Kagemuša

Ran a Kagemuša, nájdite desať rozdielov. Pre Japonca možno diametrálne odlišné filmy, pre nás, bežných smrteľníkov, môžu statky zmätky japonskej histórie pôsobiť ako hokej. A to je Kurosawa, povedal by som, ešte zámerne prehľadný. Ale uznajte, máme tu dvojníka panovníka, ktorý už má dvojníka a navyše všetci Japonci majú rovnaký účes, takže utriediť si, kto je kto, vám zaberie určité množstvo času, počas ktorého sa film poriadne rozbehne. Vďaka tomu občas pôsobí komediálne a trochu to bol aj zámer. Možno ním bola aj hudba, intertextuálne odkazujúca hádajte na čo. Kurosawa je patrične epický, dialógy striedajú akčné pasáže, nasleduje veľká bitka a zase znova atď. Proste historický veľkofilm so všetkým, čo k tomu patrí a navyše inteligentne natočený. (12.03.2015)

Zajímavý epos stojící hlavně na bravurním hereckém výkonu představitele hlavní "trojrole", nicméně subtilnější Kurosawovy příběhy, soustřeďující se spíše na obyčejné lidské osudy víc, než na machinace celých království, mám výrazně raději. Se několika málo postavami se dokáže dostat do mnohem větší hloubky, než s tisícehlavými armádami. 8/10 (13.02.2016)

Akiru Kurosawu si ctím ako pravdepodobne najlepšieho japonského režiséra všetkých čias, ktorý to opätovne dokazuje každým svojim ďalším filmom. Veľkolepý film o úpadku mocného šľachtického rodu v dobách, keď feudálnym Japonskom zmietali boje o trón aj jednotlivé provincie, a po smrti veľkého kniežaťa Šingena nastupuje na jeho miesto dokonalý dvojník, je jedným z najsilnejších historických príbehov vôbec. K úžasnému zážitku prispieva aj vynikajúca výprava, kostýmy a kulisy epochy - predsa len tu je Kurosawa doma. Do detailu ukázaný život a povinnosti kniežaťa, ktoré po ňom preberá dvojník, a nezabudnuteľný výkon Tacuja Nakadaia v hlavnej úlohe skutočného klenotu japonskej kinematografie, ktorý má len jedinú chybičku na kráse - čiernobielym Kurosawovým filmom sa jednoducho nevyrovná. I tak opäť skvostná epochálna freska a večný diamant. 100% (21.04.2014)

Japonci si vzali den volna, nafasovali kostýmy, a šli dělat Kurosawovi komparz. A teď pozor, tohle vás asi zaujme: po bitvě zůstává na bojišti spousta poraněných koní. Japonci jsou však kluci šikovní, takže do večera všechen svinčík uklidili, doma se okoupali, a další den už makali jako obvykle. --- Kurosawa ty záběry sestříhal do dvou filmů (ještě Ran), ale povídá se, že materiálu bylo tolik, že těch filmů mohlo klidně být šest, i pět. --- (03.03.2013)

Geniální barevná čmáranice, úchvatné kostými, spousty prachu a mhly, západy slunce, soumrak a dlouhé stíny. Kagemusha není ani tak typický válečný film s řadou bitev jako je tomu např. v Ran, spíš se zaměřuje na boj planoucí uvnitř člověka. Tatsuya Nakadai je výborný herec, ale některé scény-snová pasáž- působily trochu teatrálně. Vůbec je to zajímavá představa, hrát dvojroli kde druhá postava je dvojníkem té první. Pro mě osobně ..nezapomenutelný zážitek (02.05.2006)