Reklama

Reklama

Co tomu řeknou lidi

(festivalový název)
  • Norsko Hva vil folk si (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Šestnáctiletá Nisha vede dvojí život. Přes den je pokornou a svědomitou dcerou pakistánského imigranta a v noci si tajně užívá s kamarády noční život v Oslu. Jednoho dne otec odhalí Nishinu přetvářku a rozhodne se pro drastickou ochranu dcery před nástrahami západního světa. Snímek s aktuální a citlivou tematikou ukazuje, jak zásadně může být rozdílná jedna kultura. Na jedné straně stojí muslimští teenageři žijící v Evropě a toužící po svobodném životě, na druhé straně jsou jejich rodiče, kteří ctí tradice, ale usilují o lepší budoucnost. Život plný konfliktů, rozdílů a bolesti... Příběh plný empatie a porozumění ukazuje vlastní cestu, jak se ze zdánlivě předurčeného osudu vymanit. (Severský filmový podzim)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (68)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Iram Haq už mě sejmula filmem Jsem tvá a i tady to nebylo jinak, nevím jestli vychází ze svých zkušeností nebo jsou to příběhy z jejího okolí. To co se dělo ty holčině to mě hlava nebere a opravdu mě píchalo u srdce. Neuznávám takovýhle tradice, který devastují jedinečnou osobnost každýho člověka, kde se rodina dokáže chovat k vlastni dceři jak mafianská organizace. Věta "Západní primitivové" je od muslimů a velmi svědčí o jejich schopnosti tolerovat druhý a to do konce i když jsou v jejich prostředí, neskutečný co jsem viděl za příběh. Nisha je pro mě velká hrdinka a hrozně jsem s ní ten její osud prožíval. Moc bych přál všem ženám na světě aby se mohli úplně ve všech oblastech svodně realizovat aniž by se obávali následků dokonce i od svých nejbližších. ()

Abes 

všechny recenze uživatele

Otřesné. Bych blil. Se divím, že tohle svinstvo zrovna v tak hrdém, dogmetickém Norsku trpí. Být jimi, sroloval bych to do ruličky a poslal zpět do Islámábádu se vzkazem "Dík, tohle tady nechceme!". Copak jsme se už nesčetněkrát nespálili? Tahle nepřizpůsobivost je fackou a plivnutím do tváře zavedeným pořádkům. V posledních letech se to docela stupňuje a začíná mě to pěkně srát. Kde se v režijním kánonu vzalo tohle slepé přesvědčení, že závěr snímku je nejlepší s pohledem ústřední postavy do kamery? ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

„JESTLI CHCEŠ ŽÍT JAKO TIHLE ZÁPADNÍ PRIMITIVOVÉ, ZŮSTANEŠ SAMA…“ /// Nisha žije dvojí život – jeden (ten veselej) s kamarády (prostě ji ten západní svět chytnul) a ten druhej, doma, v pákistánský rodině, která se usadila v Norsku. Ovšem opustili „jen“ svoji zemi, zvyky ne. Žádná zdržovačka – 15 minut a máme tady čin, kvůli kterýmu trpí celá rodina…. Hodně to vypovídá o nátuře muslimskejch imigrantů. Ta jejich (NE)schopnost přizpůsobit se bude dráždit nemultikulturní evropský obecenstvo. Následuje parádní návštěva Pakistánu, která opět přináší ukázku jinejch mravů… (víte co? Seberte se, a vypadněte z Evropy do tý svojí zapráskaný divočiny!... soráč. Prostě ty emoce tam jsou…) Tož takový to norský drama, kde ani vejlet do Pákistánu neznamená oteplení. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak se exemplárně trestá parchant. 2.) Stěžuju si na Barnevernet. 3.) Thx za titule „desade“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

lenuse 

všechny recenze uživatele

Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film. ()

Pethushka 

všechny recenze uživatele

Ani nevím, co k tomu říct. Že jsem vděčná, v jaké zemi jsem se narodila? Že mě šokuje, že žít v demokratické zemi nemusí znamenat nutně svobodu? Že si ani nedokážu představit život, ve kterém je rodina mým největším nepřítelem? Iram Haq přesně věděla, jak příběh uchopit a udělat ho naprosto uvěřitelným, aniž by u toho diváka vydírala. Tohle mě opravdu zabolelo. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (2)

  • Místo v Pákistánu se natáčelo v Indii. (cihlenka)
  • Příběh je inspirován skutečnými událostmi režisérky Iram Haq, kterou její otec nachytal s chlapcem v jejím pokoji a odvezl ji proti její vůli do Pákistánu. (cihlenka)

Reklama

Reklama