Sedm samurajů

Mno ty woe vyhejbal jsem se roky tomuhle filmu jak čert kříži a teď už asi vím proč. Vlastně sranda právě jsem to viděl (potažmo spíš přetrpěl) a vůbec nevím co k tomu mám napsat. Tak asi radši nebudu psát nic. Popravdě nevěděl jsem ani jak to mám ohodnotit, protože po Vesmírný odysey je to pro mě druhej podobně starej a z mýho pohledu prakticky nehodnotitelnej film, teda ne, že bych nepobral o čem to bylo, ale je to celý tak divný, že fakt nevím co si o tom myslet. No zaujmu v tomhle případě neutrální postoj a neutrálně je za 3*, takže si parádně alibisticky myji ruce. Každopádně určitě si radši pustím USA remake, který je pro mě mnohem srozumitelnější a největší sranda je, že když jsem ho jako fakan viděl prvně, tak jsem vůbec nevěděl, že je to remake! Nicméně neříkám, že to není svým způsobem zajímavý a, že se to nemůže líbit, ale já prostě na takhle dlouhý filozofický filmy z občasnou akcí koukat nemůžu. Takže pálím ty zmatený tři hvězdice a tím bych to asi uzavřel. Velmi pravděpodobně můj první a zároveň poslední Akira Kurwosawa v životě.50% (01.12.2015)

Japonci na sebe mohou být právem pyšní, protože již v roce 1954 přišli s tak úchvatnou dobrodružnou podívanou, na jakou se v Hollywoodu nejen do té doby, ale i pár let poté nikdo nezmohl. Bylo již řečeno mnohé i o amerických Sedmi statečných, kteří si celý námět vypůjčili a dle mnohých i předčili, ale já bych se do nějakého srovnávání moc nehrnul. Sedm samurajů je přeci jen strašně odlišný snímek, z něhož je cítit specifická japonská kultura a který nám celý příběh ropitvává daleko detailnějším, emotivnějším a reálnějším způsobem než americký příbuzný. Samurajové nebyli žádní kovbojové, kteří při nepřátelském ataku nehnou ani brvou, ale parta obyčejných veselých lidí s obdivuhodnou vytrvalostí a odvahou. A třeba z toho pohledu se mi japonský snímek zalíbil trochu více, nejenže představuje hrdinství a odhodlanost hlavních postav, ale věnuje se i jejich charakteru a zpočátku nelehkému soužití s utlačovaným obyvatelstvem. 207 minut možná vypadá úmorně, ale věřte mi, že lepším způsobem než sledováním Sedmi-statečných-samurajů pod vedením mistra Kurosawi je strávit asi nelze.. (22.10.2012)

Dlouhá stopáž je využita bravurně a výsledkem je velmi všestranný snímek. Věrné prostředí feudálního Japonska, kde si film ale všímá spíše těch spodních vrstev, narozdíl třeba od Kagemuši. Situace ve společnosti a vztahy mezi jejími jednotlivými vrstvami jsou dobře nastíněny a ústřední příběhovou linku tak lze vnímat v širších souvislostech, neměl jsem žádný pocit uměle postavené zápletky. Souboje, které pro někoho možná překvapivě nedostávají příliš velký prostor, jsou pojaty až vidlácky, a tedy přirozeně - samurajové nejsou nijak heroizováni, a velkou roli v nich hrají obyčejní rolníci - lze silně cítit surovost a zvířeckost, s jakou se z vyděšených vesničanů stávají vrahové, a s níž se vrhají na osamoceného nepřítele. V kombinaci s propracovanou psychologii postav tak tvoří opravdu vydatný (byť neuspěchaný) a uvěřitelný výlet do tehdejšího Japonska. (14.08.2006)

[7/10] (Toho) (Čb. /// Produkce: Sodžiro Motoki /// Scénář: Šinobu Hašimoto, Akira Kurosawa, Hideo Oguni /// Kamera: Asakazu Nakai /// Hudba: Fumio Hajasaka /// Nominace na Oscara: So Macujama (výprava), Kóhei Ezaki (kostýmy) /// MFF v Benátkách: Akira Kurosawa (Stříbrný lev)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (07.04.2008)

Akiro Kurosawa natočil excelentní film, na tehdejší poměry a technologii. Nevím proč jsem jeho shlédnutí tak dlouho odkládal. Film je dlouhý (viděl jsem 207minut dlouhou verzi), ale pokud se vžijete do děje, nemůže vás nudit. Další problém je ten, že teď už mě asi nebude nikdy bavit Sedm Statečných, tak jak mě bavili před shlédnutím tohoto filmu. Americký remake, je totiž fakt přesný přepis. Mifune mě překvapivě nebral tolik, jako ostatní samurajové. Film mě bavil a dá se říct i trochu překvapil, proto hodnotím velice kladně. 9+/10* (27.12.2009)