Doktor Živago

Zatímco Lawrence z Arábie a Most přes řeku Kwai ve mě vyvolaly hluboké emoce, u Doktora Živaga jsem obdivoval "pouze" jeho produkční kvality. Navzdory své výpravnosti a rozsáhlosti (přes tři hodiny) je příběh filmu podle mého názoru příliš přímočarý a strašně jednoduchý. Doktor Živago je tak pro mě filmem, kterému sice přiznávám určité kvality a výlučnost v kinematografickém kontextu, ale v rámci Leanovy tvorby jde podle mě o značný poklesek (a přechod k rutině) od jeho předchozích snímků. (13.07.2011)

Film, který vás donutí zamyslet se nad tím, zda by nebylo vhodné začít Rusy opovrhovat. Předesílám, že jsem viděl nejprve v originále s titulky a až potom česky dabovaný (Libor Terš opět namluvil asi patnáct postav!). K dabingu toliko jen poznámka, že konečně jsem "objevil" herce, ke kterému se hodí výrazný Rýnského hlas - je jím Omar Sharif. K filmu nemám víc moc co dodat - protože nebo lépe přestože Pasternakův román je prakticky nezfilmovatelný, výsledek Davida Leana je skvělý. (03.07.2008)

Nemám z toho, že moje komentáre idú "proti všem" najlepší pocit, ale nemôžem inak. Doktora Živaga som videl prvýkrát až teraz, po 45 rokoch od nakrútenia. Knihu som nečítal, pamätám si iba, že bola pre nás v šesťdesiatych rokoch synonymom niečoho zakázaného a nedostupného. Tiež si pamätám ťažko skrývané sklamanie mojich priateľov keď sa ku knihe dostali, pretože očakávali od nej esenciu 13. komnaty a dostali rozsiahly epos na ktorý by sa hodil bonmot Woody Allena o rýchločítaní (To znám. Přečetl jsem to za dvě hodiny. Je to o Rusku.) No a môj problém je, že iba predloha je od Rusa a o Rusku. Film je anglosaským videním revolučného Ruska, v ktorom sú revolučné iba hviezdy na čiapkach a ruské iba nápisy. Už mi v tom anglo-arabskom hereckom zoskupení chýbal iba Sidney Poitier. Toto poňatie mi nereparovateľne pokazilo dojem a tak som rád aspoň tomu, že v mori obdivných komentárov existuje aspoň jeden, s ktorým sa môžem stotožniť - komentár Mi-Nü-Chai. (23.02.2010)

Monumentální epos s deprimující atmosférou, který i přes značnou délku diváka vtáhne do příběhu a vyplivne jej až po závěrečných titulcích. Strastiplná životní pouť lékaře v porevolučním Rusku je korunována skvělým herectvím Omara Sharifa, krásnou hudbou i výpravou; režisér se převodu slavné Pasternakovy literární předlohy na filmové plátno zhostil na výbornou. Dojemné romantické drama, kterému čas nijak zvlášť neubral na lesku.. Proč tedy nehodnotím plným počtem? Mám takovou charakterovou vadu: já na tu romantiku jaksi moc nejsem... 80% (20.05.2009)

Zas jeden z těch vysoce oceňovaných velkofilmů minulosti, u kterého krčím rameny a říkám, že to vidím úplně jinak. Pasternakova románová předloha, která hrála klíčovou roli při získání Nobelovy ceny, je dost odlišná. Lean si to upravil k obrazu svému a pojal to jako monumentální fresku z období revoluce a občanské války. Jenže i přes pro mě úmornou stopáž, kdy jsem po dvou hodinách začal ztrácet síly, je to pořád příliš útržkovité a schématické. Je to takový ten zjednodušující pohled pro zámořské publikum, které se moc nechce babrat s historií jiných národů a kultur. Strčme tam osudovou lásku, revolucionáře, pár válečných scén a on už si z toho každý něco vybere. Ve spoustě komentářů se objevují věty ve stylu na americké poměry skvělé vylíčení ruských reálií, ale to je opravdu jen na ty americké poměry. Četl jsem Bulgakova, Babela a mnohé jiné a nemám pocit, že to scénárista a režisér trefili. Romantika je taková přepjatá, patetická a tak nějak zapadá do monumentálního velkofilmu. Dal bych přednost komornějšímu pojetí a zpracování látky v podobě několikadílného seriálu. V téhle podobě to totiž až moc připomíná slavný snímek Woodyho Allena Láska a smrt, kde si z podobných velkorysých epických románů a ruských reálií nepokrytě dělal srandu. Celkový dojem: 40 %. (03.06.2012)