Režie:
Fritz LangScénář:
Fritz LangKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Franz WaxmanHrají:
Sylvia Sidney, Spencer Tracy, Walter Abel, Bruce Cabot, Edward Ellis, Walter Brennan, Frank Albertson, George Walcott, Arthur Stone, Morgan Wallace (více)Obsahy(1)
Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)
Videa (1)
Recenze (86)
Ono je, ako hovorí užívateľ 'ybuko' vo svojej základnej podstate, spolu so záverom, tento film naozaj pomerne naivný. Ale tú naivitu v ňom nenájdete len tak ľahko a človek musí byť naozaj ľahostajný, ak ho takáto téma a jej perfektné spracovanie neprinúti sa zamyslieť. Rozjazd je síce pomalší, ale všetko má svoje príčiny. A po pár minútach sa chyby v scenári hľadajú len veľmi ťažko. Azda len niekde inde. Určite to však nebude výkon Spencera Tracyho, ktorý zatieňuje výkon takmer ktoréhokoľvek herca tej doby. Na takéto klasické diela by sa nemalo zabúdať. 85%. ()
Další ze snímků, který diváka nadchne. Filmová klasika, která poukazuje na nespravedlnost, která vládla (vládne?) tehdejším (dnešním?) světem. Krásně se mění hlavní hrdina po přežití lynče. Skutečně působivé scény, další z filmů, který u mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl. Tematicky podobné westernu Jízda do Ox-Bow. Na mysli mi vyvstává otázka - tak staré filmy (Denunciant, Jízda do Ox-Bow, Rozdvojená duše...) a přece mají co říci i dnes, jsou stále aktuální (v době zfilmování nadčasové) a proč jsou tak skvělé a jejich pointa zastiňuje převážnou většinu dnešních snímků??? Opravdový filmový zážitek. Doporučuji! Malá chybička v titulkách ČT: Katherine přichází k Joeovi (po lynči, zjišťuje, že žije), který je v rozvášněné debatě s bratry a řekne, že je klidně zastřelí (nebo tak nějak) a Katherine vysloví větu, ať tedy zastřelí i ji: A) originální zvuk: twenty-two or twenty-five. (pro vysvětlení - ta čísla vyjadřují počet obžalovaných z lynče - trest smrti + 2 bratři a ona) B) titulky ČT: 22 nebo 23. ()
No tak musím teda konstatovat, že od prvního zvukového filmu Fritze Langa který jsem viděl Vrah mezi námi je tu znatelný krok kupředu. Tenhle film mě svou otevřeností docela nekompromisně sejmul a asi chápu proč tenhle režisér radši zmizel z Německa a dobře udělal. Kdoví co by se s ním v pozdějších letech stalo. Každopádně velmi znepokojivá ukázka odvrácené stránky té skvělé Americké země a od začátku až do konce naprosto strhující kousek. Akorát to finále bych možná pojal jinak a nebral bych si servítky a pověsil všechny ty slušné členy spořádané komunity která by klidně upálila nevinného a pak se ještě navzájem pokrytecky přikreje. Pocity hlavního hrdiny naprosto chápu. Tak jako tak vynikající záležitost. Vřele doporučuji! 95% ()
"V téhle zemi se nevinní lidé nevězní!" Pokud bych měla porovnat se svojí dosavadní "langovskou" diváckou zkušeností, která sestává z jeho předamerických filmů, tak bych řekla, že se jim Fury svojí kvalitou nemůže vyrovnat. Srovnání například s Vrah mezi námi se vyloženě nabízí a podle mého Fury prohrává ohledně úplně každé složky filmového díla, ať už se to týká obrazu, budování atmosféry nebo formulování základní myšlenky. Nicméně tím neříkám, že by se mi film nezdál kvalitní, jenom jsem z něj nejásala tolik, jako jsem doufala. Otázka lynče byla v té době (nevím, jak je na tom Amerika kupříkladu dnes, co se tohohle týče) dost palčivá a čísla, která při své řeči ohledně mrtvých lynčovaných a obviněných lynčujících pronese státní zástupce, mohou člověku způsobit silné mrazení, zvláště když se doplní záběry spořádaných občanů v akci. (Á propos, i v rámci nutného happyendu měli být stejně obvinění odsouzeni za to, že se před soudem dopustili křivé přísahy, ne?) ()
Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (7)
- Psík Terry, známy skôr ako Toto z Čarodejník z krajiny Oz (1939) vystupuje v tomto filme ako pes Rainbow. (Bilkiz)
- Fritz Lang čekal na svůj americký debut tři roky, během kterých mu byly zamítnuty filmy „Plovoucí peklo“ a „Propustka do nebe“. (Mr.Ocek)
- Fritz Lang chtěl, aby Spencer Tracy (Joe Wilson) hrál právníka, producenti si však prosadili, aby ztvárnil automechanika. (Kulmon)
Reklama