Bratři Bluesovi

Tak, jak považuju Záměnu za sympatickou a i po letech velmi dobře fungující komedii, musím pro změnu konstatovat, že už po deseti minutách jsem u Blues Brothers cítil, že se Landisovou představou humoru a nadsázky v tomto případě jednoduše míjím. Nepřišlo mi to vtipné a především ten poměrně monotónní kolotoč honiček, automobilových srážek a výbuchů mi přišel pokud ne přímo hloupý, pak určitě ne chytrý. Česká komedie Trhák, kterou určitě nepovažuju za zářný příklad špičkového a chytrého filmu, mi v tomhle porovnání přijde jako majstrštyk pro intelektuály. Neseděl mi John Belushi, neseděl mi dabing u Dana Aykroyda, s rozpaky jsem přijímal jednoduchoučký, ba téměř neexistující příběh a scénář. Jediné, co mě oslovilo, byla hudba a v první půli jsem si říkal, že to vytáhne aspoň na 2*, ale poté, co se tam připletla country a film se přesunul do své závěrečné třetiny ve velké hale s koncertem pro policejní sbor a přítomné masy, už mě neoslovilo ani to. Celkový dojem: 25 %. (04.01.2014)

Pro mě srdeční záležitost jak po hudební, tak po filmové stránce. Vím, že je to v podstatě béčko, které prostinkou zápletku látá a nastavuje hudebními čísly, výstupy hostujících hudebních a filmových hvězd a především dlouhatananánskými automobilovými honičkami, ale mám ty dva hláškujícící lůzry v černém rád. S nimi jsem spatřil světlo a můj život se navždy změnil... let's good times roll. We'll meet at 1060 West Addison. (03.01.2014)

No jasně, Bratři Bluesovi. Vždyť já se nahrál těch videoher s nimi v hlavní roli. Vždyť kolikrát já slyšel ty typické tóny, u kterých se Vám právě Bratři Bluesovi vybaví. Když jsem ale shlédl film, netušil jsem, kolik lidí se na tom projektu vlastně podílelo. Legendy jako James Brown nebo Ray Charles z hudebního světa a neméně zajímavé legendy jako Frank Oz, Steven Spielberg nebo John Candy z filmového světa. A to říkám jenom to, co mě momentálně napadá. Nemluvím o té hromadě policejních aut, které tady režisér John Landis nechal roztřískat. Tak krásné a poctivé americké záběry jsem ve filmu totiž hodně dlouho neviděl. Je vidět, že film je osmdesátkový. Kdyby měl lepší příběh, možná bych dal i lepší hodnocení. Tady prostě jenom za tu poctivost a za geniálního ducha, kterým prochází celý tenhle nápad bratrů Bluesových. (05.01.2014)

Další z řady starších snímků, které čeští TV vysílatelé dlouhá léta nevysílaly. Já ho viděl na Netflixu. O filmu jsem věděl pouze to, že ho natočil John Landis, že je kultovní a že obsahuje honičku s policií v obchoďáku. Dějově to není žádná extra třída, hudební čísla mě nechala chladným, potěšilo mi mnoho známých tváří v cameu. Aykroyd a John Belushi nosí černé Wayfarery od RB a stylové černé obleky s klobouky. Automobilové honičky jsou sice úsměvně přepálené, ale zábavné. Ovšem na to, že jde o komedii jsem se mockrát nezasmál. Aykroyd tady herecky vstupoval do první ligy, v které se bohužel neudržel moc dlouho. Filmu by prospělo, kdyby byl trochu zkrácen, ale rozhodně jsem se nenudil. 3* (14.08.2018)

Ano, dějově naprosto o ničem, ale jako muzikál a sled skečů je to opravdu skvělé. Umělci jako Ray Charles, Aretha Franklin nebo John Lee Hooker a to, co předvádějí "na jevišti", o tom to vlastně celé je. Jenže aby Blues Brothers vzbudili zdání alespoň nějaké dějovosti, musí se ve filmu mezi scénkami něco dít, a tak je stopáž poněkud neúměrná. To film degraduje, protože se na něj podíváte jednou za dlouhou dobu, kdy opravdu máte náladu a čas. 70% (26.05.2005)