Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dvě povídky (…z druhé kapsy) Karla Čapka zfilmoval v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. V první z nich, Čintamani a ptáci, jsme svědky sběratelské posedlosti lékaře MUDr. Vitáska, který ve vetešnictví objeví světově unikátní perský koberec. Cesta za jeho získáním je více než strastiplná. Majitelka vetešnictví paní Severýnová nemá o hodnotě koberce tušení, a tak jej používá jako pelíšek pro svou fenku Aminu. Majitelka koberce, vdova Zanelliová, má kus u paní Severýnové jen v úschově, a protože jde o rodinnou památku, nechce ani slyšet o jeho prodeji. Noblesní doktor Vitásek se kvůli své vášni nakonec spaktuje s lupičem… V povídce Příběhy sňatkového podvodníka pátrá inspektor Holub po dosud neznámém a nepolapitelném elegánovi, který na starších osamělých ženách vylákal desetitisíce korun. Jaké je jeho překvapení, když po nějaké době vypátrá známou firmu, bývalého podvodníka s losy pana Plichtu. Ten si po pobytu ve vězení musel opatřit pět zlatých zubů, čímž pro starosvětské paničky začal působit přitažlivě a důvěryhodně. A tak začal svou nově nabytou schopnost patřičně využívat. A nedokáže s tím přestat ani po svém zatčení, cestou na policejní stanici… Obě povídky poskytly řadě populárních českých herců příležitost k vynikajícím kreacím. V úsměvných prvorepublikových historkách zazářili mj. Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a řada dalších. (Česká televize)

(více)

Recenze (102)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Pod shlédnutí první povídky jsem se hned vrhnul do předsíně prohlédnout si koberec. Bohužel, nebyly na něm ani čintamani s ptáky, ani čintamani bez ptáků, a nakonec jsem pánové v té předsíni nenašel ani ten koberec! Výtečně se své role zhostil Hlinomaz, jeho způsob tichého vniknutí do vykrádaného objektu a utišování vzteklých psů prostě nemá chybu. Druhá povídka se mi jevila poněkud slabší už třeba proto, že pomačkaného melancholického Brodského a věčnou slečnu Bohdalovou nijak zvlášť nemusím. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Vynikajúce. Absolutórium si zaslúži predovšetkým príbeh s prevzácnym kobercom, na ktorom sú vtáky. Keď už pre iné nie, tak jeden významný rozdiel medzi oboma poviedkami je. Spočíva v cieli podvodného jednania. Adrenalínové dobýjanie vzácnych a výnimočných zberateľských kúskov, hoci nie vždy úprimné a čestné mi vždy prišlo oveľa zaujímavejšie (v literatúre, výtvarnom umení i vo filme) aj morálnejšie, než uslintano - falošné- nadbiehavé získavanie fyzickej lásky obstarožných dám či slečien, o ktoré by dotyčný za normálnych okolností ani len pohľadom nezavadil, za účelom vydrancovania ich usporených peňazí, starostlivo uložených v bankách, alebo kdesi medzi zatuchnutým, dlho nepoužívaným spodným prádlom. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Česká nová vlna a uvolnění tvůrčí atmosféry konce 60. let teprve klepaly na dveře, ale už v první polovině 60. let vznikaly kvalitní filmy, které neměly nic společného s údernictvím a budováním komunismu. Čintamani a podvodník je velmi příjemná retrokomedie, která si bere to nejlepší z vlídného humoru a lidství Karla Čapka a z režijní profesionality a poetiky Jiřího Krejčíka. Skvělé herecké obsazení - zásadní role pro Vladimíra Šmerala coby posedlého sběratele a velice pěkná role pro Jiřího Sováka coby neodvolatelného sňatkového podvodníčka. Režisér se vrací do idylické doby, kdy se dalo věřit i čestnému slovu recidivisty. Celkový dojem: 90 %. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Obě povídky především příjemně překvapí naprosto suverénním herectvím. I malé role jsou tu výborně obsazeny a velmi slušně zahrány. Převod dvou Čapkových povídek "Z druhé kapsy" ovšem překvapuje také svou různorodostí. Zatímco první povídka je zpracována natolik volně, že snad lze mluvit spíš o pouhé inspiraci námětem povídky než o klasickém filmovém přepisu, pak ta druhá je převyprávěna téměř otrocky. Nutno říci, že v tohle případě se rozhodně víc povedl "otrocký přepis". Čintamani působí nevyrovnaně, zbrkle, místy i nelogický a je vybudován dosti zběžně a se značnými posuny oproti předloze. Ostatně, Krejčík zde evidentně chce především bavit, což se mu sice víceméně daří, ovšem atmosféru celé povídky tím pouze rozmělní, nemluvě o citelném oslabení Čapkovy brilantně vybudované pointy. Naopak "Podvodník" je vysloveným vtělením Čapkovy předlohy. Jak Brodského policajt tak především Sovákův delikvent dosti přesně odpovídají předloze a přestože i zde si Krejčík neodpustí místy snad až přílišné doplňky (hra na housle), čímž se i zde ocitá na samé hraně karikatury, vcelku lze tuhle adaptaci považovat nejen za nepřekonanou, ale asi i nepřekonatelnou... Celkový dojem: 75% (Čintamani 60%, Podvodník 90%) PS: Jen na okraj poznamenávám, že kdybych u tohoto počinu měl hodnotit podle klíče "film vs literatura", dostane literatura 100% a film s bídou 50%. Tohle svrchovaně literární dílko jednoduše nelze fo filmové podoby převést bez toho, že by spoustu věcí nenávratně zmizelo... ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Poctivá Krejčíkova filmařina a jeho návrat k povídkám Karla Čapka. Za vydařenější (téměř za plný počet hvězdiček) považuji tu druhou s výtečným Jiřím Sovákem coby sňatkovým podvodníkem. Zajímavostí téhle povídky je, že se tu v roli policejního rady "vacátkovského" střihu objeví Jaroslav Marvan. Povídka o sběratelské vášni lékaře Vitáska mi už tolik nesedla. Nedokážu přitom úplně říct, nakolik za to může Vladimír Šmeral v titulní roli. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (7)

  • Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce. (raininface)
  • Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu – Čintamani a ptáci, vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. (rakovnik)
  • Slovo „čintámani“ pochází ze sanskrtu a označuje zázračný kámen. Jedná se o složeninu o dvou prvcích: čintá – s významem‚ myšlenka, přání, touha, starost, péče; mani – klenot, diadém, cennost; dohromady tedy klenot přání, klenot myšlenek apod. V barvité mytologii se objevuje jako šperk, který může, ale nemusí zdobit hlavu a který dokáže splnit každé přání toho, kdo jej nosí. (sator)

Reklama

Reklama