Režie:
Václav KrškaKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Zbyněk VostřákHrají:
Eduard Cupák, Nataša Tanská, Karel Jelínek, Jaroslav Vojta, Jarmila Kurandová, Milan Veit, Radovan Lukavský, Vladimír Salač, Jiří Dohnal, Zdeněk Štěpánek (více)Obsahy(1)
Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (Filmový přehled)
(více)Recenze (19)
Také filmem Mladá léta zůstal režisér Václav Krška věren životopisnému žánru, v němž dosáhl znamenitých výsledků. Opíral se o znamenitý, citlivě napsaný scénář Jiřího Mareše a Vladimíra Neffa, který zachycuje nejbarvitější i nejbouřlivější údobí Jiráskova života, kdy mladý, začínající spisovatel se musí potýkat s odmítavým zneuznáním a především s překážkami, které mu nastražovala rakušácky cítící „vlastenecká" společnost maloměstské smetánky. Kladem scénáře, režie i hereckých výkonů je rozlišení skutečných vlastenců od „také vlastenců", kteří nazdarováním a hejslovaněím si dodávají zdání důležitosti a důstojností. Když Jirásek dá bez přetvářky najevo své opovržení k této maloměšťácké společnosti, je pro ni vyřízen, ba je jí dokonce nebezpečný. Proto musí být odstraněn. Způsob, jaký volí úředníci v čele s hejtmanem Parysem, je příznačný pro methody buržoasie. Tito přisluhovači prohnilé rakouské monarchie však zapomněli, že spisovatel Jirásek psal pro lid, že lid jeho díla miluje a že je ochoten se za Jiráska také postavit. Způsob, jak -scénáristé i režisér ukazují vzrůst lidového hnutí na obranu Jiráska, je velmi zdařilý, což především přispívá k velmi působivému účinu filmu, který si jistě najde své nadšené diváky. Filmový přehled 7/1953 ()
Jedno ze slabších Krškových děl, které začíná být i pro fanouška campu zajímavé až v několika málo chvílích, kdy se jme téměř odkapávat patos z obrazu - jako například těsně před závěrem, kdy snad celý svět provolává "my chceme Jiráska!" nebo ve chvíli, kdy Nataša Tanská slepotou ohroženému Jiráskovi slibuje, že se kvůli němu naučí rešeršovat i v latině. Očekávaně topornější tempo naštěstí čas od času oživuje brutálně rozjetý a krásně přehrávající Höger, který v každé scéně, ve které účinkuje, odhaluje potenciál svěžeji pojatého obrozeneckého opusu bez upjatých proslovů s pohledem do dáli a pravítkem v krku (a s Högerem místo Cupáka v hlavní roli). ()
Komunistický režim si Jiráska přisvojil a jeho vlastenecký patos zapojil do svých služeb, za což ale Jirásek samozřejmě nemohl. Naopak pro jeho dnešní vnímání to byla spíš medvědí služba a Jirásek je možná v tomto směru nahlížen poněkud nespravedlivě, i když jeho dílo stále ještě žije a například Lucerna patří ke klasice na našich jevištích až dosud. Také tento Krškův film je poplatný době svého vzniku, v jistých ohledech už působí úsměvně, ale na druhou stranu neobsahuje žádné násilné odkazy na panující režim, pokud za ně nebudeme požadovat sociální aspekty sympatizující s prostými lidmi. V tomto směru se tedy Krška nedopustil ničeho, co by se mu dnes mohlo vyčítat. Na počátek padesátých let docela slušný počin. ()
Zivotopisny fragment o Jiraskovi lze prezit. Pojetim je to podobne mnoha dalsim podobnym padesatkovym kouskum. Avsak mne zde prece jen chybelo kousek nejake chytlavosti deje, nebo sympaticnosti Jiraska a jeho kumpanu, proste neco, ceho by se dalo chytnout a udelit tudiz vyssi hodnoceni. Libezna byla samozrejme Natasa... :) ()
Válka: „Jde o Šlesvicko – bylo to v novinách.“ ha ha ha Šíření propagandy, paniky a strachu stejně jako dneska. U profesora naleštěný globus. Na žáky Jirásek ukazuje zednářský kosočtverec (merkel sign). Pak ho ukazuje ještě jednou a je to obzvláště pikantní, neboť při tom pronáší tato slova: „Úloha učitele má být budit v žácích zálibu k poznání a pravdě.“ No větší šaškárna těžko může být. U ředitele taky globus. Vláda se bojí lidu – to určitě. Cupák má úplně jiný hlas, než jen o pár let později. Celkem věrohodné historické lokace, kostýmy i mluva. ()
Galerie (2)
Photo © Karel Ješátko
Zajímavosti (3)
- Eduard Cupák mal pôvodne hrať malú rolu, ale pri kamerových skúškach zažiaril natoľko, že dostal hlavnú úlohu. (Raccoon.city)
- Filmování probíhalo v Praze, v Litomyšli,v obci Machov a Potštejn, Domažlicích, Trhanově, Broumově, Nízké Srbské, Hronově, Náchodě a na zámku Veltrusy. (M.B)
Reklama