Složka 64

7 let, 4 nezapomenutelné filmy. I přesto, že je "Složka 64" výborná, je vzhledem k vysoko nasazené laťce nejslabším dílem série. Minulost: Dívka je zavřena do zvráceného ústavu. Současnost: Assad odchází a Carlova sebedestruktivnost dosahuje pomyslného vrcholu. Pluralita linek působí zpočátku spíše rušivě, jejich propojení však proběhne s takovou lehkostí, že nad tím zůstává rozum stát. Atypická akčnost druhé poloviny mi nevadila, spíš mě mrzí, že mi byl zvrat s oběťmi jasný hned od začátku... Ač se jedná o závěr důstojný, nikdy tvůrcům neodpustím, že nebudou v Q-sérii pokračovat. Finální pořadí dílů (od nejlepšího): "Zabijáci" - "Žena v kleci" - "Vzkaz v lahvi" - "Složka 64". (10.02.2019)

Mrazivý detektivní thriller, který ukazuje na pohnuté dánské dějiny a svižně je míchá s aktuální migrační tématikou. Hlavním hrdinou je takový Dr. House akorát v policejním mundůru. Sekunduje mu arabáš, který je ale pro diváka mnohem více sympatičtější než neustále nasraný Carl. Do toho jim pomáhá zrzavá Rosa a občas mezi touhle trojicí proběhne i cosi jako jadrný černý humor. A na tomhle pozadí se odvíjí zpočátku nenápadná krimoška, která se postupně zaplétá a rozplétá chobotnici čehosi, co vypadá jako sekta. Jo, tohle by šlo. Severské kriminálky, navíc okořeněné bezvadnou depresivní hudbou, vám neudělají sluníčko v duši, ale pěkně ponurou dánskou zimu. 88% (19.03.2019)

Skandinávsky prochladlý a syrový, tématicky aktuální a v mnoha ohledech lidsky snadno uchopitelný. I když jsem toho názoru, že spousta z těch "odstrašujících" a "nechutnějších" scén je tam přidáno právě kvůli tomu, aby to oči neměly pohodlné a uměle se přitlačilo na vážnosti. Ke konci se to i režijně mírně rozpadalo kvůli nedostatku času a v rámci akce si to dokážu představit nápaditější a značně více strhující, nicméně Sektor 64 fungoval pospolitě, smysluplně a celý případ měl ideální hloubku a nebyl v rámci obsahu roztahaný. Jo, nevhodně jjsem se smál, že by Carlův třas rukou byl geniálním nástrojem na residentním DJ pultu, ale oba herci zahráli své polarizující postavy slušně, kamerou a hudbou to bylo též dobré, jen ten střih a skákání z časových období štěpilo pozornost. Slabší 4*. (25.01.2019)

Nemám rád tyhle pohádky o spiknutí mocných. Jejich evidentní slabinou je fakt, že skupina (rozvětvená skupina!) inteligentních a mocných lidí by se nikdy nemohla angažovat v něčem tam slaboduchém. Takhle si to mohou představovat jen troubové. Pastýři mají mnohem vyšší cíle a delikátnější metody, jak ovečky kontrolovat. (Co takhle třeba televize? Nebo demokracie?) --- Pak je tu rovina detektivní, vyšetřování vražd. Opět se podléhá módě. "Normální" vražda už nestačí, musí to být pikantní. Samotný průběh vyšetřování je ale zcela nezajímavý. Skupinka přičinlivých pionýrů by to jistě rozlouskla taky. --- Závažným je ovšem téma v základech. Kultivovaná, sociálně citlivá dánská společnost opravdu poměrně nedávno nakládala odpudivým způsobem s jedinci z "problémových" skupin. No, jak se to jen mohlo stát? --- Vysvětlení spočívá ve dvou pojmech: inkvizice a socialismus. Inkvizice neznamená, jak si většina lidí myslí, církevní řízení za účelem upalování čarodějnic. Inkviziční princip znamená, že je určen orgán, který určité jednání stíhá či jinak ošetřuje z úřední povinnosti. Je nadán pravomocí a povinností konat, i když si nikdo konkrétní nestěžuje. Neptá se a jede vlastní dynamikou. Proč to dělá? Vždy ho k tomu pověří vláda, a to vždy ve víře, že tak koná v zájmu obecného dobra. --- Inkvizici vždy milují socialisté, ať už si říkají jakkoli (např. v Dánsku sociální demokraté, v Německu nacionální socialisté, atd.). Socialisté jsou z definice toho názoru, že běh světa nemůže být ponechán sám sobě. Jsou přesvědčeni, že právě oni jsou těmi, kdo věcem správně rozumějí, nezřídka navzdory opačnému názoru většiny ostatních, a jsou tedy oprávněni do běhu světa zasahovat. A to i když si nikdo konkrétní nestěžuje. Třeba i víceméně potajmu, aby to "nezasvěcení" nerušili. K sociálnímu inženýrství potřebují silný stát, s pěkně vypasenými inkvizičními orgány. --- Upalování čarodějnic si protivíme, stejně jako zacházení s pokleslými dívčinami, jak je ukazuje tento film. Ale teď přichází to podstatné: Socialisté se vždy upřímně distancují od toho, co inkvizice páchala v minulosti, ale nikdy od inkvizičního principu jako takového. A tak dnes je úkolem inkvizice potírání kouření, rasové a sexuální diskriminace, domácího násilí, ochrana životního prostředí, řešení globálního oteplování, atd. Zase je tu kdosi, kdo je oprávněn do našich životů zasahovat, protože věci rozumí líp, než my sami. --- Nejspíše až s odstupem desítek let se dozvíme, jak si na těch bohulibých cílech mocní a přičinliví tohoto světa mastili kapsy, jak pokřiveně se vnímala a stíhala kriminalita, kolik peněz se vynaložilo na nesmyslné projekty, jak jsme si vyráběli sucha a povodně, a snad vůbec nejhůře, kolik dětí se nenarodilo, kolik rodin bylo zničeno, kolik mladých se ve školách naučilo jen bezcenné fráze a osvojilo chování tupců, kolik za naše pochybení zaplatí naši potomci. --- Budoucí generace socialistů to čestně přiznají, a sestrojí novou inkvizici k nápravě neutěšeného stavu světa... (06.06.2019)

