Every Day
Deň čo deň
Every Day
Every Day
Every Day
Every Day
Režie:
Michael SucsyScénář:
Jesse AndrewsKamera:
Rogier StoffersHudba:
Elliott WheelerHrají:
Angourie Rice, Justice Smith, Maria Bello, Debby Ryan, Colin Ford, Owen Teague, Jacob Batalon, Lucas Jade Zumann, Jeni Ross, Ian Alexander, Katie Douglas (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Romantický příběh vypráví jaké to je, když se každý den probudíte v jiném těle a každý den žijete život někoho jiného. Platí jedna jediná zásada – vyhněte se tomu, aby si někdo všiml, že na jeden den přebýváte v těle někoho jiného a nepleťte se do jeho života. Vše je v pořádku, až do rána, kdy se probudíte v těle Justina a zamilujete se do jeho přítelkyně Rhiannon. Od toho okamžiku všechna pravidla, podle nichž jste až do teď žili, přestávají platit. Konečně se objevil někdo, s kým chcete být den co den. (Forum Film CZ)
(více)Videa (2)
Recenze (103)
Oproti knize to mělo pár neduhů - zaprvé mi chyběl "vnitřní monolog" hlavní postavy "A", který by vysvětloval, jak se k vzniklé situaci staví. Z knihy jsem měla mnohem silnější pocit jeho vnitřního dilema a rozporu mezi tím, jestli se zachovat správně vůči osobě, jejíž tělo ovládá, nebo se nechat vést láskou a jít za Rhiannon. Tady to bylo zřejmé jen v mnohem lehčí podobě, skrze konverzace, které vede s Rhiannon. Nemělo to zkrátka takovou váhu (možná až v konečném vyústění). Větší důraz se zde klade na romantickou linku mezi těmito dvěma postavami. A je fakt, že jejich vztah je vykreslený moc pěkné. To se filmu povedlo a vlastně se mi to jako převedení na filmové plátno líbilo. Jen mi tam zkrátka chybělo něco navíc. Stejně tak nebylo dostatečně vysvětleno, proč je "A" najednou schopný porušit dané pravidlo o omezeném čase, který může v jednom těle strávit. Už to tady zmínil i uživatel freddy, ale v knize nic takového není. Tím spíš bych čekala, že se to ve filmu bude řešit alespoň nějakým "vnitřním soubojem", který musí "A" svést, aby byl schopný tuto překážku překonat. Ale i to tam chybí. A působí to pak nedotaženě. Jako by ve vzduchu zůstal viset otazník, jak to, že se mu to teď tak lehce povedlo a předtím ne. Trochu mě to iritovalo. Naštěstí finální vyústění bylo takové, jaké bych očekávala, a uvedlo celý příběh na správnou míru. Nakonec jsem byla i přes rozdíly mezi filmem a knihou spokojená. Dovedu si představit i lepší zpracování, ale na slabší 4* je to za mě určitě. Možná to ale dělá právě i to, že jsem knihu četla... ~(3,8★)~ ()
Děvče, co roztahuje nohy duchovi. V hardcore verzi bychom se jistě dočkali pikantností, kdy by Angourie Rice běhala spoře oděná z postele do postele, jenže režíruje romanticky distingovaný Michael Sucsy, který odbourává fantasy a mysteriozní nádech na minimum, čímž zůstává především hojnost romantickych chvilek, ovšem nikterak zapamatovatelných. Nápad s hodným duchem, co se DEN CO DEN přesouvá z těla do těla, pročež preferuje ženská těla a lásku k bližnímu, režijně vůbec v ničem nevyniká a celkově film stagnoval. Ovšem romantické duše mohou rozjímat nad dojemností, kterou se postupně nešetří, a nenápadný filosofický rozměr je takový milý bonus. Angourie Rice je atraktivní lákadlo, co leští režijní matnost jak se dá. Tenhle film si podržel svým námětem jistý neotřelý rozměr, nicméně převládající nevzrušivost celého počínání se zahnat nepodařilo. Takže příznivci pomalejších rozjímání mají zelenou. 6/10 ()
