Hra se smrtí

Clocker (slangový výraz): low level drug dealer, který pracuje („clockuje“) 24 hodin denně. Spiker (též slangový výraz): bojovník za práva barevných. ____ Největším americkým problémem je, vždycky byla (od chvíle, kdy jsme vystoupili z lodi) a vždycky bude rasa. Toliko Spike Lee. Popravdě se mu ani nedivím. Vskutku existují klasikové rasismu, kteří jsou s to načrtnout černocha s odulými rty, placatým širokým nosem, většíma ušima a zlovolnýma očima, z kterých číší lačnost, chlípnost a úskočný pigment. Po této stránce stačí uvést třeba Ludwiga Clausse, který dělí lidi na kulovité, parabolické, pyramidální a polygonální. Jen se divák musí srovnat s tím, že se Spike ve svých filmech nepokouší o subjektivní komentář k ději, který tu přece jen byl, ale bojuje za rasovou rovnoprávnost a pronáší obecné ideje, k nimž konstruuje děj až druhotně jako záminku. Z téhož důvodu ví divák po celý čas příběhu více než postavy, aniž to jakkoliv vadí; protože Clockers nejsou thrillerem, ani detektivkou, kde se musí uvážlivě promýšlet dávkování informací mezi postavy a diváky, ale důsledným propojením kinematografie s Black Panther Party a Amnesty International. Pokud se tedy na konci filmu ukáže vypravěč mírně nespolehlivým v otázce, kdo zabil Darryla Adamse, skutečnost je taková, že nespolehlivé jsou pouze postavy, skrz které nám je vyprávěno – to je postihla pod náporem bílých schizofrenie a už ani nevědí, čí jsou. V přesně nastaveným a odzkoušeným hierarchickým žebříčku vyjebává v ghetu každý s tím pod sebou a je vyjebáván tím nad ním. Je to jako domino, přičemž Spike se táže po tom, kdo uvádí do chodu první kostku (samozřejmě pro nás má připravenou odpověď – jsou to běloši v čele s Johnem Turturroem), takže i když se Spike věnuje převážně oněm padajícím kostkám, které ve filmu zastupuje černošský gheto - tzv. melting pot v melting plotu - se svými mikro příběhy, navrací se neustále k původní otázce, k původní příčině toho všeho. Jako detektiv propátrává a čenichá, kdo uvedl domino do chodu. Detektiv se převtělil z postav do osoby režiséra – odtud důvod, proč nejsou Clockers ani thrillerem, ani detektivkou. (14.05.2009)

Velice pozoruhodná a zdařilá sonda do života uvnitř černošské čtvrti. Je vidět, že Spike své dětství prožil v Brooklynu. Člověk jeho film pozná na první pohled, jeho rukopis je nezaměnitelný. Když k tomu připočteme výborné herecké výkony v čele s Harveym Keitelem jsme svědky hodně zdařilého snímku. (15.06.2009)

Nechci se tady dopouštět banalit typu: velice slušný film, ale od Spikea čekám víc. Ale ono je to skutečně tak, i když se budu snažit odmyslet si dabing a stopadesát přerušení reklamou, nedosáhne mi Hra se smrtí na Krvavé léto nebo Jednej správně ani na špičkách. Je to možná paradox, ale když máte někoho zafixovaného jako výjimečnou osobnost, v tomto případě režisérskou, a po jeho práci slídíte, jste pak přísnější a rozlišujete, co si postavíte do jedné řady s těmi nej, takže jestli dneska budu někoho chválit bez výhrad, tak je to jen Harvey Keitel. 3,5 *. (14.06.2009)

Spike Lee umí pracovat s herci jako Paris Hilton s penisy. Není nutný ani dlouho komentovat a vymejšlet důvody úspěchu. Chytrý, drsný, vypointovaný a skvěle napsaný i zahraný film z prostředí chudého černošského ghetta. Budete mu věřit víc než papež v Boha a jestli si myslíte, že hajzlové nemůžou bejt sympatický a že nebudete fandit někomu, kdo dělá z dětí dealery, tak smůla, víte o sobě hovno. Spike prostě točí filmy, kde všechno šlape jako holky z Dubí a navíc řeší poměrně závažná témata. Život mladých i starých (chudých) černochů není žádná prdel a ani pan Wolf to nevyřeší. (14.06.2009)

Na tento film jsem se chtěl kouknout jen kvůli tomu, že v televizi zrovna nic pořádného nedávali (jako obvykle :o)) a já se šíleně nudil. Takže jsem si vybral tohle. Naštěstí jsem neudělal chybu a neusnul jsem u toho, když to dávali tak pozdě. Spike Lee se asi v režírování filmů nezmění. Pokaždé když uvidím nějáký jeho film poznám, že to dělal zrovna on. Jeho barevnost obrazu a střihová práce je na první pohled poznat. Já toho nelituji a ani on nemusí. Díky tomu mám rád jeho filmy i samotného Spika. Jeho dramata prostě musí milovat každý, protože zobrazují život američanů v jakémkoliv světle a z jakéhokoliv úhlu. (18.08.2004)