův majstrštyk. Dát dohromady tolik skvělých spolupracovníků (Mahler, Liška, Ondříček) a zajistit bezchybné obsazení (pardon, casting), nebylo určitě snadné. Jen nechápu, proč mezi výčtem těch, kdo se na filmu podíleli, není uveden Karel Laštovka, autor všech půvabných portrétů E. D., ale i Franze Josefa. Snad byl na indexu anebo vadila jeho sexuální orientace, kdoví. Nenadála jsem se, že po silném zážitku kdysi v druhořadém, dnes už neexistujícím kině Slavia, budu mít stejný, ne-li silnější zážitek při zhlédnutí tohoto filmu po několika desetiletích doma, leč stalo se. A jako tehdy ve Slavii musím ocenit to, proč byl tehdy film prakticky na indexu a proč je (bohužel) pořád aktuální. Osobně bych ho povinně pouštěla některým současným rádobyumělcům. "Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. - ...a nejstrašnější kletbou jest, když Bůh odejmul zpěvy..." atd. Znají ti "rádobyumělci" tyhle texty? ()
Jiří Krejčík oslovil skladatele Zdenka Lišku aby k filmu složil hudbu, ten odmítl a tak se hudby ujal Svatopluk Havelka. Ten ale přiznal že na hudbu nestačí a tak byl z filmu odvolán. Krejčík se znovu vydal za Liškou a ten v časovém presu hudbu složil, za pomocí slavných dobových skladatelů éry Emy Destinové. ()
Režisér Jiří Krejčík natočil nádherný. pravdivý životopisný film. Ano tak to skutečně bylo, tak si my, český národ, odjakživa "vážíme" našich význačných lidi. Cizina je oslavuje, uznává a my ! malí závistivci ! dokážeme zprotivit lidem svou vlast. U nás se úspěch neodpouští. Film má výbornou kameru (čemuž se nemůžeme divit, protože za ní stál Miroslav ONDŘÍČEK, kameraman,kterého si vybral i Miloš Forman pro svého AMADEA). Film je vůbec skvostně obsazen. Samé hvězdy... o tom nemůže být nejmenších pochyb. Ema Destinová si zasloužila aspoň takové zvěčnění. Těch téměř 30 let nic na kráse filmu neubralo. Ba naopak... ()
Takhle nějak si představuju životopisný film. Jak už bylo uvedeno na začátku, jedná se o fantazii ze života Emmy Destinnové - takže ne všechny osoby a děje jsou autentické. Myslím ale, že povaha, jednání, pohnutky a vztahy Emmy Destinnové během první světové války tu byly zobrazeny věrně - alespoň podle toho, co jsem o Emmě četla. Člověku přijde neuvěřitelné, že tahle vynikající pěvkyně nesměla, i když o to stála, zpívat v Národním divadle. Směla všude, na daleko slavnějších scénách jen v Národním ne. Tohle pro ni, vlastenku, muselo být snad ještě bolestnější než výslechy tajné policie... Českou pěvkyni ztvárnily dvě vynikající slovenské umělkyně - Božidara Turzonovová zjevem a slovem, Gabriela Beňačková zpěvem a upřímně - dneska si vůbec nedokážu představit v této roli kohokoliv jiného. ()
Božská Ema je skutečně film řemeslně velmi dobře natočený. Herci hrají jak o život, Ema jako o život zpívá a stejně je to celé nějaké podivně nedomrlé, bez půvabu, bez šťávy. A jistě to není nějakým "tlakem doby". Krejčík zkrátka je a ve všech svých filmech byl pouze velmi dobrým řemeslníkem. Ničím víc. Zázraky se nekonají, kamera nečaruje, herci neotvírají dveře do neprobádaných krajin duše... Škoda, že tenhle film nerežíroval František Vláčil... Celkový dojem: 70% ()
Galerie (10)
Zajímavosti (11)
- Produkci ztěžovala také neochota Barrandova uvolnit potřebné finanční prostředky na nákladné kostýmy a mnohohlavý komparz. Filmaři tak museli mnohdy improvizovat v provizorních podmínkách a tajně si vypůjčovat vybavení z paralelně vznikajícího Koncertu na konci léta. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Na dýmnici parní lokomotivy je vidět obrys po sejmuté rudé hvězdě. (Ganglion)
- Jiří Krejčík oslovil skladatele Zdeňka Lišku, aby k filmu složil hudbu, ten odmítl, a tak se hudby ujal Svatopluk Havelka. Ten ale přiznal, že na hudbu nestačí, a tak byl z filmu odvolán. Krejčík se znovu vydal za Liškou a ten v časovém presu hudbu složil, za pomocí slavných dobových skladatelů éry Emy Destinnové. (sator)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama