Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 276)
Kubrick je pre mňa ťažšie stráviteľný ()
Zvláštne, ale veľmi dobre, natočený film podľa vynikajúcej knižnej predlohy. 4* ()
Strašná haluz, hodně násílí a zvrácenosti, vesměs brutality. Jeden z nejmocnějších a nejsilnějších filmů Stanleyho Kubricka, po Full Metal Jacket co jsem kdy viděl. A to nemá jen ty dva. ()
Film je bláznivý, plný násilí a Beethovena. Mám smíšené pocity, protože si všimněte jak vnímáte Alexe na začátku filmu a jak na konci. Někteří ho mají chuť zabít, tak jak si to zaslouží a některým je ho líto. Určitě tento film je jeden z nejpovedenějších a nejlepších Kubrickových děl hned po Osvícení. Ps: Hned mám radši Zpívání v dešti. ()
Tak tento kult u mňa ostane nenaplnený. Knihu mám na poličke a ešte som sa k nej akosi nedostal, film sám o sebe pre mňa ničím výnimočným nie je. Je to na mňa proste až moc uletené (pojem sci-fi mi k tomu filmu akosi nesedí), údajne ultranásilný obsah, ktorým publikum okolo filmu vytvorilo akúsi auru, bol možno kontroverzný v dobe svojho vzniku, s odstupom času však z tejto kontroverzity značne ubudlo. Zahrané a zosnímané je to síce veľmi osobitým štýlom, samotný obsah mi príde ako jeden veľký bordel (bordel ako neporiadok), ktorý mi bránil plne sa do filmu "zažrať". Čakal som viac ako som dostal, preto 3*. ()
Majstrovská adaptácia majstrovského literárneho diela! ()
Toto je zkrátka záležitost na delší povídání: U pana Stanleyho Kubricka jsem vždy očekával bravurní díla, která mají hloubku. A vždy to bylo nad míru splněno, přičemž to u takového mistra lze očekávat. To už byly případy: Osvícení (adaptace, která osvěžila literární dílo mistra hororu na maximální úroveň), 2001: Vesmírná Odyssea (něco, co se nedá popsat slovy - pouze jen myšlenkami). A teď toto. Jako první jsem přečetl knihu. Ta mně zaujala nesmírně. Ovšem jakmile jsem zjistil, že ono dílo zpracoval i pan Kubrick, s rychlým návalem šoku jsem si onen film sehnal ještě na originální, fungl nové VHS kazetě svařené v prodejním igelitu. Vložil jsem jí do mého opečovávaného rekordéru (ano, i v dnešní době jsem takovou věc udělal - a dokonce s láskou!) a nestačil jsem se divit. Film mě upoutal především atmosférou a stylem, jakým na člověka působí. Specifický a kuriózní způsob vyjádření myšlenek tohoto filmu je natolik úžasný, že se to bude jen těžko vysvětlovat, Ale pokusím se. Především mě uchvátily herecké výkony. Něco tak záživného a plného se málo kdy vidí. Ovšem u osobnosti jako je pan Stanley se o kvalitě nedá pochybovat. Následně nesmím zapomenout také nesmírnou kvalitu každého záběru, který je vždy plynulý, je na něm za každých podmínek zachyceno vše, co je v daný moment nutné a je to velmi dobře rozeznatelné, co se v záběru vlastně děje. To by byla technická stránka filmu a teď bych se přesunul k obsahové. Nezapomenutelný byl zde styl onoho "mluvení" filmu k vám. Speciální jazyk mladistvých sadistů (tj. směsice angličtiny s ruštinou) byl naprosto geniální nápad velmi související a zapadající do příjemné zvláštnosti osob oné party. Vyprávění Alexe k jeho "bratrům", ne k divákům, obohacení filmu Ludwigem Vanem Beethovenem v těch nejdůležitějších a správně vybraných momentech. O znělce tohoto filmu ani nemluvě.... bravissimo. Ta samotná doplňuje napětí, strach, lehkou odtažitost diváka k obsahu filmu a samozřejmě také nezapomentulený zážitek a procítění při sledování i poslechu. Zkrátka pane Kubrick, opět jste se vyznamenal. ()
Každý raz urobí chybu... V pohode Kubrick. ()
Singin in the rain vykopu ti brain ()
Velmi, velmi dobré. Když zkloubíte skvělou předlohu a jméno Kubrick, vzejde vám z toho dokonalost, jako je Tato věc. Jediný bod mrazu je časté, až bych řekl, že špatné herectví hlavního protagonisty, avšak to špatné herectví spíše umocňuje, pro mě, bezmocnost té postavy. Mechanický pomeranč je zkrátka utrpení. Utrpení, jež sice nemá konce, ale mě se moc líbí a navždy si u něj budu říkat, ne, takhle já neskončím. 10/10 ()
Karma je zdarma! To jest oblíbené slovní spojení žáků základních škol, které sedí na tento příběh ne úplně perfektně. Nepřiraveného diváka jako jsem já, který nevěděl vo co go začátek kapku rozhodil. Pociťoval jsem diskomfort a nechuť ke 4 chlapíkům v divných oblecích. Stanley Kubrick byl chlapík s 200 IQ vytvořil dílo (i když podle knižní předlohy) které mi v hlavě vyvtvořilo mnoho otázek a důvodů k přemýšlení. Otázek je tady hned několik pro mě byla otázka nejhlavnější KDO NESE NEJVÍCE VINY - vláda, hlavní postava nebo ti kteří se mu mstí. Vlastně odpověď je jednoduchá určitou vinu nesou všichni, ale i tak je tady plno mimo hlavní děj se vyvíjejících se linek nad kterými stojí za to přemýšlet. Od Stanleyoho Kubricka jsem zatím viděl jen dva filmy Mechanický pomeranč a Osvícení a již teď prohlašuji, že nad jeho filmy zůstává rozum stát až do poslední scény, kdy se opět zeptáme - Co se nám tím snažil básník říci? ()
