Cesta do Indie

Nemyslel jsem si, že mě další velkofilm Davida Leana tak zaujme, ale on je překvapivý v tom, že se o velkofilm jedná jen v určitých částech, jinak je to krásná ukázka toho, jak je možné nesvár zemí prezentovat na dvou lidech, kteří vlastně ani v nesváru být nechtěli, jen se tak nějak všechno špatně sešlo. David Lean skvěle ukazuje, jak nebezpečný je člověk člověku. (26.12.2015)

Snaha o to, zprostředkovat něco víc z Indie, vychází úplně naprázdno... a ztvárnění jedné z hlavních postav dr. Azíze jako indického blbečka, který nemá nic jiného na práci, než lézt bílým někam, je až urážející. Snad jen to, že se to celé odehrává v Indii, film zachraňuje od mnohem nižšího hodnocení. (28.03.2010)

David Lean se po 14 letech naposledy vrací, aby opět přivedl na plátno svou typickou rozmáchlou filmovou epiku. Epiku, která tady možná působí už trochu unaveným dojmem a jakoby do své doby ani nepatřila, která ale má stále co nabídnou. Možná i proto tentokrát přimhouřím oko nad celkovým vyzněním filmu, který by si spíše zasloužil subtilnější práci s příběhem a charaktery. Příběhu, který se nejprve okázale ponoří do atmosféry koloniální Indie, aby se později změnil spíše na film s politickým podtextem. Maurice Jarre má také své lepší chvilky, ale i přesto u tohoto filmu a Davida Leana více než kohokoli jiného platí, že skutečně je na co se dívat. To ovšem, stejně jako u všech jeho filmů, platí pouze pro širokoúhlou verzi. (09.07.2007)

To jak Lean v první polovině vykresluje kulturní, společenské i podnební rozdíly Indie a Británie je obdivuhodné. Dostane na přeplněná hlučná nádraží a tržiště, ohromí exotičností, usadí strojenou stoickou britskou nadřazeností, polije potem pod žhnoucím sluncem stejně jako na kost promočí během monzumových průtrží... Do toho vykresluje charaktery různých společenských i náboženských postavení, nechává na pozadí bobtnat pomalu sílící revoltu a dává do kontrastu pochopení a upřímný zájem versus "nevědomou xenofobii". A dokud se ony třecí plochy jen tak mimochodem ukazují (à la záběr na vlak jedoucí dechberoucí krajinou, který pomalu klesá pod oblouky viaduktu, kde se bez střechy nad hlavou tísní desítky Indů "podřadných" kast) a nedeklamují, tak tomu není co vytknout. Jakmile se to však v polovině překlopí v čistě komorní deklamování bez ukazování, tak zbývá "pouze" strojená divadelní hra s vynikajícími výkony. (09.05.2020)

Filmy z předválečného období miluji, ale věci z Indie snad díky Kiplingovi, který mi byl hojně čten v dětství - snad ještě o trochu více. Dnes zcela náhodou jsem po ránu přepl na AMC, kde právě začaínalo cosi, co už mne necnechalo těch 157 minut vstát. Klaním se všem, co se na filmu odíleli, protože předložit takhle dokonale obraz Indie v období krátce po první světové válce se jen tak nevidí. Někdo může namítnout, že ono je to tam vlastně takové dodnes, vždyť Indové řadu věcí (včetně třeba parních lokomotiv, vagónů atd..) používají po Britech, takže není složité v tom prostředí natočit film ze třicátých let, na rozdíl od moderní Evropy. Jistě, kus pravdy v tom je. Ale pak je tu další řada věcí, které v jiných filmech prostě unikly. Účesy, móda atd... Někdy se prostě doba vzniku filmu (zde osmdesátá léta) projeví. Tady však ne. Jak říkám, dokonalost sama. K tomu nádherná příroda i britský pohled na koloniální správu z té druhé strany.... Jsem moc spokojen. Dávám 5 pohárů portského! * * * * * (26.06.2016)