Rozhodně mě tenhle film překvapil, hlavně tím inovovaným nápadem, o probouzení v jiném těle, které tu probíhá krapet jinak než třeba ve filmu Mezi námi děvčaty (2003) Jasně, jsou tu pro někoho klišé z "teenage" filmů, ale zrovna ty já mám rád, ale tady to v kombinaci s dobrým zpracováním a nápadem vypadá líp, čemuž téměř odpovídá i hodnocení. ()
Den co den je ojedinělým důkazem, že i v dnešní době se dá natočit opravdu originální romantický film, a ceněn by měl být o to víc, že se navíc jedná o podívanou o mladých, pro mladé. Upřímně bych až doposud totiž snad už ani nevěřil, že v tomto zaměření může něco tak netuctového a nápaditého ještě vůbec vzniknout, proto mě to tolik potěšilo, a to ani nemluvě, že Every Day není skvělý jen kvůli oné originalitě, ale že se mu povedlo mě oslovit i ve všech ostatních možných aspektech, ve kterých též dosahuje nadprůměrných hodnot. Každopádně tím hlavním pozitivem je tu skutečně zápletka, ze které jsem byl ze začátku tedy trochu zmatený a nebyl jsem si moc jistý, co to se mnou tvůrci vlastně hrají za podivnou hru, jenže záhy je vše uvedeno na pravou míru a právě v tom okamžiku přichází onen výrazný prvek překvapení, v podobě perfektního nápadu, jenž mě nadchl a nechal jsem se jím pak unášet až do úplného, emočně velmi silného závěru, který naštěstí nesklouzl k nějakému naivnímu, kýčovitému happy endu, ale naopak si zachoval svou působivou, důstojnou tvář. Celý vývoj pak sebou přináší i mnoho vydařených nápadů a překvapení, a rozhodně nelze hovořit ani o nějaké předvídatelné záležitosti, jelikož se to celé prostě mohlo ubírat jakýmkoliv směrem a opakuji, ten zvolený je prostě výborný. Krom zápletky nabízí film ale i velice působivé herecké výkony prakticky všech obsazených, jejichž postavy nelze též popsat jinak než výrazné a sympatické, na vysoké úrovni tu máme i emoce a dramatické scény, a chybné by bylo opomenout také fajn atmosféru, jenž tomu dodává takový poklidný a jemný pocit, jenž se v podobných filmech vyskytuje jen málokdy. Tato teen romantika je zkrátka zatraceně podmanivá a výrazná filmová záležitost, ze které jsem upřímně nadšený a která je bohužel dost opomíjeným snímkem, což si rozhodně nezaslouží. ()
Galerie (24)
Photo © Orion Pictures
A a Rhiannon se ze stránek mé milované knihy přesunuli na filmové plátno, v což jsem ani nedoufal, když jsem knihu v říjnu 2015 přečetl během jednoho odpoledne a ihned se stala mou nejoblíbenější knihou, než ji v březnu 2017 odsunula v mém osobním žebříčku na druhé místo kniha Všechny malé zázraky (All the Bright Places). Tenhle příběh o bezpohlavním hrdinovi, jehož tvář vlastně neznáme a nepoznáme, mě doslova uhranul a nedovolil mi knihu odložit dříve, než jsem ji dočetl. Možná mi byl blízký tím, že i já jsem si ve svém těle tehdy v době četby připadal cizí poté, co se mi povedlo razantně zhubnout desítky kilogramů, vypadal jsem najednou jinak a nevěděl jsem, jak se svým "novým" tělem zacházet. A když autor knihy David Levithan oznámil,že kniha bude zfilmována, byl jsem zvědavý na výsledek. A musím říct, že díky znalosti knihy jsem do filmu ihned bez problémů vklouzl a vlastně mi to hodně rychle uteklo, aniž bych se nudil. Byl jsem zvědavý, jakou konkrétní tvář dostanou jednotlivé postavy, které A v knize střídá. A i když je zde těch postav docela dost, řada dalších byla oproti knize vynechána, takže jsme byli ochuzeni například