2001: Vesmírná odysea

Hviezda patrí určite za najdepresívnejšie skladby, ktoré som kedy počul (hudba: György Ligeti), a ďaľšia určite za preddobné vizuálne stvárnenie. (existuje konšpiračná teória o tom, že Kubrick pomáhal Amstrongovcom pri vytvorení fiktívnych záberov o človeku na mesiaci v 1969 - rok po tomto filme). Musím sa priznať, že jedniné chvíle, kedy som inak netrpel, boli scény s podfarbením valčíka Modrý Dunaj, a pri zistení, odkial sa súčastný autori filmov inšpirovali pri stvárnení "zlých" strojov s červeným "okom". (02.10.2010)

Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. (19.06.2010)

Hned ze začátku chci zdůraznit, že jsem velkým obdivovatelem Stanleyho Kubricka a jeho filmy považuji za geniální. Vesmírná Odysea na mě působí jako jeho nejkontroverznější snímek, který buď obdivujeme a uznáváme jako nejlepší sci-fi nebo nám příde jako jedna velká nuda. Já se hlasím k první skupině s tím rozdílem, že 2001 nepovažuji za nejlepší sci-fi, ale za kultovní, které udalo směr svému žánru. Příběh jsem po první shlédnutí úplně nepochopil, proto je lepší před projekcí přečíst knihu od Arthura C. Clarka. Neuvěřitelně nadčasová záležitost, která díky oscarovým vizuálním efektům, dokonalé hudbě (spojení vesmírných letů se Straussovým valčíkem je geniální záležitost), zajímavému příběhu a brilantní režií génia Stanleyho Kubricka předběhl dobu o několik let....... (07.03.2008)

Film, u kterého můžete nabýt dojmu, že byste při jeho sledování zvládli povečeřet, zařídit několik pracovních telefonátů a souběžně zhlédnout ještě nějaký jiný snímek, protože čistě dějově má Vesmírná Odysea asi tak 15 minut roztažených do dvou a půl hodiny. To je ale veliký omyl, ve skutečnosti budete muset filmu dát dokonce více času, než jaká je jeho stopáž. Kubrick mě tentokrát nezklamal, možná proto, že jsem si byl před projekcí celkem jistý, že Odyseu kvůli nudě po chvilce vypnu. Doteď si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mě to tak bavilo, natož že mám chuť film zhlédnout znovu :) Po Mechanickém pomeranči a Olověné vestě jsem Kubrickovo přízvisko geniální tvůrce nechápal, nyní již ano. Avšak stejně si neumím představit, jak bych ke zhlédnutí 2001: A Space Odyssey přemluvil někoho, kdo se o kinematografii nezajímá více než hodně... (10.08.2009)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kubrick svůj snímek geniálně pojal filmovými prostředky jako skutečnou Odysseu lidstva. Není to divácky úplně snadný film, ale úžasné vizuální efekty (z roku 1968!) i celá představa budoucnosti je dokonale nadčasová, bez nadbytečných slov a s krásnou klasickou hudbou ladicí se scénami. Takový Strausův valčík v podání dvou kosmických lodí na orbitě Měsíce - prostě nádhera. Trailer:http://www.csfd.cz/film/5393-2001-vesmirna-odysea-2001-a-space-odyssey/videa/ (16.02.2009)