Nevím proč, ale připadlo mi to normální. Asi jsem už na násilí a brutalitu zvyklý................ale byl to skutečně nezvyklý film a ve své době vyvolal řadu rozporuplných názorů. ()
Surové scény jsou sice základem tohoto jedinečného filmu, ale nejsou natolik zřetelné, aby znechutily divákův žaludek. Jejich krutost a bezcitnost je však jasná dost na to, aby podráždila mysl a zaneprázdnila ji úvahami o tom, že dnešní svět není příliš vzdálený třicet let starým Kubrickovým představám o budoucnosti. Sice si to ještě příliš neuvědomuje, ale i v naší ideální společosti se již nachází řada nelidsky se chovajících ztracených existencí, z nichž jednu ve filmu tak znamenitě ztvárnil Malcolm McDowell. Je to rozhodně zajímavá podívaná, ale nemusela bych ji hned vidět znovu. ()
Přišlo mi to fakt dobrý, nic jinýho od Kubricka sem ale zatím neviděl, takže nemůžu porovnávat. Ale tohle byla fakt síla. Běhal mi mráz po zádech, když při násilných scénách hrála hudba od Ludwiga van. A fórek se Sinatrovou Dancing In The Rain je nezapomenutelnej. ()
Velkolepý dílo, od první do poslední vteřiny. Kubrick to s Clockworkem dotáhl ve filmařině tam, kam Beethoven v hudbě s Ódou na radost. Jen škoda, že se z toho stává kultovní film patnáctiletejch smažek, který v celejch dvou a čtvrt hodinách nevidí víc, než pořádnej přísun ultraviolence a děvoček... ()
Pomeranč nabízí zajímavý děj, postavy, jasné poselství, originální úžasnou hudbu a skvělou výpravu (aniž by to musel být kostýmní historický velkofilm), vynikající výtvarnou stránku filmu a také dobré herecké výkony. Myslím, že ostatním filmům S.K. vždy některá z těchto věcí chyběla ...Samotný film je vlastně filozofickou úvahou nad otázkou násilí samotného, dále o tom, zda je možno násilí „léčit“ a nakonec o tom, jestli člověk, který je od násilí vyléčen je schopný zařadit se zpět do normálního života, respektive, jestli ho ostatní přijmou zpět mezi sebe, také je to pomstě a základních lidských morálních hodnotách. V podstatě celý film nabádá k zamyšlení tak hodně, jako málokterý jiný snímek. Na začátku se vlna násilí jeví jako zbytečná a přspříliš, ale v momentě, kdy Alexe pustí z „ústavu“, tak se zače dít něco, co dává tomu počátečnímu násilí smysluplné opodstatnění a dokazuje, že film je velice promyšlený do posledního detailu a nic není zbytečné a vše ve filmu má jasný řád. V té poslední části filmu jsem pochopil, proč Alex a jeho kámoši napadli zrovna bezdomovce nebo proč se Alex choval jako hnusácký šéf celé sebranky a choval se nehezky nejen ke svým obětem ale i ke svým „kámošům“. Nebo proč vletěl právě do domu spisovatele (u kterého se mi zdálo, že mezitím mrtvou manželku vyměnil za manžela :-) - nebo to tak nebylo?) ... Dojem sráží jen trošinku, že Kubrick se snaží ve filmech své názory, co nejvíc prosadit a nenechává na divákovi, aby si udělal vlastní názor, pouze ho nutí přijímat ten jeho Kubrockovský názor, což mnohdy vrcholí v to, že nektěré scény jsou moc patetické a vypadají jako by už tvůrce nevěděl, jak je kam nacpat (např. scéna, kde je Alex po léčbě předváděn a kde se nějaký doktor rozplývá nad tématem, jestli lze napravit násilníka - myslím ale , že MP to moc neuškodilo, dle mého názoru to daleko hůře vypadalo v Olověné vestě) ... Ale toto je asi jediná chyba snímku, možná ani ne chyba - možná to vadilo jenom mně :-) ... Vadit však nemůže nikomu výborná hudba, kostýmy a jednoduchá ale perfektní kamera ... Co víc říct? My Top5. :-)) ()
Film při kterém mi běhal mráz po zádech. Skvěle stylizovaný do neurčitého času a místa, kde se mluví podivnou směsí ruštiny a angličtiny, která se vryje do paměti. ()
Mechanický pomeranč je film, který se ničeho a nikoho nebojí, a to je jen dobře. Nemá strach a je hnusný a tím i svým způsobem krásný. Celé to na mě působilo dojmem, asi jako kdybych skočila padákem – takové vzrušení a nadšení! ()
Filmova poezie o Burgessove knize. Zivotni forma Malcolma McDowella a to zpivani v desti je nazapomenutelne. Nejlepsi scena je ovsem Alexovo cteni bible ve vezeni. ()
Reklama