Vzpomínky na hvězdný prach

Obsah, jehož smyslem je zamyšlení nad smyslem umění i vlastní umělecké tvorby, přiživovaný složitým osobním životem, ustupuje v tomto pozoruhodném díle kolážovité formě - připomínající např. Godarda - , která zakládá mimořádně vysokou úroveň i závažnost sdělení tohoto komediálně laděného, v mnoha ohledech ojedinělého Allenova díla. (04.03.2012)

Trosku slabsi Allen. Problem je, ze to je cely takovy silene zmateny, jak kdyby Allen nevedel poradne o cem vypravet. Seka tam jednu scenu za druhou, kolikrat to na sebe ani nenavazuje a fakt sem mel problem se orientovat, jesli zrovna sleduju normalni zivot hlavni postavy a nebo sceny z natacenyho filmu. Do toho sem tam nejaka vtipna scena, vetsinou zabery z natocenejch filmu, nejaka ta romantika a perfektne natoceny zabery patrne z premier filmu, kde naprosto skvele natocil chaos, jak ho vsichni divaci, novinari atd. otravujou se vsim moznym. Navic je tohle prvni film, kde se objevila Sharon Stone, ale popravde, fakt nevim, kde tu byla. Celkove obcas zabavny, obcas lehce nudny az mimo, ale hlavne naprosto zmateny. (26.01.2009)

Hodně mi to připomínalo 8 1/2, a z toho bezděčného srovnání mi prostě Fellini vyšel líp. Jasně, neupírám Allenovi volnost natočit si taky něco takového, a ten pohled na to, jaké to je být slavný režisér, kterého neustále někdo otravuje s náměty na film a žádostmi o podpis apod., je místy docela zábavný (defilé těch pošuků je někdy skutečně bizarní), ale jinak mě to spíš nudilo a od Allena se mi víc líbí jiné filmy (nikoli nutně komedie) - výtka samozřejmě zcela subjektivní. Btw. vzhledem k tomu, že se ve filmu vyskytuje hotel jménem Stardust, kde se odehrává část děje, mi nepřijde úplně šťastné překládat titul filmu tak doslovně. (21.10.2022)

Mnohem dřív, než jsem měl příležitost tenhle film vidět, četl jsem v rámci samostudia angličtiny jeho scénář. Z nějakého důvodu na mě fungoval podstatně líp než film samotný, připadalo mi to velice vtipné, velice chytré, rozuměl jsem nebo si myslel, že rozumím, o co autorovi jde, bavil jsem se a dokonce i dojímal. Realizaci sice snad úspěšně pobírám taky, dokonce na ní některé věci a momenty obdivuju (kamera, střihové divočiny, hlavně ta pasáž s rozrušenou tváří Dorrie, neuvěřitelný výběr různě bizarních lidských typů v komparzu a nesamoúčelnost toho výběru, i ta celková poskákanost vyprávěcích úrovní a metaúrovní, takové hrátky já rád), ale zasměju se za celou dobu jen párkrát a emocionálně se mě to ne a netýká. Je to snad na můj vkus nakonec neodůvodněně překombinované? Bere se to ve vší nadsázce a léčkách na diváka příliš vážně na to, jak jednoduchoučké věci se tu ve skutečnosti sdělují? Nevím přesně, ale něco takového v tom bude. (30.05.2011)

Člověk by si řekl, že to je vděčné téma - když nepřichází inspirace, natočím film o tom, jak mi nepřichází inspirace. A člověk by si taky řekl, že když to natočí Woody, bude to sranda nebo naopak pořádné drámo. Bohužel to není ani jedno, spíše je to mé první opravdové zklamání z filmu Woodyho Allena. Stardust Memories je film zmatený, nevtipný, nezáživný… zkrátka takový nijaký. A to mě celkem mrzelo, těšil jsem se, jak si Woody s tímto tématem poradí a spíše mi přišlo, že se trápil jak v reálu, tak ve snímku. Film jede odnikud nikam, sem tam se objeví nějaká vtipná hláška či lepší scéna, ale výsledný dojem to nijak nezachrání. Doufám, že tohle je mé jediné podprůměrné hodnocení u tohoto zajímavého režiséra. 40 %. (30.08.2012)