o mladého narkomana toužícího po další dávce, o hispánskou dívku která místo do školy chodí nelegálně uklízet do bohatých domácností, o gaye který se se svým přítelem účastní gay průvodu, o dvojčata hrající rugby (zde A vystřídá těla obou dvojčat během dvou dnů) nebo například o nádhernou holku s dokonalými proporcemi která jako by vypadla z titulky nějakého časopisu. Ale ty postavy, které se nakonec do filmu dostaly, jsou ztvárněné perfektně a nemám k nim nejmenší výtku. Navíc i když oproti knize dochází tu k menší, tu k větší úpravě a změně děje, v zásadě to dává smysl a uspokojuje to mou touhu po smysluplném ději. Tedy až do chvíle, kdy A zůstává v jednom těle i po půlnoci. WTF?!!! Jestliže do té doby jsem byl spokojený, tak tohle mě neskutečně naštvalo. Jsou nějaká jasně daná pravidla, a najednou jsou porušena, a to vlastně tak lehce, že to diváka totálně zmate. Protože jestliže najednou dokáže zůstat v jednom těle déle, proč to neudělal hned na začátku v těle Justina, když se zamiloval do Rhiannon na první pohled? Zde začíná docházet k nelogičnostem a divák se logicky začne ptát, proč pravidla najednou neplatí? Proč může obývat více dní jedno tělo? A proč to nezkusil už dřív? Teď prozradím knižní spoiler, takže pro ty z vás, kteří to nechtějí vědět, přestaňte číst. V knize A ani jednou nezůstane v žádném těle déle než těch 24 hodin. A teprve ke konci knihy nachází někoho, kdo stejně jako on střídá těla (a ve filmu se tahle postava mihne jen na pár vteřin, aniž by se to divák dozvěděl). Tenhle "člověk" se stejným osudem jako A přišel na to, jak zůstat v jednom těle jak dlouho potřebuje. A v knize je jen naznačeno (protože A se svými morálními zásadami o této možnosti nechce vědět podrobnosti), že jediný způsob, jak ovládnout nějaké tělo, aniž by ho musel po 24 hodinách opustit, je dopustit se vraždy. Původní duše to tělo opustí a ono bude připraveno pro novou duši. Ale jak přesně to funguje, to není v knize rozvedeno. A proto se nemohu spokojit s touhle inovací pro potřeby filmu, protože to prostě nedává smysl, a navíc není ani ve filmu vysvětleno, jak se povedlo, že A zůstal v jednom těle více dnů. A kvůli tomu také strhávám jednu hvězdu. Jinak se ale jedná o úžasný lehce fantasy romantický teenage příběh podle young adult románu, se kterým jsem v zásadě spokojený. Herecké výkony jsou podařené, film je většinou úžasně strhující a kladně hodnotím, že ve filmu nefigurují žádní známější herci a více tak vynikne děj. Je fajn, že tenhle příběh byl zfilmován, a už se těším na další knižní díl, jehož vznik autor knihy letos začátkem roku oznámil na svém Facebooku. Jsem zvědavý, jak se bude příběh dál vyvíjet poté, co A opustil Rhiannon, která je ale odhodlána znovu ho najít. Tahle filmová kompilace ze dvou knih "Den co den" a "Ještě jeden den" stála za to. Nejste-li příznivci nebo znalci knihy, pravděpodobně si to užijete ještě o něco víc než já, a přistoupíte-li na hru tvůrců, že je možné, aby hlavní hrdina zůstal v nějakém těle déle než jeden den, budete asi i i nadšení. Rozhodně si ale myslím, že tenhle film i celý příběh stojí za pozornost, protože nám ukazuje, že ať už vypadáme jakkoliv, ať jsme jakékoliv národnosti, vyznání nebo orientace, uvnitř jsme vlastně všichni stejní. A to je hlavní poselství filmu i celého příběhu. Všichni jsme lidé! Srdečné díky Davidu Levithanovi za stvoření tohoto příběhu. () (méně) (více)