Prodavač humoru

Šou-business je dřina. A prodávat primitivní šou-business je ještě větší dřina. I když dnes to mají prodavači pokleslé a primitivní zábavy jednoduší. Mají k dispozici novou modlu v podobě televize a pouštěj to všem přímo do bytů...hlavy. Július Satinský a jeho zoufalý pohled naprosto vystihují tento film, plný korupčních praktik, které přetrvaly dodnes. Výborná hudba od Kocába, částečně experimentálně vizuální režie a komediálně dramatický nádech. (23.09.2012)

Perfektně vystihnuté období normalizace! Celé je to zabalené do jakéhosi komediálního hávu, ale pozornější divák už od poloviny filmu začne tušit, že jde spíše o drama a svým způsobem i kritiku tehdejších poměrů v kultuře. Bylo třeba normalizovat rozjitřenou společnost a tak se mohly zpívat jen písně s nablblými texty, hlavně ať v nich proboha není žádná kritika nebo dvojsmysly (Přesto třeba sám Goťák asi jako výčitku za podpis anticharty propašoval na LP desku v roce 1978 písničku Kam tenkrát šel můj bratr Jan, v níž mnoho lidí tušilo odkaz na hořící oběť Jana Palacha).  Podobné to bylo ve filmech a tehdejších seriálech, kde pokud se něco zásadního řešilo, byly to problémy na pracovišti, na okrese či radnici, družstvu JZD, hájence  či s chalupařením. Jen žádná politika a připomínka něčeho jako okupace, či totalita! Zábava estrád byla zkrátla plytká, nikomu nic moc neříkající, lidová a primitivní, která pomalu ani nebavila široké masy pracujících a to ani těch na vesnicích, kteří byli po jakékoliv kulturní zábavě vždy lačnější než obyvatelé měst, kteří si v rámci poměrů měli alespoň možnost vybírat na co jít a na co ne. A v tom všem se ve filmu pohybuje Jožin Petránek, který musí nějak přežívat a dělat kompomisy, byť jej to vnitřně začíná devastovat. K tomu krize středního věku, to je nebezpečný koktejl pro stárnoucího chlapa. Netvrdím, že socialistickou tvorbu mám komplet zmáknutou, ale lecos jsem už viděl, protože se na tyto filmy specializuji. O tomhle jsem ale neměl nejmenšího tušení a nebýt Úsměvů českého filmu a pana Hanzlíka, který si pro díl co jsem zrovna viděl pozval mého oblíbence Františka Řeháka, asi by mi to minulo. Ukázka z degradace z vedoucí funkce mně pěkně navnadila a je to dobře, protože tenhle film stojí za vidění! A František Řehák opět strhující, on je taková klidná síla. Stačí aby se tam mihnul, ale už na jeho roli nezapomenete! :-). Takže podepisuji za 4 smlouvy a dávám k tomu 4 zelený stováky! * * * * (08.10.2023)

Umělcova smlouva po Česku. Haproval mi závěr - nevěřím. Kornová byla překrásná! Satinský se na roli moc nehodil, byl spíš komediální, pro dramatické herectví měl omezený fond. Zajímavá hudební složka: Kocáb přeprodával v osmdesátkách stále tytéž kousky a "estrádni" hudbu psal jiný skladatel. Skvostný byl Vyskočil se svou suitou: to jsou dodnes nejsilnějši momenty filmu: "hrc prc ratata" (08.10.2016)

To to ten Krejčík teda pěkně vykreslil, podrobil socialistický šoubyznys tvrdé kritice :-))). Vznikla jakási pseudost, kde levá neví co dělá pravá, ale budiž. Muzika zcela zoufalá (já tohle hudební období prostě nemusím), příběh jakž takž. Kdybych měl někomu vyprávět, o čem to bylo, asi bych to nezvládl. Místy film měl ale náboj, takže ho nezavrhuji...70% (02.12.2014)

Jiří Krejčík ve svém posledním barrandovském celovečeráku na soudruhy vyplázl jazyk a dal jim to totálně sežrat. Prej kultura a lidi to chtěj. Satinský, Divíšková, Vyskočil a Zedníček jsou absolutně skvostní. Posledních dvacet minut je špička a důkaz, že vykašlat se na normalizační kompromisy mělo smysl, i když jste dobře věděli, že si na vás ti nekompetentní idioti zchladí žáhu. Genialita. (28.06.2018)