Strach a touha

Mnoho let jsem odolával pokušení shlédnout onu legendární příšernou kopii. Naštěstí jsem nepodlehl a hle, po pár letech se kdesi v Portoriku objeví kopie kvalitní, ze které se podařilo udělat výborný remaster. A tak lze konečně film posoudit zcela objektivně a bez zbytečných omluv. Strach a touha je celkem naivní snímek, ze kterého srší čirý amaterismus patrný především ve výpravě a stylu kamery. Naštěstí můžeme pozorovat skutečně zajímavou sondu do myslí vojáků za napřátelskou linií a už tehdy, krátce po dvacítce, Kubrick dokázal, že pracovat s osudy lidí a zabřehávat do jejich myslí, které vystavuje skutečně mezním situacím, bude přesně to, co mu bude sedět. Strach a touha je tak ve výsledku lehce nadprůměrnou podívanou, které jde k duhu i "krátkost". Je to hlavně malá ochutnávka toho, čím svět Kubrick dokázal v příštích letech obohatit. 3* (08.08.2014)

Tohle byl debut? Mno tak pak je tedy na místě zatleskat. Sice jak jsem se dočetl dělal sám Kubrick všechno pro vymazání tohoto filmu z povrchu zemského, což jednak sám nechápu a jednak by to byla škoda, protože podle mě je tenhle filmek určitě o třídu lepší než o dva roky starší Vrahův polibek kterej nebyl úplně špatnej, ale dal se lehce zaměnit s jakýmkoliv žánrově podobným filmem z té doby, ale tady už je Kubrick a náznak jeho stylu cítit navíc v tématu které dokázal v pozdějších filmech ještě vybrousit. Ano je to levné a amatérské, ale občas mě fascinuje jak málo stačí k dobrýmu filmu 4 vojáci s různými charaktery jeden les, jedna řeka občas nějaká ta akce a jednoznačně naznačené protiválečné poselství. Navíc výborná hudba, která pořád udržuje filmu nepříjemně skličující atmosféru. Takže víc než slušný. Točit filmy, tak bych takovej debut bral.75% (18.01.2016)

Popravdě řečeno, netrpím Kubrickovskou mánií, která dává za úkol divákovi automaticky obdivovat a vyzdvihovat vše, co režisér natočil. A bez větších očekávání a potřeby velebit viděné jsem přistupoval i ke Strachu a touze. Výsledek mě však mile překvapil. Velmi netypické válečné drama, kde si člověk neužije velkých bojových manévrů či větší přestřelky, za to si zapřemýšlí a dostane možnost nahlédnout do hlav ne heroických a neohrožených vojáků, nýbrž obyčejných lidí, kteří mají strach. A to doslova, pasáž s vnitřními monology mě nadchla. Stejně tak stála za to nenápadná atmosféra, která by se sice mohla zdát takřka pohodovou díky slunnému počasí (vůbec se mi vizuální stránka filmu velmi líbila, ale měl jsem tu možnost vidět snímek ve více než slušné kvalitě), tu však narušuje hřmění střelby na pozadí a také přelétávající letadlo. Přesto, jak už jsem zmínil výše, nejzajímavější je studie hlavních postav, jejich myšlenky, obavy a činy. Osobně mi přišla nejsilnější scéna s vojákem na voru, který si uvědomuje, že jde o jeho poslední okamžiky. Nemůžu také opomenout zvláštní nápad s účelovým obsazením nepřátel stejnými herci, akorát se stále nemůžu rozhodnout, zda se mi to líbilo, nebo ne. Jinak nemám kromě trochu zoufale pomalého tempa vyprávění (což je vzhledem k délce snímku menší průser) moc co vytknout, solidní 4* si podle mě Strach a touha zaslouží. (22.06.2013)

ani se nedivím, že Kubrick svojí prvotinu neměl moc rád, protože ačkoliv už tu jsou patrné prvky které následně provázely jeho další tvorbu, tak je Fear and Desire kouskem na hranici amatérského filmu o který by dnes již patrně nikdo ani nezavadil, kdyby pod ním nebyl podepsán právě Kubrick. Něco je tu fajn, něco naopak působí hodně naivně a úsměvně (což byl ale problém hodně filmu z padesátých let)...60% (28.10.2022)

Fear and desire ještě není tak zralým filmem jako pozdější Kubrickovy počiny, ale přesto už je v něm autorův rukopis čitelný. "There is war in this forest. Not a war that has been fought, or one that will be, but any war. And the enemies who struggle here do not exist, unless we call them into being. This forest, then, and all that happens now is outside history. Only the unchanging shapes of fear - and doubt - and death - are from our world. These soldiers that you see keep our language and our time, but have no other country but the mind." (02.12.2013)