Svatba jako řemen

Miroslav Donutil prohlásil v tomto videoklipu o panu Krejčíkovi, že je nejen vynikající režisér, ale i skvělý bavič. Mě nezbývá než s panem Donutilem naprosto souhlasit. Pokud je pan Krejčík vtipný tak jako tento film, přál bych si ho někdy potkat :-) (12.12.2010)

Svatba jako řemen má ožehavý příběh, skvělé provedení a satirické podání. Téma s pokusem o znásilnění jistě není vhodné k veselí a smíchu. Ovšem jako hravě neposedná satira společnosti to celé funguje s nevšedním půvabem pobavení i uvědomění si mrazivého stavu skutečností. Již jen jednání nádražního pokladníka je výstižné. O co působivější je potom chování i charakter stranického funkcionáře, či policejního sboru, vůči jejichž jakémukoliv jednání není možné protestovat. Ale i chování ostatních lidí v průběhu celého příběhu je příhodným ironickým políčkem společnosti. Pro mne jsou hlavními hrdiny příběhu představitelé příslušníků policejního sboru Veřejné bezpečnosti (skvělý Vladimír Pucholt a neméně dobrý Jan Vostrčil). Ti předvádějí nekompromisní hru na udržování pořádku, vyšetřování závažných i nezávažných trestných činů, netrpění ani náznaku odporu, poslušnosti i toho lidského liberalismu v rámci celé té složité komplexní hry spravedlnosti a pořádku a moci. Další v pořadí je zneuctěná prodavačka potravin Hana (dobrá Iva Janžurová) s rozporuplnou pověstí, s diskutabilním důvodem, s nechtěným zážitkem, s nátlakem z vnějšku a nakonec i s odevzdaností a kapitulací. Další v pořadí jsou nadržení vyděděnci z běžnosti a násilníci z popudu s dotěrným iniciátorem (dobrý Pavel Landovský), sebevědomým svůdcem (dobrý Jan Schánilec) a ostýchavcem v pohnutí divokosti i zlomyslnosti náhody osudu (dobrý Jiří Hrzán). je tu uražená nevěsta (Alena Hesová), která si bere velmi osobně veškerý stav věcí. Jsou tu rodiče nevěsty: matka (dobrá Stella Zázvorková), která se snaží vše zachránit a urovnat, a otec (dobrý František Filipovský), který by nejraději ode všeho utekl. Z dalších rolí: mocný a nadržený tajemník (skvělý Jan Libíček), bodrý ženichův strýc a voják (Ilja Prachař), bezstarostný a zadržený hudebník (příjemný Josef Hlinomaz), zneužívající vedoucí obchodu potravin (Jiří Lír), svérázný pokladní vlakového nádraží (Václav Kotva), zvědavá a škodolibá teta Růža (Anna Kratochvílová), či velice rozhořčený ženich (Jiří Hálek). Svatba má býti místem nestřídmého obžerství. Policejní orgán se většinou dožaduje naprosté poslušnosti prostého lidu. A toto je velice adresná a kousavá satira společnosti. (06.06.2016)

Co věta, to perla. Naprosto jedinečný a snad nejdůmyslnější český scénář. Kromě toho se mi moc líbily dvojzáběry, kdy třeba ženich Hrzán na popředí sepisuje dopis Bláže a na pozadí orgán Pucholt rychlopsaním zavařuje služební stroj. Skvělé jsou i pasáže, kdy se dialogy vytratí do hudby a hercům zůstává jen gestikulace. Svatba už je trochu nastavovaná kaše. (04.04.2014)

Vynikající satira na policejní aparát tehdejšího komunistického režimu. Vladimír Pucholt se samozřejmostí obstarává většinu vtipných momentů, ale je třeba si uvědomit, že jeho postava příslušníka SNB je ve skutečnosti mrazivá. Obnažuje moc a vůli rozhodovat o druhých. Proto je zcela pomýlené brát Svatbu jako řemen jako nezávadnou komedii pro široké spektrum diváků. Ten film ne nadarmo "odpočíval" v trezoru. (10.03.2011)

Jedna z nejlepších filmových komedií vůbec. Tetsuo mluví náležitě k věci, nicméně scénáři křivdí nevšímaje si, jak kriticky se zde pohlíží na vžité předpojatosti (viz Pucholt, Lanďák, Zázvorková, nevěsta) i na prasečí mužské způsoby (vedoucí samoobsluhy, tajemník, opět Lanďák a vlastně i "Dynamo Pecka"), vůči nimž je běžná dotyčná bez možnosti adekvátní obrany. Ostatně napojení protirežimní policejní satiry na diskutovanou ošemetnost dosud nikdo z nás neumí náležitě docenit. (Krom toho Tetsuovi uniklo, že onen zločin ve skutečnosti neproběhl - leda ve stádiu pokusu a i to je na diskusi. Že Pomothyho čsfd přejímá do rubriky Obsah výpotky dementů podepsaných jako "oficiální text distributora", je ovšem věc jiná.) (08.07.2017)