Přes kosti mrtvých

Na úvod říkám, že moje hodnocení je potřeba brát s rezervou. Už dlouho se mně totiž nestalo, že jsem film po půl hodině vypnul, protože jsem se naprosto neztotožnil s tím, co tam vidím, s chováním a přemýšlením postav atd. Hlavní hrdinka je "střelená" učitelka, která dá na horoskopy a zvířata (potažmo příroda) jsou pro ni na prvním místě. Kněz je fanatik, ze kterýho hned v úvodu padají šílený sračky (parafráze - desatero je jen pro lidi, takže zabít zvíře je úplně v pohodě). Policajti jsou v klidu, ti nic řešit asi nehodlají. Rodiče si stěžujou, že mají jejich děti boty od bahna (úvod filmu se odehrává v pohraničí - lesy, louky, polní cesty - a je podzim). A pak umře jeden chlapík. Pohoda, dva jeho sousedi se tam jdou v noci podívat, s mrtvolou hýbou, jako by se nechumelilo, dokonce mu z huby tahají nějakou kost. Já bych se asi posral nebo poblil, nebo bych při nejmenším nebyl tak v klidu. Pro mě absolutní nepochopení filmu a absolutní nezájem to sledovat dál. A. Holland není žádný ořezávátko, ale tohle asi není úplně ono. Nevím, jestli se k tomuhle někdy vrátím. (24.08.2020)

Tetuška riadená svojimi astrologickými výjavmi a mierne povedané pomýleným ochranárstvom zvierat mi išla od začiatku na nervy, ale zároveň mala malé sympatie. Hlavne pri svojom zásadovom postoji proti tej poľovníckej sebranke, čo sa považovala za absolútnych pánov tvorstva a lesa. Zvieratá si povedali dosť a začali zákerne vraždiť ľudí. Aby to vo filme nevyzeralo ako úplná haluz, tak scenárista slušne zahmlieva fakty, zahmlieva aj udalosti a z filmu sa stáva akýsi ezotérický zážitok. Slabý a nezaujímavý film na dve hviezdy to rozhodne nie je, takže slabé tri. (21.10.2018)

Kniha je sama o sobě někde jinde. Je to s ní docela těžké, proto i přenesení na filmové plátno mohlo působit i dost pozitivně automatiky. Jenže samozřejmě věc jako tato je dost těžká na přenesení. Máme zde zážitek ,který je dost o psychice, prožívání a jedinečném jazyku paní Tokarczuk. Paní Holland se nicméně snažila využít i svůj filmový jazyk a dát tomu nový nádech. To se nedá říct, že by se nepodařilo. Jenže tohle má své osobní kouzlo, které nejde jen tak přenést a nebo pro někoho pochopit. Pokud se v jednom ztratíte, je konec. A ani moc nejde o to, jak to je zpracované. (10.12.2019)

Řemeslně naprosto precizní, skvělý film. Po celých 128 minut to má výborný spád a nestihne to vůbec nudit. Na druhou stranu, obsahově s tím ale vůbec nesouhlasím - myšlenkami jsem souznil s farářem, který jako jediný ve filmu mluvil smysluplně. A po filmu jsme šli na burgera, abych kusem masa trochu přebil poselství toho filmu. (08.07.2017)

Celkem by mě zajímala cílovka tohoto filmu, protože nevěřím, že existuje. Je tu snaha o jakýsi spirituálně-eticko-vědecký přesah, ale přitom film působí většinu času dost nudně nebo sledujeme trpící zvířata (případně ta, co to už mají za sebou). Závěrečná pointa není úplně špatná, ale přišla až poté, co jsem několikrát zvažoval odejít z kina, takže celkový dojem z filmu to už úplně nezachránilo. A nezachránil to ani následný diskusní panel s režisérkou: "Chtěla jsem něco od této spisovatelky natočit a toto mi jako jediné přišlo, že by to zfilmovat šlo..." (Nejsem si jistý, zda to kvalitně zfilmovat šlo, ale každopádně tohle nebyla ideální cesta.) * FamuFest, BioOko (09.03.2024)