Po čem muži touží

Na to už fakt skoro není slov. Totální everyday patriarchy bullshit každou půlminutu. Polovina jakože vtipů pointovaná větami "To nemůžeš pochopit, protože jsi chlap/jsi ženská". ________ Svět, ve kterém v časopise Playboy nemají HR oddělení a na recepci může ze dne na den pracovat kdokoli, s kým ani nikdo nepodepsal smlouvu; film, kde se finální Noc talentů odehrává ve dne; svět, v němž majitel časopisu je větší šupák než vyhozený šéfredaktor; mediální prostředí, kde úplně neschopný blbec dostává novinářské ceny; fantasmagorie, v níž údajný feminista okouzluje ženy neustálým "mainsplainingem", což je přesně to, co by dělat neměl. __________ Film, co vypadá, jako by ho napsal Michal Viewegh po mrtvici (viz slavný sloupek, kdy se proměnil ve svou ženu a pak si sahal na prsa a do kalhotek), ale napsali ho Radka Třeštíková a Rudolf Havlík po opici nebo lobotomii. Ani Po čem ženy touží s Gibsonem nebyl žádný zázrak, ale aspoň nějak držel scenáristicky pohromadě. Tento film drží asi jako pochroumaná záda Jiřího Langmajera a má inteligenci Dominiky Myslivcové. ________ Chcete-li to ve zkratce: Je to podobná romantická komedie jako Mechanický pomeranč. Čiré utrpení. (19.09.2018)

Příjemné komediální překvapení na české scéně. Komedie na téma, které není nikterak originální, průběh děje je až banálně jasný a již bylo vícekráte ve světové kinematografii v různých podobách zpracováno. Jirka Langmajer hraje se svou šibalskou elegancí, Anička Polívková komediální role umí. Místy je to až groteska. Výše sympatií k hlavním přestavitelům a komediantnosti Polívkové bude zřejmě rozhodovat, zda se u filmu pobavíte či na film plivnete. Čeští filmaři si na nějaké "utajování" produt placementu nehrají a tak je zde jedna jedna reklama za druhou. Když už nám ji cpou, tak alespoň, že onu propagaci nějkterých značek, převrátili na druhou a využili ji i do povedeného vtipu. Abych zůstal na zemi, musím přiznat, že mne nepochybně ovlivnilo sledování filmu v plném kinosále, kde nejedna divačka (ženského publika byla většina) nemohla smíchy zastavit a smích je nakažlivý, to je známá věc :) Česká komedie v zaplněném českém kině je vždy větší zážitek. Sám jsem zvědav, jak na mne zapůsobí film v intimitě obýváku. 75% (26.09.2018)

Námět sice vykrádá Nancy Meyerovou a Langmajer taky nemá tolik toho šovinistického charisma jako Mel Gibson, scénáristé se mohli trochu víc odvázat, nebo alespoň věrohodně vykreslit vnitřní proměnu hlavní postavy, ale v porovnání s většinou současné české produkce je to ve výsledku až nečekaně zábavná komedie, byť ta zábava stojí a padá se skvělou Annou Polívkovou, která hereckým projevem věru otce nezapře. Trošku smutné a ženy poněkud degradující je vyznění filmu, které tvrdí, že ženy to mají těžké protože se musí líčit a chodit na podpatcích a skrze toto poznání se šovinistické hovado mění v gentlemana. (03.02.2024)

Pokud nejste vyznavači progresivního feminismu, nebo genderové vyváženosti stereotypů a máte rádi české romantické komedie, tak budete nejspíš spokojení. Nové české komedie jsou v současné době trochu na úrovni telenovel, kde se pokoušejí o vtipné scény. Tohle sice není žádný super inteligentní film, ale má celkem v pohodě děj i prvky komedie. (18.06.2021)

Jasně, není to bůhvíjaká hitparáda, nicméně Anička se doslova vyřádila. Jiří Lagmajer klasicky fajn, do role mi seděl a Matěj Hádek, ten byl bezvadný. Dialogy, které vedl s Karlou/ Karlem neměly chybu. Pohádky pro Emu mě okouzlily, no tohle byla především "jen taková komedie". Jenomže já jsem se v určitých pasážích nemohla přestat smát... Až mi tekly slzy. Takže za mě spokojenost. A protože mám Anču ráda, jistě se na tuto českou crazy komedii podívám i v budoucnu. (21.09.2018)