Lolita

Jednoznačně jeden ze slabších Kubricků. Z dnešního pohledu velmi neskandální a strašně rozvláčné. Narozdíl od ostatních nemám potřebu nikterak vyzdvihnout Petera Sellerse, jehož Quilty mě otravoval kdykoli se zjevil (dáno však samozřejmě charakterem jeho postavy, nikoliv herectvím Sellerse), nýbrž Jamese Masona, jehož postava v průběhu filmu vzbudí snad všechny myslitelné emoce. Divácký zážitek mám sice spíše pozitivní, ale opakování projekce myslím nehrozí. (12.06.2010)

Lolita je dle mého jedna z nejlepších knih, které se mi kdy dostaly pod ruku. Z výsledku jsem tedy celkem zklamaný, už i protože je přes účast Nabokova na scénáři diametrálně rozlišná a ani velikán jako Kubrick látku úplně nezvládá. Filmová Lolita totiž vůbec neumí obsáhnout a do hloubky prozkoumat vztah a psychiku Humberta a Lolity. Většinou jsem proti nadbytku narací, ale tady by se nějaké pro prozkoumání Humbertových pocitů hodily. S postavou Lolity jsem spokojený velmi, jen konec také nevyznívá nejlépe. Ještě dám asi šanci Lolitě z 90. let. (09.03.2017)

Nebudu zdaleka první, kdo hodlá obě slavné verze srovnávat, nelze se však ubránit.____ Nemůžu si pomoct, ale šestnáctiletá Sue Lyon vypadá nejmíň o pět let starší než sedmnáctiletá Dominique Swain - a v tom bych viděl kámen úrazu. Opravte mě jestli se mýlím, ale nemělo by Lolitě podle Nabokova být třináct? U Dominique Swain to nevadí, je svůdná, nevinná, a hlavně k nakousnutí. Sue Lyon se však podle mě Kubrickovi "nepovedla", ne snad že by nebylo dost hezká, chybí jí ale to, co má jen Swain - ten tolik potřebný výraz "Lolitky", bez kterého to prostě nejde.___Zpočátku jsem něco podobného chtěl napsat i o Jamesi Masonovi a Jeremy Ironsovi, postupem doby mě ale Mason přesvědčil, chtíčem šíleného stepfathera totiž sehrál bravurně a zasloužil si tak moje uznalé pokývání. Irons je ve výrazu lepší, herecky však dominuje Mason.___ Peter Sellers exceluje (a jako doktora Zempha jsem ho poznal), v roli Quiltyho měl však příliš málo prostoru (a příliš rychle mluvil).___Po Mechanickém pomeranči, Olověné vestě a Eyes Wide Shut je to mé další setkání s Mr. Kubrickem, a řekl bych, že z vyjmenovaných spolu se Spalující touhou jeho nejlepší počin. (02.10.2008)

[7/10] (Anya, Harris-Kubrick, Seven Arts, Transwood) (Čb. /// Produkce: James B. Harris /// Scénář: Vladimir Nabokov podle vlastního románu /// Kamera: Oswald Morris /// Hudba: Bob Harris, Nelson Riddle /// Nominace na Oscara: Vladimir Nabokov (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (02.01.2010)

Je tomu už nějaký čas, co jsem viděl Lolitu z roku 1997 a ta se mi líbila. Po nějaké době, kdy jsem stačil zhlédnout většinu Kubrickových filmů (už mi chybí jen The Killing a Fear and Desire a budu mít zhlédnuto vše, co tento velikán natočil) jsem se dozvěděl, že to byl právě on, kdo zfilmoval Lolitu v roce 1962. A proto jsem na tento snímek opravdu těšil. Je škoda, že musím napsat, že jsem tak trochu zklamaný. Ne, že by tento snímek byl nějak špatný, ale tady jsem se místy nudil. Trochu mi to připomíná situaci u filmu Barry Lyndon kdy jsem se na film opravdu těšil a výsledek mě sice nezklamal, ale ta stopáž byla nesnesitelná. Stejně tady, film není vůbec špatný, Sue Lyon byla opravdu krásná a Sellers si pár svými scénami prakticky ukradl film pro sebe, ale to nic nemění na faktu, že kdyby se film prostříhal o takovou půlhodinku, bylo by to (alespoň pro mě) lepší. Takhle dnes musím dát "jen" 80 %. P. S. A to mi dlouhé stopáže nevadí, například (když zůstaneme u Kubrickových filmů) mě Spartacus opravdu bavil a to jsem viděl 198minutovou verzi. P. S. 2. A momentálně nedokážu určitě, která verze Lolity je lepší, obě mi přišly dobré i když byly jiné. (29.07.2011)