Prípady Oddelenia Q na mňa zatiaľ vždy poriadne zapôsobili. Páčili sa mi všetky diely a dával som na tento film vysoké očakávania. A som vďačný, že môžem povedať, že "Journal 64" zatiaľ pokračuje v nastavenej latke a ponúka nám ďalší skvelý krimi thriller aký som očakával. Nemôžem povedať, že by to bol môj najobľúbenejší diel, ale rozhodne to bol diel, ktorý som si maximálne užil. Z cesty odstránim len jedno vážnejšie mínus a tým je skutočnosť, že si počas sledovania snažím sám tie záhady trošku rozplietať. A mal som určité teórie, ktoré sa mi postupne jedna za druhou začali potvrdzovať a tým pádom som ostal z toho trošku sklamaný. Začínalo to byť jemne predvídateľné, no na druhú stranu sú to také veci, ktoré človek asi od toho aj chce očakávať. A preto to nie je vyslovené sklamanie. Som radšej ak som dokázal niečo odhaliť a rozmotať tak, že mi to dávalo zmysel, ako keby som to neodhadol a nedávalo by mi to zmysel. Hrdinovia sa nezmenili a sú stále super. Carl Morck je podľa mňa fantastický a Nikolaj Lie Kaas podáva opäť vynikajúci výkon. Verím mu to v každej scénke. Fares Fares je tiež vynikajúci. A vždy mi to bola najsympatickejšia postava v týchto filmoch. O to je zaujímavejšie, keď sa to pre neho začne stávať dosť osobné a ukáže aj svoju agresívnejšiu stránku. Potom je tu zloduch filmu, ktorý je podľa mňa jeden z najlepších fimových zloduchov, čo som kedy videl. Jeho plán je veľmi diabolský a jednoznačne vie byť desivý a silný. A to z neho robí skutočne poctivého nepriateľa, ktorý dá naším hrdinom zabrať. A potom sú tu flashbacky do roku 1961, kde dostaneme viac informácií ohľadom toho, čo viedlo k jednotlivým udalostiam. A sú spracované veľmi dobre. Keď to budete sledovať pozorne a dáte si dve a dve dokopy, tak potom podľa mňa tiež vylúštite prípad a funguje to. Nakoľko ide o thriller, aké je tu napätie? Boli momentky, kedy som mal obavu, čo sa reálne našim hrdinom stane a či sa z toho reálne dostanú. To je skutočne veľmi dobrý spôsob, akým ma zaujať a funguje to skvele. V tomto ohľade som spokojný. Po všetkých stránkach skvelé filmové spracovanie príbehu, ktorý som síce nečítal, no rozhodne ma zaujal a bol som z neho nadšený od začiatku do konca. Ak plánujete ďalšie filmy, sem s nimi. Neviem sa dočkať. Hodnotenie: A (19.01.2019)