Režie:
Warren BeattyKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Warren Beatty, Diane Keaton, Edward Herrmann, Jack Nicholson, Paul Sorvino, Maureen Stapleton, Nicolas Coster, M. Emmet Walsh, Ian Wolfe, Bessie Love (více)Obsahy(1)
Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími „hrdiny revoluce“ byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O’Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných „svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Pomalý rozjezd může leckoho odradit, ale potom tahle tříhodinová epopej nejen o ruské revoluci nabírá na síle takovým způsobem, že od toho neodtrhnete oči a celou na první pohled vražednou stopáž zůstanete u filmu přikováni. Warren Beatty si tímto počinem splnil jeden ze svých životních snů a vytvořil portrét novináře Johna Reeda, který se nebál jít za svými ideály, aby mu nakonec došlo, že skutečná svoboda tkví v něčem úplně jiném. Obrovská pecka s geniálním castingem (Jerzy Kosinski jako Zinovjev a Jan Tříska jako Karl Radek) se dočkala tří oscarových ocenění a mně osobně přinesla úžasný divácký zážitek. Nejen v podobě celistvé Internacionály zpívané kompletně v ruštině. Rudí sice v některých aspektech používají klasická melodramatická klišé, ale těžko jim to vyčítat. Je to pecka a zaslouží si vaši pozornost. ()
Na téma John Reed a komunistický převrat v Rusku mohli natočit zajímavý hodinový dokument. Natočit na toto téma tříhodinové dramatické dílo Warren Beatty zcela neustál. A ještě k tomu se film pohybuje mezi milostným dramatem a faktickými historickými událostmi. Objeví se tu např. dojemná vztahová scéna a hned v následující nás čekají suchá historická fakta. Ale výkony (především Diane Keatonové) jsou nepopiratelné. ()
39. Zlatý Glóbus za rok 1981 - cena (1) - *Nejlepší režie - Warren Beatty + nominace (6) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Diane Keaton, Nejlepší herec (drama) - Warren Beatty, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Maureen Stapleton, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jack Nicholson, Nejlepší scénář - Warren Beatty ()
No jo, tak to dopadá, když si hollywoodské celebrity hrají na bojovníky proti systému a socialisty. Kdyby byla šílená stopáž kratší o 30 - ne kecám - 40 minut, dal bych 3 hvězdičky, ale ani tak bych nebyl nijak zvlášť spokojený. Warren Beatty se nevyhnul řadě vyloženě nudných pasáží, v tom filmu se příliš mnoho mluví a schůzuje, prostřihy na stařičké pamětníky v tom množství otravují. Navíc k Warrenu Beattymu jsem nikdy neměl blízko. Co skutečně funguje, je přítomnost Diane Keaton, životní múzy Woodyho Allena. Je neuvěřitelně sympatická a představuje pro film tahouna. Celkový dojem: 40 %. ()
Rozhodně zajímavý politický film, který mě ale tolik neodrovnal právě proto, že se jedná o politický film, což rozhodně není žánr, který bych za každou cenu vyhledával. Herecky je to ale skvěle zvládnuté, co je ale zajímavější, tak to je skvělá režie a forma prostřihů s výpověďmi skutečných osobností. Ono to překvapivě funguje, a to také jako dějotvorný prvek. ()
Galerie (75)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (10)
- Jack Nicholson jednou byl tak frustrovaný z množství opakování scén s Diane Keaton, že řekl Warrenovu Beattymu, ať už mu k**va řekne, co chce a on to udělá. (jezurka42)
- Báseň, kterou Eugene O'Neill (Jack Nicholson) dává Louise Bryant (Diane Keaton), byla básní, kterou herec skutečně pro Keaton napsal. (jezurka42)
- Prefekcionista Warren Beatty byl schopen natáčet záběr i čtyřicetkrát. Scéna setkání Johna Reeda (Beatty) a Louise Bryant (Diane Keaton) na nádraží se opakovala 65x. (kenny.h)
Reklama