Reklama

Reklama

Reklama

Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (1 276)

sud 

všechny recenze uživatele

Od mého oblíbence Stanleyho Kubricka jsem čekal geniální dílo, ale že bude až takhle geniální, to jsem nečekal. Ten film je naprosto geniální a famózní. Ujetost, zvrácenost, ultranásilí a fetiš je podáván s notnou dávkou ironie a vážná hudba k tomu vytváří prazvláštní atmosféru, která je tak geniálně bizardní. A navíc Singing in the rain dát do scény u spisovatele, to byla opravdu odvaha. A Stanley tu odvahu měl. Malcom McDowell do role Alexe padnul jako ulitý a podal možná svůj nejlepší výkon. Jeh Alexe nemůžeme nenávidět, ani ho brát za zápornou postavu. Je to prostě dítě, které je obětí své doby. A přátelé, braňme se, ať to za pár let není skutečností. Tomuto filmu se žádný jiný na světě nepodobá a ani podobat nebude. Ojedinělý unikát, ke kterému slovo kult patří snad nelíp ze všech. Nejlepší film Stanleyho Kubricka. 100%. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Tak sugestivní film, až je to chvílemi fyzicky nepříjemné. Singing in the Rain, léčení, Alexovy oči a šok z toho, že nemám slov, chci skrývat pohoršení a zároveň nedokážu odtrhnout zrak. Jsem šťastný, že Kubrickova snaha ukázat světu něco, na co nemohl být ani trochu připraven, vyšla do posledního puntíku. Tím spíš, že takhle komplexní zážitek už i přes svůj vklad do historie filmu nikdy nezopakoval. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Stanley Kubrick jednou řekl, že postavy zločinců jsou vždy přitažlivější a zábavnější a je zajímavější pracovat s motivy hlouposti a zkaženosti, než pracovat s postavami čistých hrdinů a poukazovat na to, jak jsou šlechetní a lidé by si z nich měli brát příklad. Dá se to zpozorovat i na faktu, že Kubrick se většinou chopil děl, kde hlavní postavy byli když už ne záporáci, tak komplikovaní antihrdinové. Barry Lyndon ve stejnojmenném filmu, Jack Torrance z Osvícení, Joker z Olověné vesty či právě Alex, protagonista románu Anthonyho Burgesse, jehož adaptace se Kubrick chopil. A vznikl bezpochyby jeden z jeho nejzásadnějších filmů.   Kubrick se většinou ujímal adaptací románů, které ho svou výjimečnosti zasáhli a on jim díky tomu zcela propadl. Mechanický pomeranč je z dnešního pohledu vnímán jako stěžejní literární záležitost, časopis Time jí mimo jiné zařadil mezi 100 nejlepších anglických psaných románů vydaných v roce 1923-2005. I filmový Mechanický pomeranč je ovšem naprostým právem brán jako zásadní film. A především snímek, který předběhl svou dobu.   Vnímat Kubrickův Mechanický pomeranč jako dílo, které podňecuje násilí je zbytečné. Můžeme to mimo jiné srovnat s o 28-let mladším Klubem rváčů Davida Finchera. Též adaptace populárního románu, která byla též obviněna z podpory násilí, přičemž pravý úmysl tkví v tom na něco upozornit a potencionálně předejít většímu rozsahu. Konkrétně Mechanický pomeranč předává poselství o zamyšlení se nad morálními limity, potencionálním nebezpečím svobodné volby a zacházení s vlastním osudem. I další Kubrickův film pohlížel na společnost a zase tak trochu jinak. Ať už změnou žánru či lehce přístupu, Kubrickovy filmy přeci jen spojovalo i něco jiného než stejný tvůrce.   Proslulý perfekcionista Kubrick, který vždy bral důraz na vizuální stránku. První Kubrickova spolupráce s kameramanem Johnem Alcottem (který později naprosto zaslouženě získal Oscara za kameru k Barry Lyndonovi i díky speciální práci s osvětlením pomocí svíček a kameru obstaral i u Osvícení, kde byl poprvé výrazně použit steadicam) měla za následek dílo plné opojných obrazů, které naprosto dokázali prodat atmosféru především stísněných prostor. A opomenout se pochopitelně nemůže ani speciální tvůrčí přístup, kdy byli například brutální výjevy záměrně zpracované do groteskové podoby.   Kubrick neupřednostňoval žádný politický režim, protože měl dle něj každý své slabiny. Nestavil se tak blíž ani k totalitě ani k demokracii, poukazuje tak na to, že i v demokratické zemi může dojít k porušení lidskosti a není zlo v zájmu vyššího dobra jako zlo v zájmu vyššího dobra. Přitom všem ovšem film ani neobhajuje samotného Alexe a přesto konfrontace zlého člověka s vyšší moci není černobílá. A na celý příběh jde díky tomu nahlížet dvěma rozdílnými pohledy, kdy v jednom z nich je páchání teroru na Alexovi oprávněné a v tom druhém je ve finále Alex jen obětí zcela jiného zla. Mechanický pomeranč se tak stává filmem, kde se pocity mohou střídat jak na horské dráze a ukazují vnitřní sílu Kubrickova mistrovského díla.   I naprosto perfektním obsazením Malcolma McDowella do titulní role či působivým zpracováním dystopické budoucnosti dokáže Mechanický pomeranč utkvět v hlavě. McDowell se do role naprosto ponořil a jeho démonický výkon plný geniálních improvizací (především jeho podání Singing in The Rain) se snadno vepsal do kategorie těch nejvýraznějších zpracování psychopatů v historii kinematografie. Mechanický pomeranč sice nakonec získal 4 neproměněné nominace na Oscara (za film, režii, adaptovaný scénář a střih), minimálně nominace pro McDowella ovšem filmu rozhodně neprávem unikla. Stejně tak se ovšem dá upozornit i na nezasloužené opomenutí Alcotta za kamerou a nutno dodat, že alespoň nějaké formy uznání se Mechanický pomeranč na nejprestižnějších filmových ocenění dočkal. I 4 nominace na Oscara jsou totiž pro tak osobitou záležitost velkým vítězstvím.   Mechanický pomeranč měl tak ve finále smůlu především v tom, že vyšel v době, kdy se veřejnost široce obávala delikvence mladistvých. O té pojednává i právě Mechanický pomeranč, přesto hlasitá skupina novinářů či politiků požadovala zákaz promítání filmu, především i proto, že poselství filmu víceméně nepochopili a vyčítali filmu i realistickou krutost. Pár měsíců po premiéře došlo k několika útokům a vraždám spáchaných mladistvými, přičemž je měl ovlivnit právě Kubrickův Mechanický pomeranč.   Kubrick byl tak označován za zploditele nové vlny zla, přičemž Mechanický pomeranč jde vnímat jako jeden z prvních filmů, který způsobil, že byli filmy jako takové obviněni z podpory násilí. Sám Kubrick tak nakonec i kvůli strachu o vlastní rodinu požádal studio Warner Bros. o stažení filmu z distribuce a do jeho smrti se film nesměl ve Velké Británii promítat. Čas dal ovšem Kubrickovu mistrovskému dílu za pravdu a svou kultovní pozici v historii kinematografie a především nesmrtelné poselství má dodnes.   Důvodů, proč se stal Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka kultovní záležitostí je mnoho. Mechanický pomeranč nejen zrcadlil svou dobu, ale skutečně jí dokázal přeskočit. A možná naznačil, že je něco shnilého v každé duši lidské a že se dost možná skutečně máme s hlavním hrdinou částečně identifikovat. I proto každým zhlédnutím a braním důrazu na všechno to skryté poselství Mechanický pomeranč nádherně zraje. A se dost možná skutečně jedním z nejzásadnějších filmů všech dob...... () (méně) (více)

