Režie:
Warren BeattyKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Warren Beatty, Diane Keaton, Edward Herrmann, Jack Nicholson, Paul Sorvino, Maureen Stapleton, Nicolas Coster, M. Emmet Walsh, Ian Wolfe, Bessie Love (více)Obsahy(1)
Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími „hrdiny revoluce“ byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O’Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných „svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (10)
- Warren Beatty a Diane Keaton spolu v době natáčení chodili. Dlouhý proces natáčení a mnoho emocionálních scén byli příčinou jejich pomalého oddalování se a mnoho členů štábů řeklo, že jejich vztah tímto filmem velmi utrpěl. Během uvedení filmu do kin již dvojice netvořila pár. (jezurka42)
- Jack Nicholson jednou byl tak frustrovaný z množství opakování scén s Diane Keaton, že řekl Warrenovu Beattymu, ať už mu k**va řekne, co chce a on to udělá. (jezurka42)
- Scéna, kde Pete Van Wherery (Gene Hackman) řekne Johnu Reedovi (Warren Beatty), že Louise Bryant (Diane Keaton) přišla o svou práci, se natáčela stokrát. Hackman Beattymu řekl, že stoprvní záběr už natáčet nebude. (jezurka42)
- Báseň, kterou Eugene O'Neill (Jack Nicholson) dává Louise Bryant (Diane Keaton), byla básní, kterou herec skutečně pro Keaton napsal. (jezurka42)
- Oleg Kerenskij ml. ve filmu ztvárnil postavu svého dědečka, předsedu ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského. (KM Phoenix)
- Prefekcionista Warren Beatty byl schopen natáčet záběr i čtyřicetkrát. Scéna setkání Johna Reeda (Beatty) a Louise Bryant (Diane Keaton) na nádraží se opakovala 65x. (kenny.h)
- Film v roce 2008 zařadila Americká filmová instituce film v kategorii epických podívaných na 9. příčku. (TheDude)
- Warren Beatty při natáčení tohoto filmu vysvětloval statistům Reedovy teorie o kapitalistickém vykořisťování dělníků. Statisté ho pozorně vyslechli, odešli se poradit a jednomyslně se usnesli, že budou stávkovat za zvýšení platu. Beatty nakonec jejich nároky uznal. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)