Olověná vesta

No podle mě tedy Vesta nijak skvělý film není. Jednak její dramatická výstavba je trochu divná, mezi první částí ve výcviku a druhou ve Vietnamu je příliš násilný a nepřirozený zlom (v takové 9. rotě přechod působí mnohem přirozeněji), navíc kromě (relativně) realistického a kamerově vytříbeného zobrazení války ve filmu postrádám nějakou hlubší myšlenku, důvod, proč ten film vůbec natočit. Co mi chybí nejvíc, jsou asi lidštější charaktery, už na začátku výcviku řada vojáků působí drobně vyšinutě a žádný mě nijak nezaujal. Co zůstává, je samozřejmě kubrickovsky precizní filmařská stránka, boje jsou dynamické, zvuk pořádně duní, kamera snímá ze zajímavých úhlů. Kol a kolem dobře natočený film, který ale v mých očích sráží pro mne nezajímavý obsah. (11.09.2006)

**** a půl. Olověná vesta má dvě části. První, odehrávající se ve výcvikovém vojenském táboře. A tu druhou, která se odehrává na bojišti. A mezi těmi dvěma je dost zásadní a velký rozdíl. První část, která je naprosto dokonalá a v níž jasně vévodí postava despotického instruktora v podání úžasného R. Lee Ermeyho a postava labilního Vincenta D'Onofria, je výrazným kontrastem vůči druhé části. Tady se totiž v podstatě vůbec nic neděje. Převážnou dobu se postavy pohybují kdesi mezi baráky, kecají, občas vystřelí. Do vietnamské džungle se téměř nepodíváme. Až v závěru se odehraje, patrně nejsilnější scéna, kdy skupinka vojáků postřelí vietnamské děvče. Myslím, že od Olověné vesty jsem čekala něco víc. Docela mi zde chyběly větší rozbory charakterů hlavních postav a především jsem čekala nějakou brutální, strhující řežbu, chybělo mi tu vyobrazení toho pravého "Vietnamského pekla." (28.07.2013)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)

RETRO ,,Většina z vás půjde do Vietnamu. Někteří z vás se nevrátí. A pamatujte si: pěšáci umírají – proto tu jsme! Ale PĚCHOTA JE VĚČNÁ! Což znamená, že I VY JSTE VĚČNÍ!“…. Každému zajisté utkví v paměti 5ti minutový monolog seržanta Hartmana. Obdivuji S. Kubricka, že bez velkých davových scén dokázal natočit film, který má výborné vypravěčské tempo a maximální napětí. Již v roce 1987 do něj dal všechno to, co i dnes očekáváme od válečných filmů. Soustředí se na jiné věci než ,,Četa“, přesto celkové vyznění je neméně alarmující. Skvěle dávkovaná a časovaná hudba Abigail Mead (Vivian Kubrick), pomáhá divákům získat ,,ten pohled“, jakoby VIDĚT MIMO REALITU! Přiznám se, že na konci MÁM VE TVÁŘI TEN VÝRAZ a mrzí mě, že je konec. PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ***** (29.03.2009)

Je celkem škoda, že ve druhé půlce tak skvělé tempo, servírované s režisérskou zručností v prvních padesáti minutách, ztrácí dech. Není to žádný fatální rozdíl ani nedostatek, protože film jako celek funguje naprosto bezchybně, ale prostě mi ve vietnamské části něco chybělo. Zatímco při sledování výcviku budoucích "hrdinů" jsem se královsky bavil a trnul očekáváním hrozivého dramatu, které bylo nevyhnutelné, ve druhé části příběhu se chtě nechtě dostavila nuda. A zase tedy: co bylo špatně? Snímek prostě po první hodině mírně ztrácí na zábavnosti, jenže jako ucelený divácký zážitek s poselstvím působí po shlédnutí závěrečných titulků i tak dokonale kompaktně. Vše plynule směřuje k inteligentnímu a vypointovanému konci s obrovským šokujícím ponaučením, pro hlavní postavy se pak jedná o zdrcující zjištění a konečné pochopení zvěrstva zbytečné války. Je to drama, maso, brutalita a vtip v jednom. Full Metal Jacket je nádherná ukázka režisérské vypilovanosti. This is my rifle... (29.06.2009)