sepp 

všechny recenze uživatele

Pro me naprosto zasadni dilo cele svetove kinematografie. Nevim co vyzdvihnout drive, jestli uzasne propracovane y vykreslene postavy (od hlavniho hrdiny, pres jeho kumpany az po skrobeneho dozorce), naprosto bezchybnou rezii a kameru, naprosto skvele volenou a umistenou klasickou hudbu ci originalitu podani hlavni myslenky. Jeden z nejlepsich filmu vsech dob. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně nebezpečný film! Singing in the Rain pro mě už nikdy nebude nic než úžasně cynický a geniální doprovod jedné nepřekonatelné filmové scény. Koncepce doktora Brodskeho snad nakonec přece jen zvítězila. Nejúděsnějším násilím a sexem jsme válcováni takřka vždy, když zapneme televizi. Akoráť toho Beethovena je zoufale málo!! ()

Galerie (141)

Zajímavosti (176)

  • Ve filmu je spousta chyb v kontinuitě. Stanley Kubrick uvedl, že to dělal i schválně, aby v divákovi vyvolal pocit dezorientace. (GreatestFan)
  • V roce 2009 vydala brazilská metalová skupina Sepultura koncepční album s názvem „A-Lex“, které vychází z knižní předlohy „Mechanický pomeranč“ od Anthonyho Burgesse. Album je tematicky rozdělené do pěti částí a skladba „Ludwig Van“ je založená na Beethovenově „Deváté symfonii“. (Seabeast)

Související novinky

Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse

Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse

29.11.2020

Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)

Projekt 100 / 2007

Projekt 100 / 2007

11.01.2007

Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)

Reklama

Reklama